Gwen Strauss

Když se v roce 1940 v koncentračním táboře Ravensbrück poprvé setkaly Milena Jesenská a Margarete Buber-Neumann, vzniklo mezi nimi intimní pouto. Milena – první překladatelka Franze Kafky a jeho epistolární láska – byla výraznou novinářkou a otevřenou odpůrkyní fašismu. Nekonvenční, bisexuální feministka předběhla svou dobu a po okupaci Československa se její byt stal útočištěm pro židovské uprchlíky. Margarete, Němka ze středostavovské rodiny, se nejprve provdala za syna filosofa Martina Bubera. Později ji však pohltila atmosféra bolševické revoluce a po boku svého druhého partnera, komunisty Heinze Neumanna, se ocitla v jejím víru. Neumann byl v Moskvě označen za „politicky nespolehlivého“ a zahynul během Stalinových čistek. Margarete sama byla poslána do sovětského gulagu a po dvou letech vyměněna Stalinem Hitlerovi – tak se dostala do Ravensbrücku, jediného nacistického tábora určeného výhradně pro ženy. Milena a Margarete se milovaly s vědomím, že za to mohou zaplatit životem. V poválečných svědectvích však byly lesbické vztahy stigmatizovány, a tak přeživší mlčely. Kniha otevírá jeden z příběhů, které byly po desetiletí potlačovány, a vzdává hold dvěma mimořádně silným ženám, jejich odvaze a nezdolnosti. Jak později napsala Margarete: „Byla jsem vděčná, že mě poslali do Ravensbrücku, protože právě tam jsem poznala Milenu.“

<p><b>A profoundly moving celebration of love under the darkest of circumstances from the author of <i>The Nine</i></b><br><br><b>From the moment they met in 1940 in Ravensbrück concentration camp, Milena Jesenska and Margarete Buber-Neumann were inseparable.</b><br><br>Czech Milena was Kafka's first translator and epistolary lover, and a journalist opposed to fascism. A non-conformist, bi-sexual feminist, she was way ahead of her time. With the German occupation of Czechoslovakia, her home became a central meeting place for Jewish refugees.<br><br>German Margarete, born to a middle-class family, married the son of the Jewish philosopher Martin Buber. But soon swept up in the fervor of the Bolshevik Revolution, she met her second partner, the Communist Heinz Neumann. Called to Moscow for his "political deviations," he fell victim to Stalin's purges while Margarete was exiled to the hell of the Soviet gulag. Two years later, traded by Stalin to Hitler, she ended up outside Berlin in Ravensbrück, the only concentration camp built for women. <br><br>Milena and Margarete loved each other at the risk of their lives. But in the post-war survivors' accounts, lesbians were stigmatized, and survivors kept silent. This book explores those silences, and finally celebrates two strong women who never gave up and continue to inspire. As Margaret wrote: "I was thankful for having been sent to Ravensbrück, because it was there I met Milena."</p>

Hold sile priateľstva v temných časoch ľudstva. Keď v Európe zúrila druhá svetová vojna, každý sa snažil prežiť, ako vedel. Deväť silných žien, niektoré z nich iba tínedžerky, sa hneď aktívne zapojilo do francúzskeho a holandského protifašistického odboja. Pašovali zbrane, ubytovávali spojeneckých agentov, zabezpečovali komunikačné kanály medzi jednotlivými regiónmi, vyhľadávali únikové cesty a dokonca ukrývali židovské deti. Všetky ženy napokon chytili. Všetky mučili a poslali do koncentračného tábora v Lipsku. Počas cesty tam sa spoznali a zrodilo sa nerozlučné priateľstvo. Navzájom si dodávali silu, aby si zachovali ľudskosť, o ktorú ich nacizmus sústavne oberal. Keď v roku 1945 začali víťaziť Spojenci a vo vojne nastal obrat, väzni v pracovných táboroch sa museli vydať na pochod smrti. Smrť hrozila na každom kroku. Deväť žien sa však rozhodlo prežiť. Utiekli, a tak sa začal jeden z najpôsobivejších príbehov druhej svetovej vojny, plný útrap a zúfalstva, ale aj nádeje, ľudskosti a bezcitnosti, odvahy i zbabelosti, vášne aj apatie, priateľstva i ľahostajnosti. Autorka je praneterou jednej z deviatich žien, vedúcej osobnosti skupiny Hélene Podliasky, a v tomto napínavom rozprávaní sleduje stopy odvážnych väzenkýň nielen naprieč vojnovou Európou, ale aj potom, keď sa na pokraji vyčerpania dostanú do bezpečia amerického tábora. Ich drsné, dovtedy nevyrozprávané spomienky prepletá s vlastnými zisteniami a odhaľuje tak srdcervúci príbeh žien, ktoré siahli na dno svojich síl a preukázali hrdinstvo, aké sa vyrovná odvahe vojaka v prvej línii.

Keď v Európe zúrila druhá svetová vojna, každý sa snažil prežiť, ako vedel. Deväť silných žien, niektoré z nich iba tínedžerky, sa hneď aktívne zapojilo do francúzskeho a holandského protifašistického odboja. Pašovali zbrane, ubytovávali spojeneckých agentov, zabezpečovali komunikačné kanály medzi jednotlivými regiónmi, vyhľadávali únikové cesty a dokonca ukrývali židovské deti. Všetky ženy napokon chytili. Všetky mučili a poslali do koncentračného tábora v Lipsku. Počas cesty tam sa spoznali a zrodilo sa nerozlučné priateľstvo. Navzájom si dodávali silu, aby si zachovali ľudskosť, o ktorú ich nacizmus sústavne oberal. Keď v roku 1945 začali víťaziť Spojenci a vo vojne nastal obrat, väzni v pracovných táboroch sa museli vydať na pochod smrti. Smrť hrozila na každom kroku. Deväť žien sa však rozhodlo prežiť. Utiekli, a tak sa začal jeden z najpôsobivejších príbehov druhej svetovej vojny, plný útrap a zúfalstva, ale aj nádeje, ľudskosti a bezcitnosti, odvahy i zbabelosti, vášne aj apatie, priateľstva i ľahostajnosti. Autorka je praneterou jednej z deviatich žien, vedúcej osobnosti skupiny Hélene Podliasky, a v tomto napínavom rozprávaní sleduje stopy odvážnych väzenkýň nielen naprieč vojnovou Európou, ale aj potom, keď sa na pokraji vyčerpania dostanú do bezpečia amerického tábora. Ich drsné, dovtedy nevyrozprávané spomienky prepletá s vlastnými zisteniami a odhaľuje tak srdcervúci príbeh žien, ktoré siahli na dno svojich síl a preukázali hrdinstvo, aké sa vyrovná odvahe vojaka v prvej línii.

A kilenc nő legtöbbje harmincéves sem volt, amikor csatlakozott az ellenálláshoz. Fegyvert csempésztek, ejtőernyős ügynökök francia földre jutását biztosították, üzeneteket továbbítottak a helyi és a külföldi hálózatok között, menekülő útvonalakat építettek ki Spanyolország felé, zsidó gyermekeket bújtattak fedett házakban. Letartóztatásuk után a Gestapo vallatását és kínzását voltak kénytelenek elviselni. Aztán deportálták őket. Némelyiküket mindössze két nappal Párizs felszabadítása előtt, a legutolsó transzporttal indították el Németország felé. Ismeretségük a börtönben, a marhavagonba zárt úton kezdődött, majd a ravensbrücki koncentrációs tábor rettenetében kovácsolódott eltéphetetlenné. Amikor átszállították őket Lipcsébe, ahol a tölténygyárban kellett robotolniuk, már mindnyájan tudták, hogy a barátságuk életre szól. A háború végnapjaiban a nácik felgyorsították a megsemmisítő gépezet működését, ezrével lőtték le és gázosították el a foglyokat, tüntették el a bizonyítékokat. A még járóképes rabokat a munkatáborokból a kivégző táborokba terelték, hogy ott likvidálják őket. Sok ezer társával együtt a kilenc barátnő is bekerült egy ilyen halálmenetbe, ám az út egy pontján úgy döntöttek, megkísérlik a szökést...

The thrilling story of how nine young women, captured by the Nazis for being part of the Resistance, launched a breathtakingly bold escape and found their way home. As the Second World War raged across Europe, and the Nazi regime tightened its reign of horror and oppression, nine women, some still in their teens, joined the French and Dutch Resistance. Caught out in heroic acts against the brutal occupiers, they were each tortured and sent east into Greater Germany to a concentration camp, where they formed a powerful friendship. In 1945, as the war turned against Hitler, they were forced on a Death March, facing starvation and almost certain death. Determined to survive, they made a bid for freedom, and so began one of the most breathtaking tales of escape and resilience of the Second World War. The author is the great-niece of one of the nine, and she interweaves their gripping flight across war-torn Europe with her own detective work, uncovering the heart-stopping escape and survival of these heroes who fought fearlessly against Nazi Germany and lived to tell the tale.