Ilona Švihlíková

Kam jsme za posledních pětadvacet let došli? V jaké „kondici“ se Česká republika dnes nachází? A především: Kam směřujeme? Renomovaná ekonomka s politologickým vzděláním ve své nové knize s provokativním, leč bohužel přiléhavým názvem Jak jsme se stali kolonií, popisuje cestu, kterou jsme od tzv. sametové revoluce až po dnešek prošli, analyzuje současnou situaci a zároveň načrtává možnosti budoucího vývoje. Obraz, který nám autorka vykresluje, není příliš radostný, její pohled se ovšem opírá o empirická fakta, nikoli o ideologicky podbarvená dogmata, jimiž jsme – především ze strany mainstreamových médií – dennodenně krmeni. Na rozdíl od většiny „oficiálních“ ekonomů, kteří vývoj po roce 1989 vnímají jako celkově pozitivní, byť s drobnými, odstranitelnými vadami, se Ilona Švihlíková neobává nazývat věci pravými jmény a přímo říká, že jsme od samého počátku postupovali chybně: Česká republika se po roce 1989 začlenila do světové ekonomiky na bázi kolo­nie a v koloniálním postavení zůstává dodnes. Octili jsme se na periferii, a to jak z hlediska ekonomického, tak i politického a myšlenkového. Otázka, jestli to byla souhra okolností, záměr nebo důsledek naší naivity, nebude asi nikdy jednoznačně zodpovězena. Ilona Švihlíková naši výchozí situaci zasazuje do kontextu proměn ve světové ekonomice, která na konci osmdesátých let minulého století již procházela prohlubující se globalizací spojenou s nárůstem moci velkých nadnárodních korporací, vznikem tzv. globálních hodnotových řetězců a byla již poznamenána sílící financializací. Do světové ekonomiky jsme se začali integrovat za situace, kdy se kapitalismus nalézal ve vážných problémech. Rozpad východního bloku přišel jako „záchrana“– kapitalismu umožnil, aby Velkou recesi odložil o dvacet let. Česko­slovensko, respektive později Česká republika, si vytvářelo svou transformační strategii v prostředí, které opanoval neoliberalismus, vtělený v tzv. Washingtonský konsenzus, jenž prosazoval liberalizaci coby lék na veškeré neduhy světa. Jak ovšem věděli již Němci v devatenáctém stoletím, liberalizace je nástrojem vítězů a je v rozporu s bytostnými zájmy zaostávajících zemí, které potřebují dohnat země ekonomicky silnější a vyspělejší. Někdejší socialistické země se staly nejen novým vítaným odbytištěm, nýbrž i živou laboratoří, v níž se, za podpory místních elit, testovaly účinky receptů tržního fundamentalismu, jako je deregulace, samoúčelná privatizace, sázka na „láci“, tedy konkurenci cenou (která u nás byla navíc hned na počátku transformačního procesu povzbuzena masivními devalvacemi koruny), fiskální restrikce, nízké mzdy a nízká přidaná hodnota. Pozdější příliv zahraničního kapitálu celkové nastavení nijak výrazně nezměnil, jedním ze zákonitých důsledků působení zahraničních korporací je totiž nejen masivní odliv zisků, ale i celkové prohlubování koloniálního postavení země, která se stává laciným sloužícím. Koloniální postavení má bohužel i své politické a mezinárodní důsledky. Projevuje se v neschopnosti a neochotě elit vnímat, v jakém prostředí se Česko nachází a jaké jsou jeho strategické zájmy, jakož i neschopnosti klást si skutečně důležité otázky.

Ilona Švihlíková uvažuje o soudobé globální krizové kapitalistické realitě jako o skutečně přelomové době, kdy se nebývale vyhrocují nerovnoměrnosti, asymetrie i nespravedlnosti. Autorka pokračuje v kritickém náhledu překonávajícím omezené mantinely mainstreamové ekonomické i politické vědy, a to s využitím systémového přístupu a teorie chaosu. Mnohostranné vlivy globalizace na krize (nejen) ekonomické mapovala její úspěšná publikace Globalizace & krize. Kniha Přelom předkládá další argumenty i náměty k přemýšlení ohledně podstaty a fungování systému neoliberálního kapitalismu a jeho zostřujících se globálních rozporů. Bude pokračovat naplňování „Černého scénáře“, nebo se vývoj obrátí směrem k vizi „Velké transformace“? Kniha čtivá, fundovaná, přemýšlivá, potřebná, ale i provokativní. doc. Ing. Pavel Sirůček, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze a Centrum strategických a teoretických studií Málokdo je dnes ochoten zpochybnit fakt, že žijeme ve vysoce dynamickém a nestabilním světě. Zkušenost několika posledních let a desetiletí ukazuje, že tradiční recepty a přístupy selhávají, neboť nevedou k očekávané stabilitě. Je stále zjevnější, že potřebujeme nové přístupy, které by lépe odrážely komplikovanost existujícího světa. Tato kniha je pokusem nově pohlednout na problémy, ukázat jejich možnou logiku a řešení. Přestože nemusíme souhlasit se všemi závěry či s hodnoceními jednotlivých idálostí, jak je předkládá autorka, kniha je nesporně inspirující a otvírá prostor pro další diskuzi. doc. Prorok

Jaká jsou ohrožení, kterým dnes čelí demokracie v Česku, Evropě a ve světě? Odpovědi na tuto otázku hledá tým předních českých odborníků. Při zkoumání projevů krize demokracie se soustředí nejen na Českou republiku, ale i na další státy, jež v posledních desetiletích prošly obdobným vývojem. Jak si dnes stojí Polsko, Maďarsko nebo Tunisko? Unikátní srovnání přináší svěží rozbor demokratických principů – a nabízí výhled do blízké i vzdálenější budoucnosti.

Ilona Švihlíková uvažuje o soudobé globální krizové kapitalistické realitě jako o skutečně přelomové době, kdy se nebývale vyhrocují nerovnoměrnosti, asymetrie i nespravedlnosti. Autorka pokračuje v kritickém náhledu překonávajícím omezené mantinely mainstreamové ekonomické i politické vědy, a to s využitím systémového přístupu a teorie chaosu. Mnohostranné vlivy globalizace na krize (nejen) ekonomické mapovala její úspěšná publikace Globalizace & krize. Kniha Přelom předkládá další argumenty i náměty k přemýšlení ohledně podstaty a fungování systému neoliberálního kapitalismu a jeho zostřujících se globálních rozporů. Bude pokračovat naplňování „Černého scénáře“, nebo se vývoj obrátí směrem k vizi „Velké transformace“? Kniha čtivá, fundovaná, přemýšlivá, potřebná, ale i provokativní. doc. Ing. Pavel Sirůček, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze a Centrum strategických a teoretických studií