Ivo Budil

Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry, s přihlédnutím k širším historickým, sociálním a kulturním souvislostem. Autor se pokusil vystihnout svébytnou povahu západní společnosti, utvářenou od prehistorických dob, a porozumět klíčovým epizodám setkávání a střetávání s mimoevropskými civilizacemi a kulturami, které měly osudový dopad na vývoj moderního západního myšlení, vzdělanosti a vědy, například misijnímu úsilí, zámořským výpravám nebo koloniálním výbojům. Ve druhé části své studie podrobně líčí utváření antropologie – jakožto vědecké disciplíny o lidské rozmanitosti a odlišnosti – od raného novověku po počátek dvacátého století, kdy v dějinách tohoto oboru přichází údobí nazývané „klasické“. Pozornost je věnována především biblické antropologii, intelektuálnímu vlivu osvícenství a romantismu na formování moderní antropologie, klasickému evolucionismu, difuzionismu, zrodu rasové ideologie a významu působení Emila Durkheima, Franze Boase, Williama Riverse a dalších výrazných osobností přelomu devatenáctého a dvacátého století. Přehled se uzavírá těsně před vystoupením Bronislawa Malinowského a vznikem funkcionalistické a konfiguracionistické školy.

Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry, s přihlédnutím k širším historickým, sociálním a kulturním souvislostem. Autor se pokusil vystihnout svébytnou povahu západní společnosti, utvářenou od prehistorických dob, a porozumět klíčovým epizodám setkávání a střetávání s mimoevropskými civilizacemi a kulturami, které měly osudový dopad na vývoj moderního západního myšlení, vzdělanosti a vědy, například misijnímu úsilí, zámořským výpravám nebo koloniálním výbojům. Ve druhé části své studie podrobně líčí utváření antropologie – jakožto vědecké disciplíny o lidské rozmanitosti a odlišnosti – od raného novověku po počátek dvacátého století, kdy v dějinách tohoto oboru přichází údobí nazývané „klasické“. Pozornost je věnována především biblické antropologii, intelektuálnímu vlivu osvícenství a romantismu na formování moderní antropologie, klasickému evolucionismu, difuzionismu, zrodu rasové ideologie a významu působení Emila Durkheima, Franze Boase, Williama Riverse a dalších výrazných osobností přelomu devatenáctého a dvacátého století. Přehled se uzavírá těsně před vystoupením Bronislawa Malinowského a vznikem funkcionalistické a konfiguracionistické školy.

Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století. Od úsvitu středověku až do sklonku raného novověku byly rozsáhlé oblasti rozkládající se od Číny přes Střední Asii po Indii a Středomoří integrovány prostřednictvím orientální globalizace, která soustředila největší světový hospodářský a intelektuální potenciál. Evropské společnosti se nacházely na periférii této obrovské zóny tvořené množstvím obchodních a politických vazeb. Atlantická globalizace, jež se zrodila v osmnáctém století v prostoru mezi severozápadní Evropou a Severní Amerikou, byla podmíněna vznikem silného merkantilistického státu, vědeckého světonázoru a ideologie liberalismu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století atlantická globalizace definitivně zastínila orientální globalizaci a vyústila do západní hegemonie a moderní globální civilizace. Současná stagnace Západu a opětovný vzestup asijských mocností souvisí s krizí euroamerického racionalismu, scientismu a liberalismu, která může být překonána přehodnocením odkazu liberalismu a vytvořením ideologie postliberalismu.

Kniha přibližuje v širších historických, politických, kulturních a ekonomických souvislostech globální dějiny Eurasie od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu po počátek jednadvacátého století. Od úsvitu středověku až do sklonku raného novověku byly rozsáhlé oblasti rozkládající se od Číny přes Střední Asii po Indii a Středomoří integrovány prostřednictvím orientální globalizace, která soustředila největší světový hospodářský a intelektuální potenciál. Evropské společnosti se nacházely na periférii této obrovské zóny tvořené množstvím obchodních a politických vazeb. Atlantická globalizace, jež se zrodila v osmnáctém století v prostoru mezi severozápadní Evropou a Severní Amerikou, byla podmíněna vznikem silného merkantilistického státu, vědeckého světonázoru a ideologie liberalismu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století atlantická globalizace definitivně zastínila orientální globalizaci a vyústila do západní hegemonie a moderní globální civilizace. Současná stagnace Západu a opětovný vzestup asijských mocností souvisí s krizí euroamerického racionalismu, scientismu a liberalismu, která může být překonána přehodnocením odkazu liberalismu a vytvořením ideologie postliberalismu.

V jedenáctém století se Evropa stále ještě zcela nevzpamatovala z barbarského věku. Zatímco na Severu se jen postupně na úkor pohanských kultů prosazuje křesťanství, Východořímská říše s vypětím všech sil vzdoruje nájezdům Saracénů, stepních kočovníků a Normanů. Konstantinopol jako ohnisko civilizace a blahobytu přitahuje severské dobrodruhy, kteří vstupují jako žoldnéři do služeb východořímských vládců a vytvářejí císařovu osobní gardu. Ocitají se uprostřed nejrafinovanějších intrik vysoce postavených hodnostářů svádějících nemilosrdný zápas o vládu nad říší. Západní Evropa se opět snaží prosadit jako mocnost. Rodí se myšlenka křížové výpravy proti nevěřícím. Dramatické události krvavých bojů mezi Severem a Jihem či Západem a Východem na úsvitu nové epochy nahlédne čtenář očima řady historických i fiktivních postav.

V červnu 1941 se Berlín, metropole demokratického a pacifistického Německa, těší z míru a prosperity. Mladý lékař a antropolog Josef Mengele provádí po živém a kosmopolitním městě skupinu anglických turistů. V předsálí místního Přírodovědného muzea se tyčí socha zakladatele moderní evoluční teorie anglického přírodovědce Richarda Owena. Co se stalo s Charlesem Darwinem? Jak dopadne pátrání mladé Francouzky Constance Pinelové, kterou doprovází věrný společník Andrew Arrowsmith, po jejím zmizelém otci? A jak události roku 1858 zásadně změnily chod dějin? Ocitneme se ve světě, v němž Charles Darwin nikdy nevydal knihu O původu druhů. V napínavém příběhu s nečekaným rozuzlením nahlédneme prostřednictvím životních příběhů řady reálných a fiktivních osobností devatenáctého a dvacátého století do dramatického společenského, vědeckého a uměleckého života Francie a Velké Británie, vypravíme se do Lausanne, Florencie a Ardeche a pronikneme do vnitrozemí Amazonie a na tropické ostrovy Malajsie a Indonésie.

Kniha v širším historickém kontextu přibližuje zrod, rozmach a úpadek spiritualistického hnutí, které přibližně od padesátých let devatenáctého století do dvacátých let dvacátého století významně ovlivnilo intelektuální a duchovní život Západu a usilovalo o radikální proměnu moderního světa. Čtenář se seznámí s nejvýznamnějšími předchůdci, průkopníky a představiteli spiritualismu a motivy, které je vedly k příklonu k víře v možnost komunikace s duchy zemřelých. Zvláštní pozornost je věnována šíření spiritualismu ve Spojených státech amerických, Velké Británii, Francii a Německu. Při kritické analýze příčin mimořádného ohlasu spiritualistického hnutí mezi předními představiteli soudobého vědeckého, kulturního a veřejného života jsou použity teoretické přístupy a koncepty kulturní evoluce a univerzálního darwinismu.

Kniha v širším historickém kontextu přibližuje zrod, rozmach a úpadek spiritualistického hnutí, které přibližně od padesátých let devatenáctého století do dvacátých let dvacátého století významně ovlivnilo intelektuální a duchovní život Západu a usilovalo o radikální proměnu moderního světa. Čtenář se seznámí s nejvýznamnějšími předchůdci, průkopníky a představiteli spiritualismu a motivy, které je vedly k příklonu k víře v možnost komunikace s duchy zemřelých. Zvláštní pozornost je věnována šíření spiritualismu ve Spojených státech amerických, Velké Británii, Francii a Německu. Při kritické analýze příčin mimořádného ohlasu spiritualistického hnutí mezi předními představiteli soudobého vědeckého, kulturního a veřejného života jsou použity teoretické přístupy a koncepty kulturní evoluce a univerzálního darwinismu.

Kniha, která představuje druhý svazek rozsáhlého historického pojednání o vývoji západního rasového myšlení, navazuje na Úsvit rasismu (2013), v němž se čtenář seznámil se vznikem a rozvojem germanismu od starověku po reformaci a s formováním rasové ideologie v údobí mezi zámořskými výpravami patnáctého a šestnáctého století a počátkem eurasijské revoluce v osmnáctém století. V důsledku vítězství Západu nad asijskými civilizacemi a triumfu Velké Británie nad Francií se na přelomu osmnáctého a devatenáctého století zrodila specifická mocenská konfigurace, která podnítila šíření nordické a árijské imaginace v západním myšlení. Ta sehrála důležitou úlohu během radikalizace západní politické kultury, vzestupu totalitních a autoritativních hnutí a krize moderního liberalismu. V prvním díle Triumfu rasismu, nazvaném Století pýchy, jsou vylíčeny důsledky orientální renesance a expanze árijské ideologie v eurasijské revoluci po vítězství Západu v čele s Velkou Británií. V druhém díle, pojmenovaném Cesta do hlubin noci, jsou přiblíženy historické a intelektuální okolnosti formování nacistického rasového totalitarismu. Mezioborově zaměřená studie tak spojuje přístupy soudobých historických a antropologických věd.

Kniha se zabývá vznikem a vývojem antropologického myšlení na pozadí expanze západní civilizace, od vrcholného středověku po soumrak viktoriánské éry, s přihlédnutím k širším historickým, sociálním a kulturním souvislostem. Autor se pokusil vystihnout svébytnou povahu západní společnosti, utvářenou od prehistorických dob, a porozumět klíčovým epizodám setkávání a střetávání s mimoevropskými civilizacemi a kulturami. Ve druhé části své studie podrobně líčí Utváření antropologie - jakožto vědné disciplíny o lidské rozmanitosti a odlišnosti - od raného novověku po počátek dvacátého století, kdy v dějinách tohoto oboru přichází období nazývané "klasické".

V květnu 2008 se v Plzni konalo interdisciplinární sympozium věnované problematice totalitarismu, jehož se zúčastnili historikové, antropologové, politologové, literární vědci a další zájemci z domácích a zahraničních univerzitních a akademických institucí. Setkání navázalo na tři předchozí úspěšná sympozia zaměřená na otázky totalitních a autoritativních hnutí a režimů, která se uskutečnila v letech 2005 - 2007.

Sborník i Totalitarismus, Interdisciplinární pohled /i vznikl výběrem z příspěvků, jež zazněly na mezioborovém semináři organizovaném Katedrou antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity, který se uskutečnil 20. května 2005 v Plzni.

Francouzský romantický spisovatel a diplomat Arthur Gobineau (1816–1882) získal nelichotivou pověst tvůrce vědecké rasové teorie. Jeho teze o nadřazenosti árijské rasy údajně ovlivnily nacistickou rasistickou ideologii. Kniha líčí barvitý životní příběh A