Marek Toman

Nejmodernější metody archeologického výzkumu, vztah otce a syna, několik set let stará legenda, virtuální realita, hledání pravdy v dějinách i ve vlastním životě, stav současné české společnosti, židovství, křesťanství, politika, nenávist a láska… báseň a pravda… A také Praha, magické město jako stvořené k tomu, aby se stalo jevištěm pro tajuplný příběh… To vše se prolíná a vytváří jedinečnou atmosféru strhujícího románu Marka Tomana Veliká novina o hrozném mordu Šimona Abelese.

Sedm jmen, bytosti navždy oddělené dobou, věkem, profesí, zkušenostmi a osudem. Jan Kačer, herec a režisér, Constantin Kinský, český šlechtic, mecenáš, majitel, finanční poradce a majitel panství ve Žďáru nad Sázavou, Constantin KInský, sochař a malíř Richard Kočí, významný český architekt Jaroslav Wertig, filmový režisér Václav Marhoul, dlouholetý manažer farmaceutické firmy Zentiva a zakladatel noblesního domu seniorů Šarlota a vedoucí partnerka společnosti EY Magdalena Souček. To je další soubor rozhovorů edice Magellan.

Osud svérázného hrdiny, sochy Neptuna z Grébovky, na pozadí společenských, politických a architektonických proměn pražských Vinohrad od konce 19. století až po současnost. Kamenný Neptun ožívá a zapojuje se do čilého pracovního i vlasteneckého cvrkotu kolem sebe. Pomáhá Mořici Gröbemu budovat „ráj na zemi“, chodí do Sokola, ale i k turnerům či do synagogy. Milostné pletky má postupně s Češkou, Němkou i Židovkou. Je svědkem jedné války, druhé války a měnících se režimů, lesku i bídy světa…

Sedm osobností, které se nejspíše nikdy nepotkaly a přece mají něco společného. Muž od koní a ředitel Národního hřebčína Jiří Machek, vysokoškolský pedagog Sean Pollock, plastický chirurg Roman Kufa, architektka a básnířka Anna Beata Háblová, František Piškanin, podnikatel, Colloredo- Mansfeld, lesní inženýr, majitel zámku Dobříš a kníže, Jiří Raboch, psychiatr. A co mají společného? Vášeň pro to, co dělají.

Román o střetu obyčejného člověka s elitami, skutečnými i zdánlivými. Mirek Klecan byl interbrigadista, který se z francouzského koncentráku vrátil ilegálně do protektorátu, vstoupil do odboje a byl zatčen a pak i popraven společně s Fučíkem. V Reportáži, psané na oprátce Fučík Klecana osočuje, že zradil. Román Oko žraloka vypráví o tom druhém obviněném, který neměl možnost se obhájit. Je inspirován příběhem skutečného Klecana, ale nechává ho přežít. Trampové, anarchisté, komunisté z přesvědčení i z prospěchářství Procházejí románem stejně jako slavný fotograf Robert Capa a další postavy od dvacátých do devadesátých let 20. století. Příběh idealismu a cynismu, přátelství a zrady, odhodlání a strachu o život, lásky a nenávisti.

Sametová revoluce pronikla až na farmu podnikavého Milana. Jeho nutrie ji nadšenecky přijmou za svou s nadějí, že už se nebudou nosit kožešiny, ale samet! To se tak úplně nestane a stejně jako lidé čelí náhle i nutrie rozhodnutí: kam dál? Jakou roli v tom bude hrát tango a nutrioterapie? Příběh, který ukazuje, že svoboda, soudržnost a láska nejsou jen prázdná hesla.

Dělnický aktivista, později interbrigadista ve Španělsku a naposledy protinacistický odbojář Jaroslav Klecan (1914?1943) byl až donedávna považován za toho, který zradil. Napsal to o něm Julius Fučík v Reportáži, psané na oprátce. Spisovatel Marek Toman a historik David Majtenyi toto obecně přijaté odsouzení vyvracejí. Spojili své síly i rozdílné přístupy a vytvořili věrohodný, lidský portrét člověka, jehož můžeme bez nadsázky řadit k hrdinům. Pozoruhodným svědectvím o Klecanově povaze, přesvědčení i přirozeném rozhledu a intelektuálním nadání jsou objevené dopisy jeho španělské lásce Paquitě, které jí psal z francouzských koncentráků v letech 1939?1941. Jaroslavu Klecanovi se téměř osmdesát let po odsouzení a smrti v berlínské věznici Plötzensee konečně dostává pravdivého obrazu. Patřil ke statečným Čechům, kteří se nebáli vzdorovat nespravedlnostem a násilí.

Jaký to byl pocit, být po skončení druhé světové války v Československu klukem či holkou německé národnosti? Měli kam chodit do školy, co jíst, s čím si hrát? Měli se čeho bát? Co si s sebou zabalili, když byli zařazeni do odsunu, a s čím se naopak museli rozloučit? Co je čekalo ve sběrných a pracovních táborech, v dobytčích vagonech a nakonec v rozbombardovaném Německu? Kdy a za jakých podmínek se poprvé mohli podívat na místa svého dětství a kde se dnes cítí doma? Pětice německých pamětníků vypráví o svém odsunu z Československa. Jejich příběhy ožívají v komiksové formě skrze představivost českého spisovatele a pěti českých výtvarnic a výtvarníků.

Jsou 20. léta 20. století a mladý Čechoameričan Benjamin Wohryzek začíná spolu se svou novou přítelkyní, nadanou a nadto krásnou novinářkou Laurou Nožičkovou, pátrat po svém otci, americkém podnikateli „v bílém porcelánu“. Přidají se i tři čeští spisovatelé, tři zásadní jména literárního kánonu Karel Čapek, Jaroslav Hašek a Franz Kafka, které, jak je dobře známo, spojuje kromě jiného i vášeň pro pobyt v přírodě. Stopy vedou kamsi do lesů a zátočin nad Vltavou. Příběh napsaný záměrně jako lehké, humorné čtivo pracuje mimo jiné s tématem češství, emigrace, rodinných vztahů, emancipace žen a etiky podnikání, ale je především další z Tomanových poct čtenářství a literatuře obecně. Kniha Nožička a Wohryzek uzavírá volnou trilogii pro čtenáře od 12 let s romány Cukrárna U Šilhavého Jima (2018) a Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse (2019). Knihu ilustroval Jan Trakal.

Je možné být žena a chovat se úplně nezávisle? A lze mít partnerský vztah plně pod kontrolou? Hlavní hrdinka románu Panna Ema Dolejšová se o něco takového pokouší desítky let. Její zvláštní příběh se odehrává v Příbrami v době, kdy v ní zuří duchovní boj. Komunisté zásadně mění sociální profil města při těžbě uranu a přitom zápasí s pověstí Svaté Hory – poutního místa se zázračnou soškou Panny Marie. Někdejší hluboce věřící horníky rudných dolů nahrazuje člověk nové doby, horník uranových dolů. Duchovnost významného kultu se ocitá v konfliktu s brutálním ideologickým materialismem. Navíc, Ema v sobě nese jedno intimní trauma, které musí překonat. Marek Toman vystavěl svůj román, odehrávající se v letech 1938–1991, na podrobném studiu pramenů, na citlivosti vůči místním legendám i na rozhovorech s pamětníky. Jeho román je nicméně fikcí a vychází z městské pověsti. Konec války a příchod vlasovců, poválečné znárodňování, výstavba nové Příbrami politickými vězni, lokální revolta proti sovětské okupaci, to jsou události, na jejichž pozadí se Ema Dolejšová snaží uhájit své místo. Jako výrazná ženská figura se přitom střetává se světem ovládaným povýtce muži. A zjišťuje, jaká cena se platí za nezávislost. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.

Láska, vlastenectví a architektura – román o živlech, které hýbou dějinami. Osud svérázného hrdiny, sochy Neptuna z Grébovky, na pozadí společenských, politických a architektonických proměn pražských Vinohrad od konce 19. století až po současnost. Kamenný Neptun ožívá a zapojuje se do čilého pracovního i vlasteneckého cvrkotu kolem sebe. Pomáhá Mořici Gröbemu budovat „ráj na zemi“, chodí do Sokola, ale i k turnerům či do synagogy. Milostné pletky má postupně s Češkou, Němkou i Židovkou. Je svědkem jedné války, druhé války a měnících se režimů, lesku i bídy světa…

Je možné být žena a chovat se úplně nezávisle? A lze mít partnerský vztah plně pod kontrolou? Hlavní hrdinka románu Panna Ema Dolejšová se o něco takového pokouší desítky let. Její zvláštní příběh se odehrává v Příbrami v době, kdy v ní zuří duchovní boj. Komunisté zásadně mění sociální profil města při těžbě uranu a přitom zápasí s pověstí Svaté Hory – poutního místa se zázračnou soškou Panny Marie. Někdejší hluboce věřící horníky rudných dolů nahrazuje člověk nové doby, horník uranových dolů. Duchovnost významného kultu se ocitá v konfliktu s brutálním ideologickým materialismem. Navíc, Ema v sobě nese jedno intimní trauma, které musí překonat. Marek Toman vystavěl svůj román, odehrávající se v letech 1938–1991, na podrobném studiu pramenů, na citlivosti vůči místním legendám i na rozhovorech s pamětníky. Jeho román je nicméně fikcí a vychází z městské pověsti. Konec války a příchod vlasovců, poválečné znárodňování, výstavba nové Příbrami politickými vězni, lokální revolta proti sovětské okupaci, to jsou události, na jejichž pozadí se Ema Dolejšová snaží uhájit své místo. Jako výrazná ženská figura se přitom střetává se světem ovládaným povýtce muži. A zjišťuje, jaká cena se platí za nezávislost.

Jsme jako oni! Sametová revoluce pronikla až na farmu podnikavého Milana. Jeho nutrie ji nadšenecky přijmou za svou s nadějí, že už se nebudou nosit kožešiny, ale samet! To se tak úplně nestane a stejně jako lidé čelí náhle i nutrie rozhodnutí: kam dál? Jakou roli v tom bude hrát tango a nutrioterapie? Příběh, který ukazuje, že svoboda, soudržnost a láska nejsou jen prázdná hesla.

„Funkce váží víc než argument!“ – To ví každý, kdo se pohybuje ve světě diplomacie a je realista. A já jsem jenom rád, že si jedna z těchto věčných pravd našla cestu i do románu, navíc napsaného o mně samém. Je skvělé, když vaše celoživotní práce přinese takovéto výsledky! Satirický román s detektivními i psychologickými prvky vykresluje způsob uvažování mocných lidí, kteří se ve svém úsilí vždy soustředí především sami na sebe. Tragická událost na zahraničním velvyslanectví přinutí českého velvyslance vést rozhovor s psycholožkou. Vedoucí diplomat si ovšem nedá vzít příležitost, aby před mladou ženou neobhájil nejen svou nevinu, ale také svůj způsob vidění světa. Třebaže nedlouho před vyšetřovanými událostmi začala ruská invaze na Ukrajinu, projevuje svérázné pochopení pro ruskou perspektivu i způsob prosazování ruských zájmů za pomocí zvláštních služeb. Román tak nabízí nezvykle otevřený vhled do diplomatického prostředí i duše stárnoucího, tragikomického seladona.