James Suzman

`Insightful' YUVAL NOAH HARARI 'Fascinating' SUNDAY TIMES 'Elegant and absorbing' FINANCIAL TIMES 'Profoundly moving' IRISH TIMES What can we learn from the Bushmen? If the success of a civilisation is measured by its endurance over time, then the Bushmen of the Kalahari are by far the most successful in human history. Anthropologist James Suzman spent twenty-five years in Southern Africa documenting their way of life and encounters with modern society, gathering invaluable lessons about work, wealth, happiness, equality and time.

A revolutionary new history of humankind through the prism of work, from the origins of life on Earth to our ever-more automated present 'A fascinating exploration that challenges our basic assumptions of what work means' Yuval Noah Harari 'One of those few books that will turn your customary ways of thinking upside down' Susan Cain The work we do brings us meaning, moulds our values, determines our social status and dictates how we spend most of our time. But this wasn't always the case: for 95% of our species' history, work held a radically different importance. How, then, did work become the central organisational principle of our societies? How did it transform our bodies, our environments, our views on equality and our sense of time? And why, in a time of material abundance, are we working more than ever before?

Bez práce nejsou koláče. Někdy to ale jde i bez nich. Práce určuje náš osobní čas, formuje naši identitu a točí se kolem ní organizace celé moderní společnosti. Je prostě přirozené pracovat nebo si práci hledat. Po většinu lidských dějin tomu tak ovšem nebylo a v některých kulturách i v současnosti nezastává práce takovou zásadní roli jako v západní společnosti. Lidé na Západě přitom žijí v nadbytku, v narušeném životním prostředí a také v kontextu zrychlující se automatizace čehokoli. Paradoxně se ale pracuje stále více. Antropolog James Suzman v knize Práce pátrá po zdrojích a příčinách fenoménu politické, kulturní i osobní posedlosti prací. Odhaluje kořeny současného pojetí práce v ideologických sporech devatenáctého století, ale také v tehdejším chápání biologie. A na vlastních výzkumech i historických příkladech ukazuje, že žít a prospívat se dá i bez neustálého pracovního nasazení. Zvlášť když k tomu lidstvo má prostředky i motivaci.

Bez práce nejsou koláče. Někdy to ale jde i bez nich. Práce určuje náš osobní čas, formuje naši identitu a točí se kolem ní organizace celé moderní společnosti. Je prostě přirozené pracovat nebo si práci hledat. Po většinu lidských dějin tomu tak ovšem nebylo a v některých kulturách i v současnosti nezastává práce takovou zásadní roli jako v západní společnosti. Lidé na Západě přitom žijí v nadbytku, v narušeném životním prostředí a také v kontextu zrychlující se automatizace čehokoli. Paradoxně se ale pracuje stále více. Antropolog James Suzman v knize Práce pátrá po zdrojích a příčinách fenoménu politické, kulturní i osobní posedlosti prací. Odhaluje kořeny současného pojetí práce v ideologických sporech devatenáctého století, ale také v tehdejším chápání biologie. A na vlastních výzkumech i historických příkladech ukazuje, že žít a prospívat se dá i bez neustálého pracovního nasazení. Zvlášť když k tomu lidstvo má prostředky i motivaci.

A revolutionary new history of humankind through the prism of work, from the origins of life on Earth to our ever more automated present The work we do brings us meaning, moulds our values, determines our social status and dictates how we spend most of our time. But this wasn't always the case: for 95% of our species' history, work held a radically different importance. How, then, did work become the central organisational principle of our societies? How did it transform our bodies, our environments, our views on equality and our sense of time? And why, in a time of material abundance, are we working more than ever before?