Ondřej Tikovský

Pobělohorské období přineslo společnosti českých zemí rozsáhlé změny, přičemž obzvlášť významné zásahy se týkaly šlechty. Mnozí její příslušníci byli potrestáni konfiskací majetku a řada rodů ustoupila z dějinné scény. Kniha nabízí pohled na zdánlivě známé a v literatuře vícekrát zpracované téma těchto majetkových postihů z druhé strany, tedy z roviny restitučních snah pokutovaných, kteří nepřijali nový úděl s odevzdaností a pokoušeli se jej změnit. Geografický rámec práce tvoří historický Hradecký kraj. Autor představuje typologicky utříděné případy šlechticů čelících ochuzení a ztrátě prestiže vedením vleklých snah o uchování alespoň části rodového majetku. Podrobně sledované formální i neformální vazby a zejména postoje, argumentace a strategie protagonistů kauz i státního aparátu ukazují individuální osudy potrestaných v celospolečenských souvislostech a současně odrážejí dobovou mentalitu šlechty.

Kniha zprostředkovává mikrohistorický pohled na život poddanského města Dobrušky v přelomových časech vleklého válečného konfliktu, který stavěl před těžké zkoušky jeho elity i prosté obyvatele. Malý dobrušský svět oné doby se musel vyrovnávat jak s dopady událostí velkých dějin, tak s proměnami lokálních podmínek na opočenském panství změnou vrchnosti a jejích strategií, přenášených na město úředním aparátem. Právě ve vztahu mezi městem a nedalekým zámkem se zrcadlí mnohé z proměn, kterými procházelo České království v pobělohorském období.