Miloš Sum

Do víru Velké války vstoupil Miloš Sum v létě 1915 v řadách olomouckého zeměbraneckého pěšího pluku č. 13 a o rok později padl do ruského zajetí. Hrabě Józef Potocki si jej jako vyučeného cukráře vybral do kuchyně svého sídla v Antoninách, ale v červenci 1917 Sum dobrovolně vstoupil do československého vojska. Byl zařazen k novému 7. čs. střeleckému pluku "Tatranskému", se kterým prodělal tvrdé boje s bolševiky v roce 1918. Jeho deník však zachycuje zejména roky 1919 a 1920, tedy ostrahu Transsibiřské magistrály a návrat domů přes Kanadu. Autor zachycuje tvrdý život na Sibiři, konflikty s vojenským i politickým vedením, stesk po domově, ale i život obyčejných Rusů a dalších národů Dálného východu. Miloš Sum byl kulturně činný, podílel se na vydávání ilustrovaného časopisu, v plukovním divadle vystupoval jako hlavní představitel ženských rolí a často a rád maloval. Téměř 150 jeho dobových kreseb tak deník doprovází.

Do víru Velké války vstoupil Miloš Sum v létě 1915 v řadách olomouckého zeměbraneckého pěšího pluku č. 13 a o rok později padl do ruského zajetí. Hrabě Józef Potocki si jej jako vyučeného cukráře vybral do kuchyně svého sídla v Antoninách, ale v červenci 1917 Sum dobrovolně vstoupil do československého vojska. Byl zařazen k novému 7. čs. střeleckému pluku "Tatranskému", se kterým prodělal tvrdé boje s bolševiky v roce 1918. Jeho deník však zachycuje zejména roky 1919 a 1920, tedy ostrahu Transsibiřské magistrály a návrat domů přes Kanadu. Autor zachycuje tvrdý život na Sibiři, konflikty s vojenským i politickým vedením, stesk po domově, ale i život obyčejných Rusů a dalších národů Dálného východu. Miloš Sum byl kulturně činný, podílel se na vydávání ilustrovaného časopisu, v plukovním divadle vystupoval jako hlavní představitel ženských rolí a často a rád maloval. Téměř 150 jeho dobových kreseb tak deník doprovází.