Dina Štěrbová

Na planetě Zemi máme 14 horských masivů převyšujících magickou hranici 8 000 m. I když k jejich vrcholům dlouho vzhlíželi převážně jen příslušníci silného pohlaví, objevila se již po druhé světové válce jedna velká výjimka. Byla jí Claude Koganová, která se pokusila o vylezení Čho-Oju, šesté nejvyšší hory světa již v pionýrských letech 1954 a 1959. Bohužel na srázech své vysněné hory tragicky zahynula v lavině, což další snahy žen o podobné výkony na léta zastavilo. Zatímco mužské prvovýstupy na vrcholech Koruny Himálaje byly dovršeny v 60. letech 20. století, prvními ženami na osmitisícovém vrcholu Manáslu se staly s velkým časovým odstupem až Japonky v roce 1974. Tato kniha popisuje jednotlivé osmitisícovky a to nejen z hlediska prostupnosti a výstupů ženských expedic, ale i z hlediska geografického, historického a geopolitického. Velmi čtivou a přesnou faktografickou metodou jsou v ní popsány jak neuvěřitelné příběhy jednotlivých aktérek (ať už úspěšných či neúspěšných), tak i příroda a okolí jednotlivých vrcholů včetně geneze prvních dobyvatelů. Autorka knihy, naše významná horolezkyně Dina Štěrbová, shromažďovala neúnavně a až s mravenčí pílí celých 15 let informace o prvních ženách na těchto horských velikánech. Mnohé z aktérek osobně navštívila, aby získala pro knihu potřebné informace a fotografie, některé údaje jí poskytly kamarádky nebo pozůstalí, jiné objevila v archivech horolezeckých svazů. Mimořádně velký důraz je kladen na autenticitu jednotlivých faktů. Kromě obrovského množství mimořádných fotografií obsahuje kniha i přesné tabulky zdolání vždy prvních deseti žen na každé osmitisícovce Kdo by se ale domníval, že tato historie byla jednoduchá a přímočará, mýlil by se. Osudy prvních žen na nejvyšších vrcholech byly často velmi složité, ba až kruté a splnění jejich osmitisícových snů vyžadovalo nejen jejich obrovskou energii, horolezecké mistrovství, cílevědomost, odvahu a dřinu, ale často i vzdorování neuvěřitelným psychickým frustracím. Bohužel platí, že „osmitisícové“ touhy a sny žen byly zhusta vykoupeny nejen slzami a krví, ale opakovaně i cenou nejvyšší. Tato kniha si klade za cíl autentické a dokumentární vcítění se do tužeb a osudů všech aktérek této 26 let trvající ženské odysey.

Dobrodružné a poutavé cestopisné vyprávění o vodáckém putování po mohutných kanadských řekách a jezerech. Boj s peřejemi. Setkávání s medvědy a ostatní nespoutanou přírodou. Vnímání krajiny a nelehkého života v divočině. Seznámení a zážitky s indiány, trapery i krajany. Překonávání nástrah divoké vody veletoků. Autoři Dina (známá horolezkyně, první Češka, která překonala hranici 8.000 m. n. m.) a Otakar Štěrbovi (významný zoolog a hydrobiolog, horolezec i vodák) zprostředkovávají nevšední zážitky a zkušenosti ze svých výprav a vtáhnou čtenáře do atmosféry, ze které je cítit adrenalin, ale i radost z vítězství sama nad sebou a hlavně neopakovatelné kouzlo okamžiku a síla přírody.

První ženy na osmitisícovkách. Jedinečná kniha o prvních ženách na nejvyšších vrcholech, na které pracovala autorka vytrvale patnáct let. Na planetě Zemi máme čtrnáct horských masivů převyšujících magickou hranici 8 000 metrů nad mořem. I když k jejich vrcholům dlouho vzhlíželi převážně jen příslušníci silného pohlaví, objevila se již po druhé světové válce výjimka potvrzující, že ani ženám nejsou velehory lhostejné. Byla jí Claude Koganová, která se pokusila o vylezení Čo Oju, šesté nejvyšší hory světa, již v pionýrských letech 1954 a 1959. Bohužel na srázech své vysněné hory tragicky zahynula, což další snahy žen o podobné výkony na léta zastavilo. Zatímco mužské prvovýstupy na vrcholech koruny Himálaje byly dovršeny v šedesátých letech dvacátého století, prvními ženami na osmitisícovém vrcholu Manaslu se staly s velkým časovým odstupem až Japonky v roce 1974. Osudy prvních žen na nejvyšších vrcholech byly často velmi složité, ba až kruté a splnění jejich osmitisícových snů vyžadovalo obrovskou energii, horolezecké mistrovství, cílevědomost, odvahu a dřinu, často ovšem i nutnost vyrovnat se s těžkou psychickou frustrací. Bohužel platí, že „osmitisícové“ touhy a sny žen byly zhusta vykoupeny nejen slzami a krví, ale opakovaně i cenou nejvyšší. Kniha popisuje velmi čtivou a zároveň faktograficky přesnou metodou jednotlivé osmitisícovky jak z hlediska prostupnosti a výstupů ženských expedic, tak i z hlediska geografického, historického a geopolitického. Dina Štěrbová shromažďovala neúnavně a až s mravenčí pílí informace o prvních ženách na těchto horských velikánech celých patnáct let. Mnohé z aktérek osobně navštívila, některé údaje jí poskytly kamarádky nebo pozůstalí, jiné objevila v archivech. Cílem bylo přinést autentické dokumenty a současně vcítit se do tužeb a osudů všech účastnic této dvacet čtyři let trvající ženské odysey. Kromě množství jedinečných fotografií kniha obsahuje i přesné tabulky.