Zlata Svozilová

Rukopis románu nalezli potomci Zlaty Svozilové až po její smrti, zhruba padesát let poté, co jej napsala. Vznikal v padesátých letech minulého století a manželka někdejšího majitele litovelského pivovaru zřejmě ve vzpomínkovém vyprávění nacházela útočiště před tehdejší ponurou realitou. Román se téměř dobrodružně vrací až do poloviny devatenáctého století a v popředí stojí osudy autorčina dědečka Josefa Svozila (1847—1931). Svozil ztělesňoval ideál muže podnikání, osvěty a politiky své doby. Román však nejen zachycuje Svozila jako výjimečnou osobnost, ale barvitě líčí především pohnutou rodinnou historii a život v dobách, kdy se politicky, kulturně a podnikatelsky vzmáhal český živel. Ve druhé části románu se pak autorka soustředí na dramatické osudy dvou sestřenic — smyslnější a svéhlavější Renaty a éteričtější Káti — během druhé světové války. Stupňuje se tak konflikt, který stojí v pozadí celého románu: střet soukromých rodinných dramat s velkými dějinami a malými lidmi.