Václav Těžký

Praktický komentář k zákonu č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, je v současné době často skloňován v souvislosti s činností osob, které vykonávají veřejné funkce, a to od nejvyšších pater veřejné správy, až po členy zastupitelstev malých obcí. Podle dikce zákona je povinností veřejných funkcionářů vykonávat svoji funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit. Cílem praktického komentáře je pomoci především samotným veřejným funkcionářům vypořádat se s povinnostmi, které pro ně ze zákona o střetu zájmů vyplývají. Ke dni zpracování tohoto komentáře je v Centrálním registru oznámení zavedeno bezmála 46 000 veřejných funkcionářů, na které ze zákona o střetu zájmů dopadá řada povinností. Kromě toho zákon o střetu zájmů významně dopadá na širokou škálu orgánů veřejné správy (včetně obcí), které plní roli podpůrných orgánů. Zákonem jsou dotčeny také mnohé právnické osoby zřizované státem, kraji či obcemi, a nelze vyloučit ani dopad zákona na zcela privátní právnické osoby či podnikající fyzické osoby. Zvláštní pozornost je věnována poslední velké novele zákona (č. 14/2017 Sb.) provedené s účinností od 1. 9. 2017, jejímž cílem bylo především zefektivnění kontrolního mechanismu, zavedení nové povinnosti podávat oznámení již ke dni vzniku funkce, zpřísnění sankcí a v neposlední řadě také elektronizace majetkových přiznání.Uvedená novela zákona o střetu zájmů zcela jednoznačně zapadá do aktuální vlny protikorupčních legislativních aktivit a snah o maximální transparentnost činnosti veřejné správy. Autoři při zpracování komentáře vycházeli především ze své vlastní praxe, kdy dva z nich jsou sami veřejnými funkcionáři dlouhodobě působícími v územní samosprávě, a třetí z autorů je hlavním metodikem podpůrného orgánu (územního samosprávného celku) zapisujícího do registru stovky veřejných funkcionářů. Právní stav komentáře je k 31. 1. 2019.

V odborné literatuře dosud zcela převládají komentáře věnované obecnímu zřízení. Přes svá specifika tak bývá výklad ustanovení krajského zřízení zpravidla odvozován od komentářů k obdobným ustanovením tohoto zákona. Předkládaný komentář je v tomto směru inovativní, neboť přináší komplexní pohled na postavení a činnost vyšších územních samosprávných celků v České republice optikou krajů. Tam, kde je to účelné, autoři doplnili komentář k úpravě zákona o hlavním městě Praze, neboť hlavní město Praha má také postavení vyššího územního samosprávného celku. Autory komentáře jsou právníci působící na krajských úřadech napříč republikou (včetně Magistrátu hlavního města Prahy), kteří při jeho zpracování využili především vlastní bohaté zkušenosti ze své správní praxe. Vedle praktického pohledu autoři také prezentují relevantní a aktuální judikaturu a přinášejí konkrétní odpovědi na otázky, s nimiž se praxe územní samosprávy setkává a které mnohdy nejsou v odborné literatuře nebo judikatuře řešeny. Komentář mohou využít nejen pracovníci krajských úřadů a krajští zastupitelé, ale velmi užitečným může být také pro pracovníky obecních úřadů a zastupitele obcí. S ohledem na svou komplexnost může být komentář vítaným zdrojem informací i pro širokou odbornou veřejnost ve veřejné správě, včetně studentů práv či veřejnosprávních oborů.