Stephen Lawhead

Jedno nedělní říjnové dopoledne v Londýně. V Londýně jednadvacátého století. Mladý Kit vyráží za svou dívkou Mínou, aby spolu vyrazili na nákupy, ale osud ho zavádí do temné uličky, kde potkává svého pradědečka. Toho pradědečka, který ještě zcela mlád opustil manželku a děti a nevrátil se z nákupu. Jak je možné, že ještě žije? A proč tady na něj čeká?Odchází spolu do přímořské hospůdky, která vypadá jako skanzen pro turisty, ale turisté nikde...Proč mu Mína nevěří, že se nikde netoulal a byl s pradědečkem? Že o něm nikdy před tím nemluvil, no a co? Nejlepším důkaz je vzít ji s sebou zpátky do té tmavé uličky a vše jí ukázat.Tím se ale spouští celý řetězec událostí, kdy Kit netuší, že vzít s sebou někoho na cestu do jiné dimenze a do jiného světa mohou jen ti vyškolení. Mína se po cestě za hranice naší reality ztrácí a ocitá se v Čechách ve třicátém roce vlády císaře Rudolfa II. To ale na začátku netuší. Řízením osudu potkává pekaře, který jede do Prahy otevírat rodinný obchod a přidává se k němu. Spolu potom dosahují slávy předčasným představením kávy v tomto světě a dostávají se i na císařský dvůr.Mezitím Kit se svým pradědečkem hledá způsob, jak Mínu nalézt a vrátit ji zpět. Cestují tedy po mnoha místech a v různých časech. Cestování mezi dimenzemi přitahuje ale nejen vědce a dobrodruhy, ale i desperáty, kteří chtějí na všem vydělat. Ty představuje především hrabě Burley se svými hrdlořezi, kteří jsou našim cestovatelům zdá se neustále v patách...Náskok získá vždy ten, kdo zná cestu vpřed. A všechny cesty mezi světy jsou zakresleny v mapě, kterou si jejich objevitel Arthur Flinders-Petrie nechal vytetovat do své kůže, aby ji měl vždy u sebe a nikdo mu ji nemohl vzít.Náskok získá vždy ten, kdo zná cestu vpřed. A cestu zná ten, kdo má Mapu v kůži.

Patrik, původním jménem Succat, se narodil v rodině velšských šlechticů v mládí byl unesen irskými nájezdníky a prodán do otroctví. Lawhead, s mistrovstvím sobě vlastním, dotváří ve své knize obraz jeho života v období, pro které dodnes chybí historické prameny, až po jeho útěk z otroctví a službu jakožto římského vojáka. Líčí, jak se stal druidem a získal jméno Patrik, znamenající v keltštině „šlechtic“. Sledování Patrikova dobrodružného života zavede čtenáře do Říma v době poslední fáze jeho impéria, do Británie v začátcích křesťanské éry i do Irska, do jehož osudů Patrik, posléze přesvědčený o svém zvláštním poslání — obrátit Iry na křesťanskou víru — nakonec rozhodným způsobem zasáhne. Autor udržuje na uzdě fantazii a nepřejímá do své knihy rozsáhlou mytologii, obklopující tuto postavu a přičítající jí řadu nadpřirozených vlastností a skutků. Tím kniha získává na přesvědčivosti. Lawhead, jehož dílo jako celek se vyznačuje silným křesťanským zaujetím, rozvíjí v životopisném románu o irském patronovi také zajímavé téma ztráty a znovunalezení víry v Boha, které bylo osou života tohoto světce.

Jedno nedělní říjnové dopoledne v Londýně. V Londýně jednadvacátého století. Mladý Kit vyráží za svou dívkou Mínou, aby spolu vyrazili na nákupy, ale osud ho zavádí do temné uličky, kde potkává svého pradědečka. Toho pradědečka, který ještě zcela mlád opustil manželku a děti a nevrátil se z nákupu. Jak je možné, že ještě žije? A proč tady na něj čeká?Odchází spolu do přímořské hospůdky, která vypadá jako skanzen pro turisty, ale turisté nikde...Proč mu Mína nevěří, že se nikde netoulal a byl s pradědečkem? Že o něm nikdy před tím nemluvil, no a co? Nejlepším důkaz je vzít ji s sebou zpátky do té tmavé uličky a vše jí ukázat.Tím se ale spouští celý řetězec událostí, kdy Kit netuší, že vzít s sebou někoho na cestu do jiné dimenze a do jiného světa mohou jen ti vyškolení. Mína se po cestě za hranice naší reality ztrácí a ocitá se v Čechách ve třicátém roce vlády císaře Rudolfa II. To ale na začátku netuší. Řízením osudu potkává pekaře, který jede do Prahy otevírat rodinný obchod a přidává se k němu. Spolu potom dosahují slávy předčasným představením kávy v tomto světě a dostávají se i na císařský dvůr.Mezitím Kit se svým pradědečkem hledá způsob, jak Mínu nalézt a vrátit ji zpět. Cestují tedy po mnoha místech a v různých časech. Cestování mezi dimenzemi přitahuje ale nejen vědce a dobrodruhy, ale i desperáty, kteří chtějí na všem vydělat. Ty představuje především hrabě Burley se svými hrdlořezi, kteří jsou našim cestovatelům zdá se neustále v patách...Náskok získá vždy ten, kdo zná cestu vpřed. A všechny cesty mezi světy jsou zakresleny v mapě, kterou si jejich objevitel Arthur Flinders-Petrie nechal vytetovat do své kůže, aby ji měl vždy u sebe a nikdo mu ji nemohl vzít.Náskok získá vždy ten, kdo zná cestu vpřed. A cestu zná ten, kdo má Mapu v kůži.