G. Unger

Boj proti pověstné Gouldenově bandě začal Cash sám, protože zajatí přátelé doufají v jeho pomoc...

Byl to hřebec-zabiják. Kvůli němu se stali muži nepřáteli na život a na smrt...

Bez Dana Denvera a jeho zbraně by byl Sunfisherův ranč ztracen - a s ním jeho mladá, hezká dědička.

Jako vlk samotář projíždí Jesse Jones západem - utíká před svou slávou pistolníka...

Siouxové nechtěli, aby průjezd starou buvolí stezkou byl uzavřen a tak začala velká bitva...

Dva tucty Texasanů a oddíl vojáků ženou pětitisícové stádo krav přes území indiánů. Je to spanilá jízda, kterou na každém kroku provází smrt...

Polomrtvou ji nechal ležet v poušti a s kořistí zmizel. Ona však přežila a pak nastala hodina zúčtování...

Se skřípěním zubů jsme se podřídili příkazu banditů : Jos a Hogan měli nečekaně přepadnout transport se zlatem, zatím co já jsem zůstal vzadu...

Když Ringo Lee zaslechl mezi výstřely těžkých loveckých pušek – padesátek – svištivé prásknutí dvou winchestrovek, pochopil okamžitě, že za hřebenem kopce napadli indiáni tábor lovců bizonů. O chvíli později už se díval přes hřbet kopce. Rudoši tábor obklíčili. Leželi dobře ukrytí kolem dokola a jistě čekali, až nastane soumrak.

Protože jsem se nechtěl napojit na syndikát, spálil mou loď. Ale já jsem vyloupil jejich trezor a koupil si novou. Tím jsem dostal na jejich seznam lidí pro odstřel...

Loupili kradená stáda a hnali je dál: před zákonem, před rančery i před jinými zloději dobytka...

Krásná Hester ho poprosila o pomoc proti bandě, která neoprávněně zabírá pastviny. Potom teprve se dozvěděla, že vrahem jejího muže byl Jimův bratr...

Bylo už pozdní dopoledne, když Jesse Brennan dorazil k brodu. U skalní stěny byla umístěna přepřahací stanice koní poštovní dopravy. Odtud už to bylo do Silver City sotva dvacet mil severozápadním směrem. K přepřahací stanici poštovních dostavníků patřily dvě budovy a jedna kůlna. Voda byla ze skalní stěny vedena do koryt napajedel potrubím z kmenů stromů. Tímto směrem se ubíral Jesse Brennan, aby se jeho houževnatý hnědák napil. Sestoupil z koně, napil se několikrát z dlaní, umyl si obličej a z připraveného pytlíku tabáku si ubalil cigaretu. Byl vysoký a štíhlý. Stál vedle svého koně u koryta napajedla. Při vší uvolněnosti působil dojmem ostražitého, impulzivního, tvrdého chlapa.

Dave Bringham zase věřil, že štěstí stojí při něm. Zápas vyhraje. Johny Mills – jeho soupeř – už se sotva držel na nohou. Vrávoral. Měl skelný pohled a tvář měl poznamenanou četnými údery. Byl to nejtěžší boj, který Dave podstoupil od té doby, co se stal profesionálním boxerem. Johny Mills totiž nebyl jen tak někdo. Přezdívali mu „Kladivo od Mississippi“ a v posledních dvou letech porazil každého soupeře. Ale dnes je na řadě on. Místo zápasu obstoupil burácející, hlučící a pískající dav diváků. Byl to hrozný, rozvášněný dav, který neznal soucit. Větřili senzaci. Velký Johny Mills, muž, který zvítězil nad více než stovkou soupeřů, dnes podlehne Daveu Bringhamovi – definitivně, navždy ho porazí. Protože pravidlem těchto soubojů je: bez milosti, dokud není soupeř z dalšího boje vyřazen…

Wyatt Logan byl člověk, který nikde neměl stání. Stopy jeho přítomnosti byly široko daleko v kraji rozesety jako hvězdy na nebi. Miloval rychlou jízdu na koni a dobrodružství, v nichž se mohl ukázat jako udatný bojovník. Neměl přátele, byl to samotář, který pevně věřil ve svou sílu a který byl zvyklý, že se ve světě lidí, plném nepřátel, musí prosadit jedině svou odvahou. Dlouhá léta neměl jeho život opravdový smysl. Ale jednoho dne se vše změnilo...

Byla už téměř noc, když se čtyři vládci okolí Four-Fork setkali u skály Red Toro. Nejprve přišel Bogdan Wittbow, jako druhý dorazil Ed Hickman. Pak přišli Joe McCord a Zeke Baldwin. Všichni čtyři muži už měli šediny. Byli to úspěšní muži. Každý z nich měl ranč a byl šéfem, který své rozkazy nemusel dvakrát opakovat. Poté, co se sešli, musí ještě chvíli čekat. Jako poslední přišel pátý muž, který je sem svolal. Když k nim přišel, nastalo na chvíli hrobové ticho. Zůstal nehybně sedět na voze. „Jmenuji se Robinson,“ řekl muž na voze. „Andrew Robinson. Jsem advokát. Zastupuji zde pana Morgana Garrymora a klient požaduje od každého z pánů dvacet tisíc dolarů a k tomu svůj vlastní podíl, který tehdy rovněž činil dvacet tisíc. Celkem tedy sto tisíc dolarů. Můj klient se domnívá, že byste se mezi sebou mohli dohodnout, jak tuto částku dáte dohromady, každý z vás tedy může dát jinou částku. Má zájem pouze na vyrovnání celkového dluhu.“