Bohumil Trnka

Třídílný Rozbor nynější spisovné angličtiny čelného představitele Pražské jazykovědné školy Bohumila Trnky je závažný metodologický text této školy, který knižně a v ucelené podobě vychází v tomto vydání vůbec poprvé. Bohumil Trnka, první z žáků Viléma Mathesia, zakladatele pražské funčně-strukturální jazykovědné tradice a Pražského lingvistického kroužku, v Rozboru jako jediném svém díle celostně uskutečňuje svou koncepci jazykového systému jakožto soustavy čtyř hierarchicky uspořádaných rovin, z nichž popisuje s výjimkou nejvyššího promluvového plánu všechny tři roviny nižší: fonologickou, morfologickou a syntaktickou. Širší odborná veřejnost neměla toto význačné lingvistické pojednání doposud možnost poznat, neboť bylo publikováno pouze v podobě skript pro posluchače Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (poprvé – a po jednotlivých dílech – v letech 1953, 1954 a 1956). Knižně – a anglicky – vyšel pouze Trnkův rozbor roviny fonologické, a to u nás (1935) a v revidovaném vydání japonském (1936) a americkém (1968).

Třídílný Rozbor nynější spisovné angličtiny čelného představitele Pražské jazykovědné školy Bohumila Trnky je závažný metodologický text této školy, který knižně a v ucelené podobě vychází v tomto vydání vůbec poprvé. Bohumil Trnka, první z žáků Viléma Mathesia, zakladatele pražské funčně-strukturální jazykovědné tradice a Pražského lingvistického kroužku, v Rozboru jako jediném svém díle celostně uskutečňuje svou koncepci jazykového systému jakožto soustavy čtyř hierarchicky uspořádaných rovin, z nichž popisuje s výjimkou nejvyššího promluvového plánu všechny tři roviny nižší: fonologickou, morfologickou a syntaktickou. Širší odborná veřejnost neměla toto význačné lingvistické pojednání doposud možnost poznat, neboť bylo publikováno pouze v podobě skript pro posluchače Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (poprvé – a po jednotlivých dílech – v letech 1953, 1954 a 1956). Knižně – a anglicky – vyšel pouze Trnkův rozbor roviny fonologické, a to u nás (1935) a v revidovaném vydání japonském (1936) a americkém (1968).