Jiří Suchánek

Více než dvě stovky samostatných pěchotních srubů, které se do září 1938 podařilo na československých hranicích vybudovat, sice představovaly jen zlomek ze zamýšleného počtu, i tak se ale dodnes jedná o obdivuhodné dílo. Mohutné „římany“ i menší „araby“ vytvořily na nejzranitelnějších úsecích severního pomezí s Německem relativně souvislou linii, která měla koncentrovanou palbou zastavit nepřátelských útok. Krycí jména, jako „V aleji“, „U cihelny“ či „Březinka“, dnes zná i široká veřejnost. Názvy většiny ostatních pěchotních srubů jsou už ale téměř zapomenuty a přežívají jen v archivních dokumentech a v rozhovorech nadšenců, kteří prvorepublikové opevnění ve volném čase navštěvují, nebo mu dokonce věnují svou péči. Každý z těchto objektů je však stejně hodnotným svědkem obrovského odhodlání našich předků bránit svou vlast před agresorem, a proto společně nahlédneme do historie srubů opečovávaných i těch zarostlých a poničených. Úkoly na bojišti Pokládání palebných přehrad, blízká obrana i dělostřelecké pozorování Testování a výcvik Výstavba a využití CE Jordán v Brdech a areálu ŘOP na protitankové střelnici u Žárovic Srub v detailu Dobové mapy a plány doplňují soudobé snímky z pevností N-S 82 „Březinka“, MJ-S 4 „Zatáčka“ či R-S 72 „Nízká“ Pancéřové prvky Vývoj a výroba střílen pod betonem zvonů, kopulí i kulometných věží

Historie největšího světového konfliktu na 120 unikátních fotografiích. Dobové snímky jsou kolorovány, aby připomněly události z let 1939–1945 v perspektivě, v níž je sledovali tehdejší účastníci. Zavedou na hlavní bojiště, na východní frontu, na východní frontu, do Normandie či Tichomoří, ale i do Hitlerovy osobní koupelny v Mnichově, do ulic Wehrmachtem okupované Prahy nebo mezi partyzány. Snímky provází zasvěcený text, který přibližuje zlomové okamžiky – od blitzkriegu nacistické armády po konečné vítězství Spojenců, slavné zbraně, letadla, tanky, rozhodující bitvy, osudy a tragédie vojáků i civilních obyvatel. U příležitosti 80 let od konce války rozšířeno o nové snímky.

Pilíře prvorepublikové obrany proti Hitlerovi – zrození ŘOP, plány a výstavba, osádky, objekty a podzemí, poválečný vývoj. Vše o objektech, které měly sehrát klíčovou úlohu za Mobilisace 1938. Kilometry podzemních chodeb, rozlehlé kasárenské sály a muniční sklady, hluboké výtahové šachty a zdánlivě nekonečná schodiště vedoucí k pěchotním či dělostřeleckým srubům. Tak by se ve stručnosti dala popsat tvrz coby hlavní opěrný bod prvorepublikového opevnění. Ve skutečnosti však šlo o komplex nepoměrně složitější. Jen samotné jeho umístění v terénu představovalo náročný a zdlouhavý proces stejně jako jeho vyprojektování a stavba, nemluvě o vybavení zbraněmi či instalaci vzduchotechniky a dalších systémů nezbytných pro dosažení plné bojeschopnosti. I když se tvrze pro nedostatek času do této fáze nikdy nedostaly, stále představují unikátní technickou památku, která si zaslouží naši pozornost. Bouda, Hanička, Adam, Dobrošov nebo Smolkov, to jsou jen některá ze jmen tvrzí, jež nesmazatelně vstoupily do historie, i když jejich osádky svou úlohu nemohly nikdy naplnit. Pojďte s námi nahlédnout do jejich historie i současnosti. Autorem publikace je JIří Suchánek, šéfredaktor magazínu 2. světová a autor knih Mobilizace ve fotografii, Finanční stráž ve fotografii a dalších knih s vojensko historickou tematikou. Detailně o stavbě Hledání vhodných materiálů pro čs. opevnění a jejich zkoušky Stav v září 1938 Improvizovaná dělostřelecká výzbroj a příprava na střet s nepřítelem Dokumenty a fotografie Dobové plány a mapy doplňují soudobé snímky z tvrzí Bouda, Horka a Ježová hora Sruby a podzemí Podrobný popis jednotlivých součástí tvrze a způsobu jejího fungování

Volné pokračování úspěšné knihy Mobilizace ve fotografii tentokráte věnované příslušníkům finanční stráže, jejich soubojům s pašeráky, ale i obraně vlasti v letech 1938–1939. Nebýt viděn, ale vidět vše – to byla zásada mužů v zelených uniformách, kteří střežili naše pohraniční hory a hvozdy za Rakouska-Uherska, za první republiky i několik let po druhé světové válce. Začtěte se s námi do jejich příběhů doplněných stovkami dobových, často dosud nepublikovaných snímků. „Lásku k vlasti dokaž činem“ Dnes je státní hranice pro většinu z nás jen pomyslnou čárou na mapě. Díky Evropské unii již na pomezích mezi jednotlivými členskými státy nezažíváme žádné kontroly a je to tak dobře. V minulosti ale ochrana hranic patřila k důležitým úkolům státní moci. Již ve středověku bylo třeba se nejen bránit před vpádem nepřítele, ale také hájit ekonomické zájmy panovníka. Postupem času se právě druhý zmíněný úkol stále více profesionalizoval a v habsburské monarchii byl výsledkem tohoto vývoje vznik c. k. pohraniční stráže v roce 1830. Jednalo se o první jednotně řízený sbor na ochranu státní a celní hranice. Jeho činnost pak v roce 1843 převzala nově založená c. k. finanční stráž, přičemž jeden z jejích hlavních úkolů spočíval v dozoru nad státní a celní hranicí – zjednodušeně řečeno šlo o boj proti pašerákům a podloudnému obchodu. Finanční stráž představovala v době svého vzniku první stejnokrojem opatřený a ozbrojený sbor, který působil plošně na území celého státu – například dnes mnohem známější četnictvo se začalo rozvíjet až o několik let později. Od prvních dnů existence působili finančníci jak ve službě pomezní, tak i vnitrozemské. Dnes je však vnímáme především jako ochránce státní hranice, což je dáno tím, že v roce 1920 došlo k rozdělení dosud jednotného sboru na vnitrozemskou důchodkovou kontrolu a na hranicích sloužící pohraniční finanční stráž. A právě osudy příslušníků druhé zmíněné části sboru jsou předmětem našeho zájmu. Není žádným tajemstvím, že české země jsou z velké většiny obklopeny horskými masivy. Šumava, Krkonoše, Hrubý Jeseník, Krušné, Jizerské či Orlické hory tvořily přirozenou bariéru mezi naší vlastí a sousedními státy. V dobách první republiky dokonce hranice Československa na východě končila až u podkarpatoruské hory Pop Ivan. Příslušníci finanční stráže tak mnohdy sloužili v drsném a nehostinném prostředí, kde byli často odkázáni jen sami na sebe. I běžná pochůzková činnost byla v těžkém horském terénu velmi vyčerpávající, a to ani nemluvíme o boji s pašeráky, při němž šlo nesčetněkrát o holý život. I přesto všechno ale drtivá většina finančníků na své působení u sboru vzpomínala s láskou.

Na památku událostí roku 1938: mimořádných květnových opatření a zářijové mobilizace, mnichovské zrady, okupace pohraničí a konce první republiky. Kniha prostřednictvím více jak 300 unikátních, mnohdy dosud nepublikovaných snímků přiblíží ohromné odhodlání vojáků, četníků, policistů a příslušníků finanční stráže k obraně vlasti v letech 1938–1939. Vyvrací také stále přežívající mýtus, podle kterého jsme se v roce 1938 vzdali bez boje – fotografie a příběhy ze všech koutů tehdejšího Československa totiž svědčí o pravém opaku. Úvodní textová část publikace přibližuje historické okolnosti vzniku takzvané sudetské krize, popisuje snahy o modernizaci čs. armády a vybudování pevnostního systému i úkoly jednotlivých bezpečnostních složek. Stejně tak v ní najdete vylíčeny i všechny hlavní události, které předznamenaly zánik první a posléze také druhé republiky: mimořádná květnová opatření, řádění Sudetoněmeckého Freikorpsu v čs. pohraničních oblastech, zářijovou mobilizaci i prudké střety na Slovensku a zejména Podkarpatské Rusi. Hlavní část knihy je pak koncipována jako fotokronika, v níž jsou materiály uspořádány chronologicky od jara 1938 až do března 1939 a zavedou vás do všech koutů tehdejšího Československa. Navštívíte polní postavení armády i Stráže obrany státu, lehké a těžké opevnění nebo místa krvavých bojů a to vždy s co možná nejpodrobnějším popisem zobrazených míst či událostí.