Richard Thaler

Kniha, kterou časopis The Economist prohlásil za jednu z knih roku 2009, se stala v USA bestsellerem. I když je lidský mozek jistě úžasná věc, byl stvořen jen k určitým účelům, například jak najít potravu a přitom se nenechat sežrat. Účely, k nimž stvořen nebyl, jsou například výběr dobrého penzijního spoření, omezení škodlivého znečištění, vyhýbání se tučné stravě, a plánování na dlouhou dobu dopředu. Každý den se musíme pro něco rozhodnout, děláme stovky voleb, a dost často se, bohužel, rozhodneme špatně. Tyto omyly škodí našim peněženkám, našemu zdraví i naší planetě. Autoři této knihy nám ukazují, že když poznáme způsob, jak lidé myslí, můžeme navrhnout prostředí, v němž pro ně bude jednodušší vybrat si tu nejlepší alternativu pro sebe, své prostředí a společnost. S použitím barvitých příkladů z různých důležitých stránek lidského života nám Thaler a Sunstein dokládají, že promyšleně postavená "architektura výběru" nás může postrčit, šťouchnout směrem k výraznému zlepšení našich rozhodnutí, aniž by porušovala naše právo volby. Ekonom z Chicagské univerzity Richard Thaler a právník Cass Sunstein v této knize slibují recepty, "jak zlepšit rozhodování ohledně zdraví, bohatství a štěstí". V loňském roce z knihy byl na Západě trhák a prezident Obama jmenoval Sunsteina šéfem svého úřadu pro regulace. O autorech: Richard H. Thaler se zabývá chováním v oblasti ekonomie a financí a psychologií rozhodování. Pochází z New Jersey. Studoval na Case Western Reserve University, kde získal bakalářský titul. Ve studiu pokračoval na univerzitě v Rochesteru, kde získal magisterský titul a doktorát. Je ředitelem Centra pro výzkum rozhodování. Píše články do mnoha významných ekonomických a finančních časopisů. Napsal tři knihy. Učil na několika vysokých školách, v současnosti pracuje na univerzitě v Chicagu. Cass R. Sunstein se zabývá právem, a to zejména ústavním, správním a environmentálním, a také právem a chováním v ekonomice. V současné době je šéfem amerického Úřadu pro záležitosti informací a regulace (OIRA). Sunstein studoval práva na Harvardu, pak pracoval jako úředník nejvyššího soudu a poradce na ministerstvu spravedlnosti. Do roku 2008 byl profesorem na univerzitě v Chicagu. Napsal mnoho článků i řadu knih, které pojednávají např. o shromažďování informací, o ohrožení demokracie Internetem, nebo o Franklinově Druhé listině práv.

A kötet úttörő ötleteket ad a döntéstervezés új tudományának alkalmazására, amelyek jobb döntések irányába ösztökélhetik az embereket, akik ezáltal boldogabbak, egészségesebbek és szabadabbak lesznek. Nap mint nap hozunk döntéseket, befektetéseinktől a gyerekek iskoláztatásán vagy a napi étrendünkön át egészen az általunk legfontosabbnak tartott ügyekig. Sajnos sokszor rosszul választunk. A szerzők ennek okát abban látják, hogy emberek vagyunk, fogékonyak különböző torzításokra, és ez gyakran hi bákhoz vezet. Tévedéseink révén sokszor szegényebbek leszünk vagy kevésbé egészségesek; gyakran hozunk rossz döntést oktatási és egészségügyi kérdésekben, pénzügyeinkkel, hiteleinkkel vagy hitelkártyáinkkal kapcsolatban, de még a családunkat vagy bol ygónkat érintő ügyekben is. Thaler és Sunstein egy másik lehetséges világba hív minket: oda, ahol tudják, hogy az emberek tévedhetnek. A szerzőpáros megmutatja, hogy ha ismerjük az emberek gondolkodását, akkor tervezhetünk számukra olyan környezetet, amelyben maguk, családjuk és társadalmuk számára is jobb döntéseket hozhatnak. Az élet legfontosabb területeiről vett szemléletes példákkal bizonyítják, hogy a választástervezés kedvezőbb irányba ösztökélhet bennünket, anélkül, hogy korlátozná válas ztásunk szabadságát. A "Nudge" újszerű -se nem jobb, se nem baloldali- nézőpontot ajánl heves vitát kiváltó kérdésekről, egyének és kormányzatok számára egyaránt. A kötet az elmúlt évek egyik legelgondolkodtatóbb és legprovokatívabb könyve.

ECONOMIST, FINANCIAL TIMES and EVENING STANDARD BOOKS OF THE YEAR 2015. Shortlisted for the Financial Times and McKinsey Business Book of the Year Award From the renowned and entertaining behavioural economist and co-author of the seminal work Nudge, Misbehaving is an irreverent and enlightening look into human foibles. Traditional economics assumes that rational forces shape everything. Behavioural economics knows better. Richard Thaler has spent his career studying the notion that humans are central to the economy - and that we're error-prone individuals, not Spock-like automatons. Now behavioural economics is hugely influential, changing the way we think not just about money, but about ourselves, our world and all kinds of everyday decisions. Whether buying an alarm clock, selling football tickets, or applying for a mortgage, we all succumb to biases and make decisions that deviate from the standards of rationality assumed by economists. In other words, we misbehave. Dismissed at first by economists as an amusing sideshow, the study of human miscalculations and their effects on markets now drives efforts to make better decisions in our lives, our businesses, and our governments. Coupling recent discoveries in human psychology with a practical understanding of incentives and market behaviour, Thaler enlightens readers about how to make smarter decisions in an increasingly mystifying world. He reveals how behavioural economic analysis opens up new ways to look at everything from household finance to assigning faculty offices in a new building, to TV quiz shows, sports transfer seasons, and businesses like Uber. When economics meets psychology, the implications for individuals, managers and policy makers are both profound and entertaining.

Anglický titul Misbehaving znamená zhruba „nesprávné chování“, tj. takové, které neodpovídá ústřední ekonomické teorii, podle které se člověk chová a rozhoduje tak, aby po racionální úvaze maximalizoval svůj prospěch. Autor ukazuje, že se to zaprvé neděje, a taky proč se to ani dít nemůže, a jaké to má důsledky pro ekonomickou teorii i pro konkrétní fungování ekonomiky. Kniha je mapováním geneze nového přístupu k ekonomii, oboru behaviorální ekonomie, která zohledňuje lidskou iracionalitu, neinformovanost i lenost. Na příkladech i s teoretickým výkladem.