Urban Michal

Krušnohorské osudy II přinášejí dalších dvacet příběhů z historie Krušných hor, které přibližují nelehký život v tomto jedinečném pohraničním pohoří. Stejně jako v prvním díle se i zde snoubí obrazy nádherné krajiny, cenné přírodní lokality evropského významu, s popisy technických památek, odkazujících na bohatou hornickou historii regionu, i vylíčením rušného života někdejších obcí, po nichž dnes zbyla jen tichá údolí. Dozvíte se také o rozhlednách, které zde stavěli první propagátoři turistiky, o výletních hostincích, jimž nebylo souzeno stát na vrcholech do dnešních dnů, nebo o věhlasu dávno neexistujících krušnohorských podniků. Kniha, jež přináší příběhy významných osobností, událostí a míst Krušných hor, je doplněna množstvím unikátních historických i současných fotografií.

Queer historie holokaustu, tedy otázka stejnopohlavní touhy obětí holokaustu, zůstávala donedávna bílým místem historického bádání. Důvodem je obecně rozšířená homofobie obětí i pozůstalých, která vedla k tomu, že hlasy těchto lidí byly z archivů z velké části vymazávány. Kniha Anny Hájkové nabízí první pokus o zachycení historie těchto umlčených hlasů. Ve třech kapitolách: úvodu do queer touhy v době holokaustu, dramatickém příběhu pražské odbojářky Ireny Millerové a pěti osudech queer židovských teenagerů včetně Anne Frankové nabízí kniha Lidé bez historie jsou prach fundovaný vhled do dlouho utajované historie, která mění naše porozumění dějinám holokaustu. Český překlad doplňuje původní předmluva dokumentaristy a historika Martina Šmoka. Vychází za podpory Goethe Institutu. Anna Hájková (1978) je lektorkou moderních evropských kontinentálních dějin na University of Warwick ve Velké Británii, kde vede Centrum globálních židovských studií. Je historičkou židovského holokaustu a autorkou knihy Poslední ghetto. Všední život v Terezíně.