Tomáš Suchomel

Vladimir Putin je pro Západ vyvrhelem. Jako jediný mezi světovými vůdci má moc proměnit Spojené státy a Evropu v jaderný popel a také hrozí, že tak učiní. Napadá své sousedy, vměšuje se do západních voleb a nařizuje vraždy v Rusku i mimo něj. Režim, v jehož čele stojí, je autokratický a zkorumpovaný, přesto ho většina Rusů nadále podporuje. Rusko se pod Putinovým vedením opět stalo silou, s níž je třeba počítat. Obsáhlá biografie Philipa Shorta zkoumá osobnost záhadného a bezohledného ruského vůdce do nebývalé hloubky a boří mnohé z našich předsudků o Putinově Rusku. Od roku 2000, kdy se stal prezidentem, je jeho posedlostí obnovit status Ruska jako velmoci nesvázané západními pravidly. Jaké síly a zkušenosti ho formovaly? Co ho vedlo k tomu, že se postavil světovému řádu, který udržoval mír od konce studené války? Vysvětlovat neznamená ospravedlňovat. Putinův režim je temný. Neúnavně sleduje své cíle všemi prostředky, které považuje za vhodné. Při bližším zkoumání se však ukáže, že většina toho, co si myslíme, že o něm víme, spočívá na polopravdách a domněnkách. Philip Short strávil osm let studiem nejrůznějších pramenů a zpovídáním bezmála dvou set osobností, které ruského vládce poznaly osobně, v Rusku i ve světě. Výsledkem je poutavý a nekompromisně objektivní životní příběh vynikající schopností proniknout krunýřem, který kolem sebe Putin vybudoval a odhalit, kým ve skutečnosti je.

Píše se rok 1923 a Kit Scottová, mladá Australanka původem z vyšších vrstev, přijíždí do Londýna, aby si splnila sen o hvězdné herecké kariéře. Podaří se jí získat roli v populárním muzikálu, kde se jejím partnerem stává Zeke Gardiner, kanadský herec s podobným snem, a brzy se vrhá po hlavě do života roztančené londýnské divadelní společnosti v čele s Fredem Astairem a jeho brilantní sestrou Adele. Když však titulní stránky bulvárních novin zaplní fotografie, které ji zachycují v divokém tanci s princem z Walesu, najednou se stává ústřední postavou velkého skandálu. Ve snaze distancovat od ní prince jeho lidé předloží novinám historku, podle níž byl jejím skutečným partnerem Lord Henry Carleton, hédonistický aristokrat s upřímným zájmem o mladou herečku. Kit se Zekem čelí mnoha pokušením a musí přijmout rozhodnutí, která navždy změní běh jejich životů – inu, dvacátá léta nejsou nadarmo označována jako „divoká“.

Od uznávaného historika a autora bestsellerů Paula Johnsona – „velmi čtivý a zábavný životopis“ (The Washington Post) jedné z nejvýznamnějších osobností v moderní evropské historii: Napoleona Bonaparta. Jen málokterý jednotlivec dokázal ovlivnit dějiny zásadněji než Napoleon Bonaparte. I když byl u moci jen po desetiletí a půl, jeho vliv nepřestal být patrný dodnes a mnoho lidí stále obdivuje jeho nezdolnou vůli. Jednou z hlavních tezí Johnsonovy knihy je, že Bonaparte nebyl ideolog, nýbrž oportunista, kterému se podařilo využít dějinné náhody Francouzské revoluce k tomu, aby se vyšvihl na vrchol moci. Poté rozpoutal v Evropě nejničivější války, jaké starý světadíl do té doby zažil. Vůbec poprvé hrály v obrovském růstu armád podstatnou roli masové odvody a v bitvách se střetávaly celé národy. Zrodil ze nový koncept totální války a vyrostly instituce jako tajná policie, rozsáhlá profesionální špionáž, vládní propagandistická mašinérie nebo předstírání údajně demokratických postupů, voleb a plebiscitů. Johnson čtenáře poutavým způsobem seznamuje i s mnoha fakty Napoleonova soukromého života, ať už jde o jeho rodinu, dvě manželky, milenky či vyhnanství a smrt na Svaté Heleně.

Ve druhém svazku monografie pokračuje autor v mapování skladatelova života a tvorby od roku 1914 do roku 1928, kdy Leoš Janáček umírá. John Tyrrell se detailně věnuje skladatelovu vrcholnému tvůrčímu období. Jsou zde zpracována témata vztahující se ke vzniku oper Výlety páně Broučkovy, Káťa Kabanová, Příběhy lišky Bystroušky, Věc Makropulos a Z mrtvého domu a dále například děl jako Taras Bulba, Sinfonietta či Mša glagolskaja. Druhý svazek monografie také detailně popisuje Janáčkovu životní etapu označovanou jako „velké stáří“ a mapuje i jeho postoje ke vzniku svobodného státu či k současnému umění. Knihu doplňují kapitoly pojednávající o skladatelově přístupu ke kompozici oper či výběru námětů.