Michal Sýkora

Další z případů komisařky Výrové Vrchní komisařka Marie Výrová, přezdívaná „Velká Sova“, spolu se svými kolegy vyšetřuje noční loupežné přepadení, během něhož skupina maskovaných mužů ukradla z olomoucké zoologické zahrady tři severoamerické medvědy a současně zavraždila vrátného. Vyšetřování je zprvu neúspěšné; základní otázka, k čemu někdo potřebuje živé medvědy, zůstává nezodpovězena. Když navíc jediného vytipovaného podezřelého kdosi z jeho kompliců připraví o život, je jasné, že detektivové mají co do činění s velmi nebezpečným protivníkem. Mladá policistka Kristýna Horová, bývalá kolegyně olomouckých detektivů, za trest přeložená na obvodní oddělení ve Šternberku, paralelně vyšetřuje nález pěti mrtvých psů, ledabyle zakopaných v lese. Pátrání ji přivede jednak na stopu zápasů bojových plemen pořádaných místním „vlivným podnikatelem“, jednak k přesvědčení, že oba případy spolu souvisejí. Napětí, zábavné i stinné stránky lidské povahy, které umocňuje prostředí maloměsta, a samozřejmě jedinečná komisařka Marie Výrová, to vše obsahuje knižní novinka. Zfilmovaná podoba této knihy v režii Jana Hřebejka získala v anketě čtenářů iDNES.cz prvenství v kategorii nejlepší televizní film a minisérie roku 2016. Románová verze však oproti televiznímu zpracování nabízí odlišné završení případu

Jednoho listopadového rána uklízečka nalezne docenta Ondřeje Chalupu zastřeleného v jeho pracovně. Souvisí vražda s jeho dlouhodobou snahou o odvolání univerzitního kvestora kvůli podivným machinacím při rekonstrukci historické univerzitní budovy? Proč vrah riskoval a střílel přímo v budově? Kdo všechno měl důvod přát si smrt svérázného, ale čestného docenta? Těšit se můžeme na druhý díl ze série detektivních románů, jejichž protagonisty jsou policejní komisařka (a fanynka Boba Dylana) Marie Výrová, přezdívaná Velká Sova, a její mladší kolegové Pavel Edelweiss a Kristýna Horová. Nitky vyšetřování případu, který se zprvu jeví jako běžná lokální zpronevěra, zavlečou postupně své kladné i záporné hrdiny do bažiny bezskrupulózního prospěchářství, klientelismu a korupce stoupající do nejvyšších pater politiky. Stíny ukryté v lidských myslích a tajené příběhy z minulosti nakonec málem rozloží i vyšetřovací tým. Jak se s tím popere poněkud netuctová, ale sympatická a krevnatá postava komisařky Výrové? Sýkorovy detektivní romány fungují na více rovinách; plně respektují nejzákladnější pravidlo hry — jsou napínavé, své čtenáře baví a co nejdéle udržují v nejistotě, kdo je pachatelem vraždy. Autorova schopnost kombinovat napětí, milostné spletence a vtipné pasáže dělá z Modrých stínů prózu, jež obstojí i u těch, kteří žánr detektivky obvykle nevyhledávají. V Michalu Sýkorovi se na české scéně objevuje bravurní vypravěč a zároveň poučený autor, který navazuje mimo jiné na náročnější tradice britské detektivky. Prvním svazkem z volné řady jeho detektivních příběhů byla kniha Případ pro exorcistu.

Kniha se zabývá druhou polovinou Nabokovovy tvorby, tedy obdobím, kdy pobýval v USA a ve Švýcarsku. Michal Sýkora volně navazuje na sou předchozí práci nazvanou Vladimir Nabokov — Od Mášenky k Daru, v níž zpracoval Nabokovovu rusky psanou tvorbu z dvacátých a třicátých let dvacátého století. Sýkora opouší chronologickou strukturu prvního svazku a postupuje podle jednotlivých témat — Nabokovovy metafyziky, témat noetických, politických, životopisných. Nabokova vidí nejen jako brilantního stylistu, ale také jako spisovatele, který dokázal vytvořit ideově i umělecky soudržné dílo, v němž se v jeden celek spojuje estetika, etika a metafyzika. Společně tak obě studie podávají ucelený obraz díla jednoho z největších prozaiků dvacátého století.