Eva Střížovská
autor
Howdy from Texas II. /Jak se máš? Texas II.
"Dvojjazyčná anglicko-česká knížka provází čtenáře jedním z nejsvébytnějších států USA a to prostřednictvím obyvatel, kteří mají český původ.
Oni si spíš říkají „Moravci“ podle toho, odkud většinou začali přicházet. A to hned brzy po největší krvavé válce na Americkém kontinentu, tedy po roce 1866, někteří dokonce i dříve. Autorka se potkává s mnoha jejich potomky, kteří se většinou hrdě ke svému původu hlásí. A také k tomu, že se dokázali v cizím a zcela odlišném prostředí od rodné Moravy doslova poprat s těžkými podmínkami přežití (nezvyklá vedra, jiná půda, jiná zvířena a nutnost lovu, často těžkost zajištění vody i bezpečnosti rodiny atd.) A přesto se velmi dobře s těmito podmínkami vyrovnali a dobře se uplatnili v tamější společnosti tzv. „Amerikánů“. Mnoho z kdysi příchozích chudých sedláků-.farmářů je dnes význačnými profesory na univerzitách, lékaři apod.
Američané s českým (moravským) původem zaujímají téměř celou třetinu obyvatel obrovského státu Texas a čeština je třetím zdejším jazykem po angličtině a španělštině. České „kolache“, klobasy, pivo a hlavně tzv. Polka Fest, kdy se každou sobotu tančí a zpívá v mnoha texaských městečkách za doprovodu českých kapel – to je fenomén, který milují nejen lidé českého původu, ale i velká většina Američanů. Knížka plná reportáží, rozhovorů a zajímavosti je čtivá, ale může sloužit i pro zájemce o angličtinu. "
The Great Plains and Other Great Experiences/Velké pláně a další velké zážitky
"Americký Středozápad je dalším tématem, který zaujal autorku po napsání knížek o našich krajanech v Texasu. Stejně jako do Texasu odcházeli lidé z českých zemí do Kansasu, Nebrasky, Iowy a dalších míst, kde se mohli usadit. Byla zde úrodná půda a i když, hlavně z počátku tu život nebyl rozhodně lehký, měli zde možnost svobodného podnikání, ať v řemeslech či v zemědělství.
Autorka se ve svých reportážích a rozhovorech ještě částečně vrací do Texasu, dále provází čtenáře českou částí Iowy, kde nechybí výlet do Spillville a vzpomínka a dokumenty na zdejší pobyt Antonína Dvořáka v roce 1893, představení tamějšího muzea bratrů Bílých, kteří vyřezávali ze dřeva světové unikátní hrací hodiny a kde je byt, kde slavný skladatel tehdy bydlel, dále představení známého českého muzea v Cedar Rapids, aj. Ale nejen muzea, české kostely, školy a hřbitovy jsou v knize popisovány. Více prostoru je věnováno současným a význačným Čechům jako např. bratrům Klimešovým (původem z Jižních Čech), kteří se starají o veškerou historii a památky Iowy, elegantní a aktivní honorární konzulce Kansasu Sharon Valasek, absolventce vojenské školy a nyní farmářce a chovatelce závodních koní Marii J., atd. "
Všechny moje Ameriky
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život. Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti. Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům. Který je dodnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil. Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších. Čtivé vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. československém domečku, o několika českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.