František Uher strana 2 z 2

Sbírka básní náročné formy, kde všechna slova v básni začínají stejným písmenem, ale i tak se autorovi daří vyjádřit mnoho přepestrých obrazů, i tvář doby, i zloby, osud člověka. Sympatické je, že sbírka řazená podle abecedy začíná Apokalypsou a končí Životem.

Filip Bár řeší ve firmě problém - někam se "ztratily" čtyři milióny. Jako malichernost se tento problém jeví ve srovnání se skutečností, že se ho někdo pokusil zabít. Posléze se ukáže, že jak jeho podezření ohledně krádeže peněz, tak jeho obava o vlastní život byly mylné. Do dalšího případu je zasvěcen Radim Hasil, privátní očko a také bratranec Filipa Bára. Půvabná a bohatá dáma, Linda Skovroňová, si jej zavolá kvůli osobnímu případu. Hasil spolupráci sice odmítne, ale rozhodne se podívat se věci na zoubek z vlastního zájmu. Když později zemře člověk, naberou události nečekaný spád a celý případ se rychle rozplete. Radim Hasil nezahálí ani dále. Zapojí se do hledání dávno ukradených miliónů a to ho přivede až na Hospův ranč. I v posledním případu privátní očko z Prahy figuruje. Ještě než stihne pořádně vyšetřit, co za podezřelá individua bydlí v domě naproti jeho klientky, nalezne ona individua mrtvá. Ukáže se, že v tom má prsty i někdo od policie...

Krajina ležela pod sněhovým příkrovem. A aby ho nebylo málo, neustále sněžilo. Problémy čekaly zejména svérázné obyvatele samot, jichž bylo v okolí požehnané množství. Napilno měli i policisté. Pachatelé závažné trestné činnosti i drobní delikventi jim nedopřávali oddechu. Nedalo se vyloučit, že mezi některými nepravostmi existují přímé souvislosti. Když zmizel obyvatel jedné samoty, začalo to být na pováženou. Veškeré pátrání stále komplikovala tuhá zima. Abnor-mální množství sněhu. A to nejhorší teprve přišlo. Jakmile první člověk zemřel jinak než v důsledku nemoci, nehody či sešlosti věkem, bylo nasnadě, že policisty čeká horká zima...

S nálezem mrtvého těla mladé dívky se krásný den mění v noční můru. Vyšetřování se ujímají tři králové, jak kolegové říkají krimi nálním inspektorům Čemusovi, Plevákovi a Justovi. Podezřelých je více než dost a najít mezi nimi pachatele není snadné. Elitním kriminalistům navíc komplikuje práci i děravá legislativa…

Výstřely v temné noci

Jako dítě vzhlížel s obdivem Peter Thomas Heydrich ke svému strýci Reinhardovi, vysokému důstojníkovi SS a šermíři, šéfovi bezpečnostní policie a houslistovi. O pár let později pochopil, že strýc je velké zvíře, vždyť mu díky společnému jménu nadržovali i učitelé ve škole. Reinhard Heydrich se stal zastupujícím protektorem v Čechách a na Moravě, mocným mužem - a synovec se začal považovat za jeho korunního prince. Ten pocit zesílil, když strýc zemřel na následky atentátu a o rok později i jeho nejstarší syn. Když ještě na jaře 1945 přijel Peter Thomas jako čtrnáctiletý mladík do Prahy, byla mu mezi okupanty vzdávána čest a úcta. Jenže po válce přišlo vystřízlivění. Záhy poznal a pochopil obludnost myšlení a činů nacismu i svého strýce. Trauma z Heydrichova vůdčího a organizačního podílu na plánu konečného řešení židovské otázky, tedy vyvraždění židovského národa, provázelo Petera Thomase celý život. S pocitem viny, břemenem jména a děsivého dědictví strýcových zločinů se vyrovnával nejen u psychoterapeutů, ale hlavně v sobě, ve své práci.

S nálezem mrtvého těla mladé dívky se krásný den mění v noční můru. Vyšetřování se ujímají tři králové, jak kolegové říkají krimi nálním inspektorům Čemusovi, Plevákovi a Justovi. Podezřelých je více než dost a najít mezi nimi pachatele není snadné. Elitním kriminalistům navíc komplikuje práci i děravá legislativa…

Soubor povídek s detektivní zápletkou.

Města mají nejen své dominanty, ale také své periferie. A právě takovou periferií je i Severní nábřeží, v jehož zákoutí je nalezen mrtvý policista v civilu. Co v odlehlém prostoru zastřelený policista pohledával? Paralelně s tímto případem pátrají strážci zákona po důmyslném bytovém zloději. Existuje mezi oběma případy nějaká souvislost? Policie se cítí bezradná, avšak události nabírají spád...

Města mají nejen své dominanty, ale také své periferie. A právě takovou periferií je i Severní nábřeží, v jehož zákoutí je nalezen mrtvý policista v civilu. Co v odlehlém prostoru zastřelený policista pohledával? Paralelně s tímto případem pátrají strážci zákona po důmyslném bytovém zloději. Existuje mezi oběma případy nějaká souvislost? Policie se cítí bezradná, avšak události nabírají spád...

Kriminální příběhy podle skutečných událostí

Podzim, noc jako stvořená pro vraždu. Oběť beze jména je nalezena teprve na jaře, při černé těžbě dřeva v odlehlém lesním zákoutí. Obyvatelé nedaleké osady jsou lidé svérázní, ani v blízkém městě však policisté nemají na růžích ustláno. Znepokojuje je obratný bytový zloděj a fantom zapalující dopisní schránky. Vyšetřování se rozbíhá mnoha směry jako koleje železniční trati a svědkové, pokud nějací jsou, nepatří vždy ke zcela věrohodným. Ukazuje se však, že vlastním proviněním nelze uniknout stejně zákonitě, jako každým rokem nastává podzim.

Podle statistiky dochází k vysokému procentu kriminálních záležitostí v rodinných kruzích. Poměry často inklinují ke katastrofám zejména tam, kde se základem svazku stal majetek, protože kde jde o peníze… Oponu zvedají dramatické události, nabývají na tragičnosti. Privátní vyšetřovatel se přesvědčuje, že lidé hodně vědí, nic se neděje zcela nepozorovaně. Situaci ovšem komplikují zdánlivě vedlejší událostí. Vloupání do galerie, dopravní nehoda. Střetem zájmu se stává nezvěstná žena. A co hůř, počet pohřešovaných narůstá. To již zasahují kompetentní orgány, mnohé události a některé postavy vstupují do regionálních legend. Legendy mívají špatné konce, na tom nemohou nic změnit policisté ani privátní očko.

Život je čítanka, která pilně obrací stránky, někteří lidé však zůstávají nepoučitelní. Další si zase nedovedou poradit s úskalím, před nímž se ocitli, potřebují pomoc. Na žádost klientky přijíždí do města privátní vyšetřovatel. Soukromé očko. Jeho úkolem je pátrat po pohřešované osobě. Není místní, nezná souvislosti, setkává se s dohady a spekulacemi. Pátrání se přesouvá i mimo město. Půvab krajiny však halí možný stín smrti. Detektiv přesvědčuje sám sebe, že strach má velké oči a snad se ani není čeho bát, v tom se ovšem mýlí. Do vyšetřování se zapojuje kriminálka, přebírá otěže, detektiv však zůstává na scéně do posledního akordu.

Lidé nejsou dokonalí, a tak vztahy mezi nimi nabývají nejrůznějších podob, často negativních. Vhodné se jeví přirovnání, že postavili nádražní budovu, ale zapomněli položit koleje. Někdo se vymlouvá, někdo uteče, někdo se snaží zajistit nápravu. Nic však nezůstane dlouho utajeno a hledá se opravdový viník. Začnou se otevírat pevně zavřené brány do minulosti. Když je v odlehlém zákoutí nalezen mrtvý člověk, nastupuje paže zákona. Policisté. Kriminalisté. Podzim má na kahánku, opouští město, sveřepá zima se ujímá vlády. Jako by ovládla i atmosféru ve městě, které obchází smrt. Ta násilná, záludná, zákeřná. Někde se skrývá vrah.