Petr Stehlík

Kniha vznikla u příležitosti šedesátých narozenin historika, slavisty a všestranného balkanisty Václava Štěpánka, docenta Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a je dílem jeho přátel a žáků. Jádro publikace tvoří dvaatřicet statí sepsaných českými, srbskými, slovenskými a bulharskými badateli, které tematicky odrážejí rozmanitou paletu jubilantových odborných zájmů od historie, etnologie a obrazů Balkánu přes problematiku národnostních menšin a česko(slovensko)-balkánských styků až po jihoslovanské literatury, moravský národopis a krajinnou ekologii. Součástí knihy je též rozsáhlá výběrová bibliografie Václava Štěpánka a tři texty, jež přibližují jeho životní dráhu, odborný profil a pedagogické působení.

Oceňovaná kniha Ivici Đikiće pojednává o nejmasovějším válečném zločinu spáchaném v Evropě od holokaustu. Systematické povraždění – genocida – více než osmi tisíc zajatých Bosňáku, jehož se dopustily jednotky bosenských Srbu během několika dní léta roku 1995, je výzvou pro historiky i literáty. Đikić zvolil cestu úcty k faktografii a pramenům a optiku plukovníka Ljubiši Beary, jenž byl mozkem celé operace. Výsledkem je fascinující výprava do „srdce temnoty“, která zkoumá příčiny a architekturu zla.

Monografie se snaží přehlednou a stručnou formou postihnout hlavní teoretické problémy prefixace v současné španělštině. Kromě analýzy některých fenoménů odporujících základní španělské definici předpony jako morfému, který není nositelem slovního přízvuku a jehož užití na rozdíl od sufixace nevede ke změně lexikální kategorie, je pozornost věnována především dodnes neuzavřenému sporu o postavení prefixace mezi ostatními slovotvornými postupy (tj. její příslušnosti k derivaci či kompozici), stejně jako diskutabilnímu zařazení řecko-latinských kořenů (tzv. prefixoidů) do kategorie předpon či slovotvorných základů.

Práce z historické perspektivy a na základě komparativního rozboru dobových pramenů politické a literární povahy souhrnně charakterizuje a vyhodnocuje postavení a úlohu Bosny v chorvatských národně-integračních ideologiích, které udávaly ráz utváření moderního chorvatského národa v 19. století (ilyrismus, jihoslovanství, pravašství). Ačkoliv byla Bosna objektem zájmu prakticky všech generací chorvatských politiků, dosud nevznikla obdobná práce, která by pojmenovala proměny a konstanty pojetí historické, politické a národní příslušnosti Bosny a nastiňovala vývoj utváření obrazu této země a jejích obyvatel v chorvatském prostředí. V češtině pak nebyla dosud v takto hutné formě a rozsahu zpracována obecná charakteristika zkoumaných národně-politických koncepcí.

Tato monografie se zaměřuje na slovotvorné postupy, jež jsou ve španělské lingvistice již tradičně řazeny do oblasti tzv. lexikální morfologie (tj. sufixace, prefixace, interfixace, parasyntéza a kompozice) a jejichž přesné vymezení nastoluje celou řadu zajímavých teoretických otázek. Cílem práce je objasnit příčiny definičních či klasifikačních nesrovnalostí v reprezentativních gramatikách a pojednáních o slovotvorbě a na základě detailní analýzy charakteristik výše uvedených neologických postupů zmapovat přechodové oblasti, které lze nalézt např. mezi derivací a flexí, derivací a kompozicí nebo kompozicí a oblastí frazeologie, což je téma, které dosud nebylo ani ve španělské odborné literatuře takto komplexně zpracováno.

Publikace je sborníkem příspěvků ze stejnojmenné konference, která se konala v Ústavu románských jazyků a literatur FF MU ve dnech 30. listopadu – 1. prosince 2012 a jíž se zúčastnili hispanisté z řady českých a slovenských vysokých škol, a to včetně studentů doktorského programu. Sborník zahrnuje celkem 16 článků, prezentujících výsledky aktuálního výzkumu na poli české a slovenské hispanistiky v oblasti lingvistické, literární, translatologické i kulturně-historické.