Kateřina Tučková strana 2 z 3

Literární událost roku v limitované edici s ilustracemi Jaromíra 99 Bílá Voda. Pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. Dnes sem přijíždí Lena Lagnerová, aby se zde skryla před svou minulostí. Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester, vedených svéráznou řeholnicí Evaristou. Ta přišla do Bílé Vody o poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim odvlekl v rámci Akce Ř všechny řádové sestry do sběrných klášterů. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a k tomu vystavena i ponižování v komunistickém kriminálu. Evaristini věznitelé však její vírou ani věrností řeholi neotřásli. Naopak. Pouze v ní upevnili odhodlání se jim postavit. S tím však přišla nutnost postavit se i režimu zaprodané církvi… Lena, probírající se písemnostmi bělovodského kláštera, však brzy zjišťuje, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná, a záhy také pochopí, že démoni obcházející minulost místních řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu.

Tvorba Dobroslava Folla (1922-1981)se stala málo známou epizodou v historii českého poválečného umění, neboť autorova činnost zůstává uzavřena v době 60. let, v nichž jediných se mohl aktivně účastnit domácích a zahraničních výstav a organizovat veřejný umělecký život. Dnes je jeho dílo nepřístupné především proto, že jeho pozdější vývoj, v němž mu byla znemožněna samostatná výstavní činnost, se odehrával v soukromí ateliéru a v úzkém kruhu přátel. A to přesto, že Dobroslav Foll patřil k autorům, kteří se účastnili dobového rozvoje modernistických tendencí a na konci 60. let dospěl k velmi osobitým výtvarným řešením a stal se rozhodně jedním z účastníků boje za svobodný výtvarný názor. Jeho umění se odchýlilo od oficiálně prosazovaného socialistického realismu a tudíž nebyl preferován normalizační estetikou ani kulturní politikou. Opětovného uvolnění poměrů v 90. letech se už nedožil a nedočkal se tak ani nové iniciativy k znovuobnovení činnosti Skupiny Radar, jíž byl v 60. letech členem.

Bílá Voda. Pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. Dnes sem přijíždí Lena Lagnerová, aby se tu skryla před svou minulostí. Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester, vedených svéráznou řeholnicí Evaristou. Ta přišla do Bílé Vody o poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim odvlekl v rámci Akce R všechny řádové sestry do sběrných klášterů. Mladičká Evarista tehdy odmítla návrat do civilního života. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a k tomu vystavena i ponižování v komunistickém kriminálu. Evaristini věznitelé však její vírou ani věrností řeholi neotřásli. Naopak. Pouze v ní upevnili odhodlání se jim postavit. S tím však přišla nutnost postavit se i režimu zaprodané církvi… Lena, probírající se písemnostmi bělovodského kláštera, však brzy zjišťuje, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná, a záhy také pochopí, že démoni obcházející minulost místních řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu. Od autorky bestselleru Žítkovské bohyně Ocenění Státní cena za literaturu 2022 Knihy roku Deníku N – 1. místo v kategorii beletrie Kniha roku Lidových novin 2022

Audiokniha Vyhnání Gerty Schnirch, kterou napsala Kateřina Tučková. Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několika-měsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta" společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice.

Audiokniha Bílá Voda, kterou napsala Kateřina Tučková. O všechno je připravili, ale víru v Boha jim vzít nedokázali! Lena Lagnerová přijela do kláštera v Bílé Vodě hledat útočiště před bolestnými vzpomínkami. Namísto očekávaného klidu ji však ve zchátralém konventu čekají intriky, pomluvy a útoky, jejichž terčem je hrstka řeholnic z řádu Panen Anežky České v čele s obětavou, ale nepoddajnou sestrou Evaristou.

Audiokniha Praha NOIR - 14 povídek předních českých spisovatelů v podání 14 výtečných českých herců

Audiokniha Jedeme na dovolenou. Tentokrát si můžete poslechnout povídky z pera oceňovaných českých autorů a autorek, jimiž jsou: Kateřina Tučková, Petra Soukupová, Petra Dvořáková, Alice Nellis, Anna Bolavá, Jakuba Katalpa, Viktorie Hanišová, Dora Čechova, Markéta Pilátová a Boris Dočekal. Kdyby hrdinové povídek deseti soudobých českých autorů tušili, jak jejich cesty dopadnou, dost možná by tentokrát zůstali doma….

Audiokniha plná povídek Jestli vůbec někdy, které napsali Alena Mornštajnová, Kateřina Tučková, Petra Soukupová, Petra Dvořáková, Michaela Klevisová, Ondřej Neff, Viktorie Hanišová a Marek Epstein. Anynka v ústavu pro duševně choré, řeholnice Jitka v Bílé Vodě, Jana a Standova máma ve Standově bytě, paní Hanáková v cizí, bezejmenné Praze, Olina s rodiči v Berlíně, Jarda a Magda v obchodním domu Záře, Marie a její dcera Helenka – doma, v obýváku a kuchyni, Věrka s manželem a synem Kubíkem na výletě na leteckou základnu.

Audiokniha Co se stane dál - povídky od známých českých autorek. Hana se vrací do kraje svého mládí, doufajíc, že dceři konečně představí jejího otce. Paní Jarmilu také čeká jedno „poprvé“, a to už brzy oslaví šedesáté narozeniny. Marie se chystá na sraz gymnázia po dvaceti letech a moc se jí tam nechce, protože ví, že hlavním tématem u stolu budou samozřejmě děti, zatímco Karla plánuje v Buenos Aires navštívit kurz češtiny, aby si konečně mohla promluvit se svou matkou… Deset populárních autorek a deset příběhů ženských (vlastně až na jednu výjimku) hrdinek, které se tváří v tvář všednodennosti nehodlají vzdát.

Příběhy výjimečných českých žen od nejstarších dob až po současnost! Řídit auto, působit v politice, mít svůj bankovní účet… to všechno dnes považujeme za běžné, avšak před sto padesáti lety si o takových věcech mohly ženy nechat leda tak zdát. Komu vděčí za to, že se ze snu stala skutečnost? Zástupům hrdinek, které jim prošlapaly cestu.

16 povídek na motivy „černé kroniky“ brněnského Cejlu, zvaného Bronx Myšlenka udělat knihu příběhů vytvořených na základě novinových článků z druhé poloviny devatenáctého století není moje. Svěřil mi ji v pivním baru Na Stojáka historik Michal Konečný. Já mám akorát v Bronxu už víc než deset let své pracovní studio a vydávám knížky.

Audiokniha Žítkovské bohyně, kterou napsala Kateřina Tučková. Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní.

Dnes už kultový román z Česko-slovenského pohraničia Bielych Karpát od českej autorky Kateřiny Tučkovej vyšiel iba pred tromi rokmi a doteraz sa ho predalo viac ako 100.000 výtlačkov. Žitkovské bohyne boli vychýrené veštkyne, liečiteľky, ale aj zaklínačky, ktorých povesť si doteraz pamätá mnoho ľudí od Záhoria až po Žilinu, pričom ich velehlasná povesť siahala až do Viedne. Vedeli pričarovať lásku vytúženej osoby, ale aj rozohnať divokú búrku. Ľudia ich nazývali bohyňami a ich umenie bohovaním. Umenie, pre ktoré sa v 21. storočí už nenašlo miesto. Ůžasný príbeh, za ktorý získala autorka literárnu cenu Josefa Škvoreckého, vychádza teraz aj v skvelom slovenskom preklade, aby priblížil časť aj našich dejín slovenským čitateľom.