Katrin Unterreiner

Katrin Unterreiner poprvé dokumentuje všechny aspekty Alžbětiných pobytů v Solné komoře; v pečlivé mozaice známých a neznámých pramenů se jí podařilo doplnit obraz života této mimořádné ženy o několik důležitých pohledů. Ukazuje Sisi jako šťastnou matku, která na Jainzenu, svém „kouzelném vrchu“ nedaleko Ischlu, dá postavit boží muka pro dceru Marii Valérii a jako fanatickou sportovkyni, jež svými dlouhými a obtížnými túrami v horách přivádí k zoufalství svůj doprovod – jako ženu kolísající mezi nadšenou důvěrností a chladným odstupem a v setkání s přírodou nachází svoji podobu svobody…

Byla Marie Terezie skutečně láskyplná, obětavá matka, která vedle vykonávání vladařských povinností ještě sama vychovávala svých šestnáct dětí, nebo byla chladná, vypočítavá panovnice, která se svými dětmi politicky kupčila? Měla mezi dětmi oblíbence, které upřednostňovala? Je pravda, že ze žárlivosti na neustále nevěrného manžela založila komisi cudnosti, nebo to přece jen bylo šťastné manželství? Vděčíme za velké, slavné reformy jako zavedení povinné školní docházky, zrušení nevolnictví a zákaz mučení opravdu velké panovnici? Odbornice na historii rodu Habsburků Katrin Unterreiner nahlíží za kulisy a zkoumá kořeny mýtů. Klade mnoho otázek a na základě studia nově zpřístupněných zdrojů na ně dává překvapivé odpovědi. Odhaluje pravdivý základ tradovaných legend, osobnost legendární panovnice tak získává ostré obrysy.

Konec vlády Habsburků obklopují dodnes četné mýty, legendy a velmi rozšířené omyly. Rok 2018 je stým výročím založení České republiky a zároveň i konce šest set čtyřicet let trvajícího panování Habsburků. Je to zajisté i příležitost zabývat se těmi nejdůležitějšími otázkami a na základě historických skutečností i dosud nepublikovaných pramenů odhalovat legendy, vyvracet klišé a poznávat nejvýznamnější osoby oné doby novým pohledem. Jasně rozlišovat mýty a pravdu a osvětlovat konec jedné z nejmocnějších dynastií v Evropě. Znalkyně rodu Habsburků Katrin Unterreiner hledá odpovědi na zajímavé napínavé otázky, dokumentuje události a zkoumá pravdivost populárních mýtů a legend. - Byl Karel mírový císař? - Jak se odehrávalo předání habsburských sídel? - Kdo stál za sesazením Habsburků? - Byl habsburský majetek vyvlastněn? - Co se doopravdy stalo s habsburskými korunovačními klenoty? - Zemřel Karel v chudobě, ve vlhkém, nuzném bytě na Madeiře? - Jak žila Karlova rodina po jeho smrti? - Co se stalo s potomky císaře Františka Josefa? - Kde a z čeho žijí Habsburkové dnes?

Neobyčejný pohled do soukromí císařské rodiny Skandály, intriky, pikantnosti Arcivévoda Ludvík Viktor, nejmladší bratr císaře Františka Josefa, jistě patřil k nejkurióznějším Habsburkům. Byl inteligentní, duchaplný, šarmantní, veselý na jedné, cynický, intrikánský a moralizující na druhé straně. Vzhledem k jeho rozporné povaze ho lze jen stěží jednoznačně charakterizovat. Nepochybně byl oslnivá osobnost, avšak stejně jako mnozí Habsburkové stojící v druhé řadě, nenašel pro sebe žádný úkol, který by mu alespoň trochu vyhovoval. Ludvík by jistě měl díky své výmluvnosti předpoklady pro to, aby v monarchii sehrával jednu z vedoucích rolí. František Josef však ani u nejmladšího bratra nedokázal využít jeho nadání a umožnit mu tak naplněný život. Vykázal ho do ústraní, nepřátelské útoky vídeňské společnosti vyústily ve výsměch a štvanici. Katrin Unterreiner s použitím nových pramenů vylíčila v této první biografii nejmladšího císařova bratra překvapivý obraz života svérázného prince. Umožňuje tak zajímavý pohled za kulisy císařské rodiny.

Jaký byl císař František Josef I. v soukromí? Na tuto otázku dává Katrin Unterreiner mnoho odpovědí a představuje tak různé pohledy na muže, jenž stál 68 let v čele mocné monarchie a podílel se na utváření evropských dějin. Císařův tradovaný oficiální obraz ukazuje vážného muže celý život svědomitě plnícího povinnosti a věrného svým ideálům. Na rozdíl od oficiálního pohledu autorka píše o císařově dětství a útlém mládí, o láskyplném a uctivém postoji k matce Žofii, o kamarádských vztazích s bratry a humoru, který v té době často projevoval a jehož stopy v něm zůstaly po celý život, ovšem jen v kontaktu s nejbližšími lidmi. Jeho celoživotní hluboká láska k manželce Alžbětě, kterou svým zvláštním způsobem opětovala, zde není formována dojmy z romantického kultovního filmu Sisy, nýbrž doložena korespondencí a archivními materiály. Také oboustranně problematický vztah se synem, korunním princem Rudolfem, je prezentován jako důsledek zásadně rozdílných povah a přístupů k životu. Kontakty s dcerami byly poznamenané i přísnou dvorní etiketou a stylem císařova a císařovnina života. Později, když byl dědečkem, si teprve plně užíval vnoučat a otevřeně jim dával najevo svou náklonnost. Zajímavý je také pohled na císaře, jaký podávají vzpomínky a svědectví jeho komorníka a některých zaměstnanců, kteří ho ukazují jako laskavého, vůči nim velmi zdvořilého chlebodárce. V posledních letech života a vlády se stal symbolickou postavou pro obyvatelstvo monarchie i mezinárodní politiku. Monarchii a povinnostem k ní také patřily jeho poslední myšlenky.

Četné aféry, milenci, mecenáši a ctitelé – to byl rušný svět dvorní herečky Kateřiny Schrattové, které se nakonec podařilo připoutat k sobě císaře. František Josef nade vše miloval svou duchaplnou družku a „přítelkyni“, musel však s bolestí uznat, že nebyl jediným mužem v jejím životě. Procházeli jím muži mocní, vlivní a bohatí, kteří si její náklonnost získávali materiální pomocí a dary, dále muži, které opravdu milovala, ti byli většinou z okruhu hereckých kolegů. Avšak stálicí v jejím životě byl František Josef, její spolehlivá opora, mecenáš, oddaný přítel a velmi pravděpodobně i milenec. Ona mu oplácela svou společností, rozptylovala jeho únavu, chmury a starosti i strasti. Upřímně a dobrosrdečně mu pomáhala zvládnout rány osudu, jako byla sebevražda jediného syna, korunního prince Rudolfa, i vražda milované manželky, císařovny Alžběty. Nebyla mu věrná, ale až do své smrti byla dokonale loajální, císaře ctila a o jejich vztahu nikdy nikomu nic neprozradila. Katrin Unterreiner vychází z objevených a zpřístupněných pramenů a vykresluje portrét velmi cílevědomé femme fatal.

Jak Habsburkové ke svému jmění přišli? Kdy a kde? Kdo stál v pozadí růstu majetku stále mocnější evropské dynastie? Co se stalo s bohatstvím rozvětveného habsburského rodu po pádu Rakousko-uherské monarchie a jaké byly jeho osudy po roce 1918 do dnešních dnů? Katrin Unterreinerová zde na základě obsáhlých rešerší poprvé dává dokumentárně podložené odpovědi na tyto a mnohé jiné otázky, ukazuje systém financování členů habsburského rodu a vyrovnává se s nejrůznějšími legendami, které se váží k některým jeho osobnostem a jejich vztahu k penězům a majetku. Na pravou míru uvádí dohady o údajně zmizelých pokladech a sleduje historii a mnohdy smutný úděl rakouských korunních klenotů.