Václav Kaplický

Tento sugestivní historický román, v němž se autorovi podařilo spojit faktografickou přesnost s vypravěčským umem, úspěšně zfilmoval režisér Otakar Vávra.

Vraždící losinská a šumperská bestie jménem Boblig, šílený inkvizitor a jeho ochránci, kníže Liechtenstein a olomoucký biskup téhož příjmení, vstoupili koncem 17. století do dějin jako tvůrci hrůzostrašného hororu monstrózních čarodějnických procesů, při nichž osobně fanatický mnohonásobný vrah Boblig fyzicky a psychicky zmasakroval, umučil, okradl o čest a majetek a nakonec zaživa upálil přes stovku nevinných obětí, včetně šumperského kněze, děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Triumfující bestii nikdo nezastavil. Fanatismus a arogantní zvůle tehdejší moci vygenerovaly takovou institucionalizovanou hrůzu a davovou hysterii, že se nikdo nikoho nezastal. Vraždící triumfující bestialita změnila iracionalitu v realitu, v dokonalý horor o dokonalém zatmění rozumu. Tento sugestivní historický román, v němž se autorovi podařilo spojit faktografickou přesnost s vypravěčským umem, úspěšně zfilmoval režisér Otakar Vávra. Kaplického výpověď tak dostala to, o co autor vždy usiloval, lidovou dimenzi.

Historický román z 80. let 17. století na severovýchodní Moravě, kde v této době řádila inkvizice a došlo k hromadnému procesu s údajnými čarodějnicemi. Podkladem románu byl rozsáhlý archivní materiál z těchto let. Proces navenek předstíral tažení proti černé magii, ve skutečnosti sloužil k nestydatému obohacování inkvizitorů. Líčí drastické metody používané při výsleších apod. V centru stojí osud šumperského děkana Lautnera, který jako jediný kněz otevřeně vystoupil proti inkvizici a stane se jednou z jejich posledních obětí.

Román vypráví o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách a v Šumperku v 17. století. Inkvizitor nechává upalovat ženy, u kterých se objeví nějaký náznak čarodějnictví, např. zaříkávání. Oběti postupně vybírá tak, aby zlikvidoval názorové odpůrce a bohaté lidi, jejichž majetek by se pak mohl zkonfiskovat. Přiznání vynucuje mučením. mezi oběti procesů se postupně dostanou i kněz a šlechtic, hájící nespravedlivě odsouzené a ukazující na nelidské metody výslechů. Podle románu natočil Otakar Vávra slavný film.

Roman odnogo iz samyh izvestnyh cheshskih pisatelej Vatslava Kaplitskogo povestvuet o prohodivshem v XVII veke protsesse nad vedmami - edva li ne poslednem na territorii Evropy. Avtor virtuozno manipuliruet tjagoj chitatelej k neobychnomu i zhutkomu. On p

Kladivo na čarodějnice, patří k nejúspěšnějším románům národního umělce Václava Kaplického. Název románu převzal autor z církevního spisu Malleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice), který vyšel roku 1488 ve Štrasburku a po dlouhá léta pak sloužil jako rukojeť při inkvizičních soudech. Podle tohoto otřesného dokumentu postupoval i olomoucký advokát Boblig z Edelstadtu, když na žerotínském panství kolem roku 1680 vyslýchal a usvědčoval osoby, které byly nařčeny z černé magie. Tento hrabivý a mravně otrlý muž zinscenoval na základě fiktivního prohřešku staré žebrácky, jíž bylo vytýkáno, že zneužila svěcené hostie, celou sérii procesů, do nichž postupné zatáhl mnoho vážených a hlavně majetných občanů. Tyto osoby nátlakem a mučením donutil k přiznání, poslal je na hranici a obohatil se jejich zkonfiskovaným majetkem. Na pohnutých osudech těchto bezmocných obětí zvůle a násilí se Václavu Kaplickému, zkušenému vypravěči minulých dějů, podařilo podat výstižný obraz života a událostí, které v naší zemi probíhaly koncem sedmnáctého století.