Barbora Toman
autor
Za slovem
Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014) nazvaný Za slovem vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Interview poodkrývá myšlenkové zázemí, z něhož vyrůstá život a dílo autorky, která zanechala nesmazatelnou stopu v české literární historii 20. století. Název knihy odráží básnířčinu touhu pochopit slovo, jít za jeho význam, za promyšlenou konstrukci veršů, a také naznačuje zápas téměř nevidomého člověka, který se svou tvorbou dennodenně dostává za své fyzické limity.
Velká část práce Bohumily Grögerové neoddělitelně splynula s jejím životním a profesním partnerem, básníkem Josefem Hiršalem, s nímž překládala a především tvořila experimentální poezii v šedesátých letech. Přestože Grögerové tvorba byla s Hiršalovou v tvůrčím souladu, vyrůstá její niterný vztah ke slovu, především pak k jeho smyslu, z odlišného zázemí. To odkrývá i autorčina pozdější, již samostatná tvorba, v níž se vrátila k tradičnímu literárnímu vyjádření.
Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky. Specifickou výtvarnou částí jsou textové fotogramy, původní výtvarná reakce Barbory Toman Tylové na otázku aktuálnosti vizuální poezie, v jejímž čele Bohumila Grögerová v šedesátých letech stála. Fakt, že fotogramy nejsou jen dalším typem vizuálního doprovodu rozhovoru, je v knize vyjádřen jejich oddělením, skrytím uvnitř přeložených stránek. Čtenář tak může listovat knihou a vidět pouze text a dokumentární fotografie, nebo stránky rozložit a prohlédnout si i fotogram. – Vychází za podpory Hlavního města Prahy.
Jde o to, aby o něco šlo
Publikace poprvé souhrnně představuje obsáhlou grafickou tvorbu autora, jehož dílo tvoří důležitou kapitolu v dějinách českého grafického designu druhé poloviny 20. století.
Ve své tvorbě se Oldřich Hlavsa (1909–1995) soustředil především na typografické řešení knihy. Množstvím upravených titulů, jejichž počet se blíží dvěma tisícům, výrazně formoval pohled na stavbu, funkci a účel knihy. Je pokračovatelem české avantgardy, díla Karla Teigeho a Ladislava Sutnara, ale složky konstrukční a funkční dostávají v jeho typografické práci nový význam.
Do dějin grafického designu se nesmazatelně zapsal svými čtyřmi publikacemi o písmu, ilustraci a knize. V roce 1957 vyšla Typografická písma latinková, která dostala o tři roky později i anglickou mutaci A Bookof Type and Design, později následují tři svazky Typographie (1976, 1981 a 1986). Oldřich Hlavsa byl členem řady mezinárodních institucí a komisí pro užitou grafiku, aktivně se účastnil práce různých mezinárodních porot v oboru knižní kultury a typografie, vystavoval doma i v zahraničí. Kvalita jeho práce byla opakovaně ohodnocena mnoha domácími i mezinárodními oceněními (dlouhá léta se např. umisťoval na čelných místech v soutěži o nejkrásnější československou knihu a v roce 1991 mu byla udělena prestižní Gutenbergova cena města Lipska jako uznání za celoživotní vynikající práci v oboru knižního umění). Rozsáhlou monografii otevírají studie Barbory Toman Tylové, Jana Rouse a Ivy Knoblochové, navazující obrazová část uvádí zásadní mezníky Hlavsova průkopnického a umělecky jedinečného díla, které je v relativní úplnosti představeno v bibliografii Hlavsovy knižní a časopisecké tvorby.
Publikaci doplňuje výbor z Hlavsových teoretických statí, rozhovorů, ohlasů jeho díla a Hlavsovy korespondence s významnými českými i zahraničními osobnostmi grafického designu 20. století (L. Sutnar, A. Frutiger, H. Zapf). – Vydáno ve spolupráci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze za velkorysé podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR a společností Fedrigoni a Typodesign.
Vypredané
60,29 €
63,46 €
