Vladimír Suchan

Krajanská poezie která radostně vnímá naši českou současnost. Aurorova čtvrtá sbírka.

V Suchanově sbírce milostné lyriky se ohlašuje známý, ale dnes již velmi vzácný svět - světlo, slovo a duch obrozené (obrozující?) romantické poezie. A je to poezie nová, osobitá a také vyzrálá, přemýšlivá a přístupná. Souzvučně se tu před námi rozez nívá pozoruhodný kvartet. Představuje jej již zmíněný romantický patos. K němu se připojuje navíc porozumění pro přirozenou pravdivost východní filozofie (ústřední haiku jsou řazena podle hexagramů I-ťingu). Další zřetelnou hlubinnou složkou a inspir ací je autorův bytostně se rozvíjející filozofický platonismus. A nakonec čvrtým hráčem v kvartetu je - ne(do)povězené. Čveřice těchto poloh a instrumentů nám pak představuje poezii, v níž Stendhalova krytalizace lásky vyrůstá v ucelenou krystalizaci duše

Místo hexagramů je toto tvořivé pojetí setaveno z haiku zachycujících vrozený půvab génia české krajiny, a to převážně z tzv. Českého "vnitrozemí"- konkrétně z vesničky Zahrádka u Kostelce nad Vltavou, rodiště autorova otce, jehož smrt se udála přesně před čtyřmi roky před spontánním sepsáním této sbírky. Malebný duch jihočeské krajiny s jejími vesničkami, kostelíky a rybníky dokazuje, že malé je krásné. Podobně jako u malého okuláru na konci dalekohledu, zachycení a uchování krásy v drobném umožňuje při správném nastavení vůči větší "objektivní" čočce odkrýt jinak nedostupný a nepostižitelný vesmír - hlubiny našich vlastních duší.

Místo hexagramů je toto tvořivé pojetí setaveno z haiku zachycujících vrozený půvab génia české krajiny, a to převážně z tzv. Českého "vnitrozemí"- konkrétně z vesničky Zahrádka u Kostelce nad Vltavou, rodiště autorova otce, jehož smrt se udála přesně před čtyřmi roky před spontánním sepsáním této sbírky. Malebný duch jihočeské krajiny s jejími vesničkami, kostelíky a rybníky dokazuje, že malé je krásné. Podobně jako u malého okuláru na konci dalekohledu, zachycení a uchování krásy v drobném umožňuje při správném nastavení vůči větší "objektivní" čočce odkrýt jinak nedostupný a nepostižitelný vesmír - hlubiny našich vlastních duší.