Vadim Damier

Ocelové století mapuje sociální historii Ruska od revolučních let 1917–1921 do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Autor popisuje politickou snahu SSSR „dohnat a předehnat“ Západ za každou cenu a sociální odpor lidových mas proti „shora“ vnucenému kurzu. Sleduje postupný vývoj forem sebeorganizace a vzdoru námezdních pracujících a rolnictva, ukazuje jejich sílu i slabost. Věnuje pozornost i změnám ve vládnoucí třídě sovětské společnosti a roli těchto procesů v rozpouštění a destrukci monolitního industriálně-kapitalistického modelu „koncernu SSSR“.