Marija Stěpanovová

Spisovatelka M. žijící v evropském exilu se vydává do sousední země na literární festival. Rychlík, který ji tam má dovézt, je však kvůli stávce zrušen, a tak nasedne do loudavého osobního vlaku s tím, že přes hranici ji do cíle odveze objednaný taxík. Ten však před nádražím nestojí a dál už se hlavní hrdinka v neznámém přímořském městě jen ztrácí a uniká, a to i z vlastního života. Pomáhají jí v tom nevšední rekvizity: krásný blondýn, kočující cirkus, černý sarkofág, motorová pila či tarotové karty. Příběh se odehrává v létě roku 2023: válka Ruska proti Ukrajině je v plném proudu. Novela Trik básnířky a prozaičky Mariji Stěpanovové je jednou z prvních literárních výpovědí o nové, páté vlně ruské emigrace. O té její části, která cítí zodpovědnost za zlo páchané režimem své domoviny a která jako by se nacházela ve stavu nekončícího pádu. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.

Spisovatelka M. žijící v evropském exilu se vydává do sousední země na literární festival. Rychlík, který ji tam má dovézt, je však kvůli stávce zrušen, a tak nasedne do loudavého osobního vlaku s tím, že přes hranici ji do cíle odveze objednaný taxík. Ten však před nádražím nestojí a dál už se hlavní hrdinka v neznámém přímořském městě jen ztrácí a uniká, a to i z vlastního života. Pomáhají jí v tom nevšední rekvizity: krásný blondýn, kočující cirkus, černý sarkofág, motorová pila či tarotové karty. Příběh se odehrává v létě roku 2023: válka Ruska proti Ukrajině je v plném proudu. Novela Trik básnířky a prozaičky Mariji Stěpanovové je jednou z prvních literárních výpovědí o nové, páté vlně ruské emigrace. O té její části, která cítí zodpovědnost za zlo páchané režimem své domoviny a která jako by se nacházela ve stavu nekončícího pádu.

Próza současné ruské básnířky a esejistky Mariji Stěpanovové s účtujícím názvem Památce paměti reaguje na posedlost dneška minulostí. Také autorka se k ní obrací, aby ji důkladně prozkoumala a vypořádala se s ní. Ve svém románu představuje příběh vlastní, zdánlivě obyčejné ruské, respektive sovětské rodiny s židovskými a ukrajinskými kořeny, jejíž příslušníci jako by byli jen lhostejnými statisty bouřlivých dějin dvacátého století – revolucí, čistek i válek, které jsou neodbytným pozadím jejich všedních životů. Dopisy, deníky, fotografie z domácího archivu Stěpanovová citlivě kombinuje s vyprávěním o sobě a své dlouhé cestě za osudy mrtvých předků. A přece to není jedna z té spousty knihy, kdy autor jezdí po světě a hledá svoje kořeny, byť to o ní sama v textu ironicky prohlásí. Osobní linie se na stránkách románu kloubí s esejisticky laděnými kapitolami o spisovatelích Osipu Mandelštamovi a W. G. Sebaldovi, fotografech Rafaelu Goldchainovi a Francesce Woodmanové, výtvarnících Charlottě Salomonové a Josephu Cornellovi a mnoha dalších. Všechny je spojuje autorčina snaha dobrat se toho, co je to paměť v epoše postpaměti a jak je minulost přítomna v naší současnosti, která si je až příliš sebevědomě jista, že minulost plně ovládá. Román Mariji Stěpanovové není zdaleka jen soukromým pomníkem rodinné paměti, je to především naléhavý pokus zbavit se příliš nutkavé potřeby ohlížet se věčně zpátky. Kniha byla zařazena do užšího výběru mezinárodní Booker Prize 2021.

Próza současné ruské básnířky a esejistky Mariji Stěpanovové s účtujícím názvem Památce paměti reaguje na posedlost dneška minulostí. Také autorka se k ní obrací, aby ji důkladně prozkoumala a vypořádala se s ní. Ve svém románu představuje příběh vlastní, zdánlivě obyčejné ruské, respektive sovětské rodiny s židovskými a ukrajinskými kořeny, jejíž příslušníci jako by byli jen lhostejnými statisty bouřlivých dějin dvacátého století – revolucí, čistek i válek, které jsou neodbytným pozadím jejich všedních životů. Dopisy, deníky, fotografie z domácího archivu Stěpanovová citlivě kombinuje s vyprávěním o sobě a své dlouhé cestě za osudy mrtvých předků. A přece to není jedna z té spousty knihy, kdy autor jezdí po světě a hledá svoje kořeny, byť to o ní sama v textu ironicky prohlásí. Osobní linie se na stránkách románu kloubí s esejisticky laděnými kapitolami o spisovatelích Osipu Mandelštamovi a W. G. Sebaldovi, fotografech Rafaelu Goldchainovi a Francesce Woodmanové, výtvarnících Charlottě Salomonové a Josephu Cornellovi a mnoha dalších. Všechny je spojuje autorčina snaha dobrat se toho, co je to paměť v epoše postpaměti a jak je minulost přítomna v naší současnosti, která si je až příliš sebevědomě jista, že minulost plně ovládá. Román Mariji Stěpanovové není zdaleka jen soukromým pomníkem rodinné paměti, je to především naléhavý pokus zbavit se příliš nutkavé potřeby ohlížet se věčně zpátky. Kniha byla zařazena do užšího výběru mezinárodní Booker Prize 2021.