Petr Vaďura

Farář Petr Vaďura na základě literárních, divadelních či filmových příběhů otevírá témata, která jsou aktuální pro nás v dnešním světě. Texty shromážděné v této knize vycházely od ledna 2022 do srpna 2025 ve Zvěstníku sboru Evangelické církve metodistické v Plzni v Husově ulici, kde Petr Vaďura v té době působil, v rubrice nazvané Z farářova notesu. Většina textů pojednává o knihách, které četl, o divadelních a filmových představeních jakož i o událostech, které jej nějak zasáhly.

Farář Petr Vaďura na základě literárních, divadelních či filmových příběhů otevírá témata, která jsou aktuální pro nás v dnešním světě. Texty shromážděné v této knize vycházely od ledna 2022 do srpna 2025 ve Zvěstníku sboru Evangelické církve metodistické v Plzni v Husově ulici, kde Petr Vaďura v té době působil, v rubrice nazvané Z farářova notesu. Většina textů pojednává o knihách, které četl, o divadelních a filmových představeních jakož i o událostech, které jej nějak zasáhly.

Ladislav Heryán je mnoha lidem znám jako katolický kněz, který má úzké vztahy k undergroundu, miluje rockovou muziku a mívá bohoslužby na rockových festivalech. Jeho životní záběr je však mnohem hlubší: jako salesián se věnuje řadu let službě mladým lidem a dětem, jako biblista a teolog působí na několika vysokých školách. Rozhlasové rozhovory nad, které vedl s Ladislavem Heryánem Petr Vaďura, vycházejí v knižní podobě v edici Rozhovory nad Biblí.

Abakuk. Před dávnými časy hledal prorok Abakuk v Jeruzalémě odpověď na otázku, odkud se ve světě bere zlo. A proč ho navzdory modlitbám tolika zbožných lidí dobrý Bůh dopouští. Kazatel a rozhlasový redaktor Petr Vaďura si tu otázku nad biblickým textem klade znovu a v mnohdy polemickém rozhovoru s Abakukem jde na dřeň toho, co obnáší život věřícího člověka v rozbitém a rozděleném světě. Dennodenně. Pradávné příběhy brýlemi současných inspirativních osobností. Text biblických knih ve stravitelných denních porcích. Komentáře, které vtahují text na kolbiště současného světa. Bible čtená tady a teď.

Záznam cyklu rozhlasových dialogů Petra Vaďury s RNDr. Ivanou Vlkovou, řeholní sestrou řádu dominikánek a děkankou Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci o knize Izajáš, jednom z vrcholných textů Starého zákona. Tento spis nejvíc ovlivnil i jiné biblické autory a náboženské ovzduší Palestiny na přelomu letopočtu. Jednotlivým oddílům předchází vždy nástin dobového pozadí. Samotný výklad textu sleduje stopu důležitých motivů napříč celou knihou a odhaluje tak její teologické a duchovní poselství. Navíc se snaží ukázat, jak prorok promlouval k aktuálním problémům Judska 8. století př. Kr. včetně dočasného údělu judských přesídlenců do Babylonu. Sympatický je ekumenický přístup obou autorů k tomuto období starozákonních dějin. Kniha vychází zároveň v nakladatelství Kalich i Vyšehrad.

Lukášovo evangelium, nejdelší ze čtyř kanonických evangelií, skýtá obrovské množství podnětných myšlenek. Prozkoumejte je spolu se známým knězem Ladislavem Heryánem a farářem Petrem Vaďurou. Jejich rozhovor je zároveň zpovědí o životě, práci s lidmi z nejrůznějších prostředí i o zlomových osobních krizích. Stejně jako v Lukášově evangeliu také zde najdete mnoho příběhů lidí z okraje společnosti – a poznáte, co může radostná zvěst znamenat i v těch nejtěžších časech.

Evangelium podle Lukáše v živém rozhovoru s Ladislavem Heryánem Lukášovo evangelium, nejdelší ze čtyř kanonických evangelií, skýtá obrovské množství podnětných myšlenek. Prozkoumejte je spolu se známým knězem Ladislavem Heryánem a farářem Petrem Vaďurou. Jejich rozhovor je zároveň zpovědí o životě, práci s lidmi z nejrůznějších prostředí i o zlomových osobních krizích. Stejně jako v Lukášově evangeliu také zde najdete mnoho příběhů lidí z okraje společnosti – a poznáte, co může radostná zvěst znamenat i v těch nejtěžších časech.

Tzv. Kázání na hoře, obsažené v 5.-7. kapitole Matoušova evangelia, bylo v dějinách interpretováno různě. Jeho doslovné chápání bylo v protikladu ke kompromisnímu výkladu v křesťanské praxi, či bylo interpretováno jako učení pro výjimečné skupiny adresátů, např. mnichy a mnišky, případně jako líčení stavu, který teprve nastane. Petr Beneš se v rozhovoru s Petrem Vaďurou snaží ukázat, že se tento text týká každodenního života a staví nás před aktuální otázky, jako je nenásilí či bezpodmínečné odpuštění.

Tzv. Kázání na hoře, obsažené v 5.-7. kapitole Matoušova evangelia, bylo v dějinách interpretováno různě. Jeho doslovné chápání bylo v protikladu ke kompromisnímu výkladu v křesťanské praxi, či bylo interpretováno jako učení pro výjimečné skupiny adresátů, např. mnichy a mnišky, případně jako líčení stavu, který teprve nastane. Petr Beneš se v rozhovoru s Petrem Vaďurou snaží ukázat, že se tento text týká každodenního života a staví nás před aktuální otázky, jako je nenásilí či bezpodmínečné odpuštění.

Starozákoník Jiří Beneš probírá spolu s Petrem Vaďurou známé i méně známé texty ze Starého i Nového zákona. Kniha je přepisem rozhovorů odvysílaných v pořadu Ranní slovo na stanici Vltava v letech 2003 až 2016 a navazuje na předchozí knihu obou autorů s názvem Nevystižitelný Bůh? (Vyšehrad 2010).

Další z Rozhovorů nad biblí, které vede Petr Vaďura Miloš Rejchrt je muž mnoha profesí. Především sloužil řadu let jako evangelický farář. Později byl však také mluvčím Charty 77, objevil se jako herec ve filmu Žert, živil se jako topič v Národním muzeu, skládal písně a se skupinou Berani je i zpíval. Několik let působil v náboženské redakci Českého rozhlasu. A právě rozhlasové pořady jsou základem této knihy, kterou napsal spolu s Petrem Vaďurou. Její náplň tvoří rozhovory nad texty Starého a Nového zákona, které v letech 2003 až 2016 daly základ mimo jiné pořadu Českého rozhlasu Ranní slovo. Miloš Rejchrt vychází ve svých výkladech z protestantské tradice a nezapře ani svůj původ ve vyznavačské Jednotě českobratrské. V křesťanství počítá vždy s osobní angažovaností člověka a ví, že bez osobního obrácení není pravá víra možná. Přitom se však nebojí podívat na biblický text nově a ryze současnýma očima. V biblických zaslíbeních nevidí laciné sliby, ale pevné body naděje, o něž je možno se opřít, aby člověka nesmetl pocit marnosti a nesmyslnosti. Rejchrtova víra odráží mnohé životní zkušenosti, ale především se do ní promítá poznání, že zemští páni vládnou jen do času, zatímco vláda Hospodinova je na věky.  

O Bibli s oblíbeným knězem, salesiánem a milovníkem rockové hudby Ladislav Heryán je mnoha lidem znám jako katolický kněz, který má úzké vztahy k undergroundu, miluje rockovou muziku a mívá bohoslužby na rockových festivalech. Jeho životní záběr je však mnohem hlubší: jako salesián se věnuje řadu let službě mladým lidem a dětem, jako biblista a teolog působí na několika vysokých školách. Rozhlasové rozhovory nad, které vedl s Ladislavem Heryánem Petr Vaďura, vycházejí v knižní podobě v edici Rozhovory nad Biblí.

Ladislav Heryán patří k výrazným osobnostem českého veřejného života. Mnoha lidem je znám především jako katolický kněz, který má úzké vztahy k undergroundu, miluje rockovou muziku a mívá bohoslužby na rockových festivalech, např. na Open Air Festivalu v Trutnově. Jeho životní záběr je však mnohem hlubší: jako salesián se věnuje řadu let službě mladým lidem a dětem, jako biblista učil na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, nyní působí na Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické Jabok a na Institutu ekumenických studií při Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je vyhledáván jako kněz, ale pro mnoho lidí je prostě dobrý kamarád a blízký člověk. Redaktor Petr Vaďura začal s Ladislavem Heryánem natáčet nejprve rozhlasové rozhovory nad biblickými texty pro pořad Ranní slovo, který provází už řadu let nedělními rány posluchače stanice Českého rozhlasu Vltava. Pak se Ladislav Heryán několikrát objevil jako host Křesťanské vlny Českého rozhlasu Plzeň i ve vysílání Trans World Radia – Radia 7. Milovník skupiny U2 se v těchto pořadech ukázal nejen jako fundovaný biblista, ale především jako citlivý člověk, který má pochopení pro lidskou slabost, ale i hlubokou důvěru v Boží lásku a milosrdenství. Rozhlasové rozhovory, převedené do psané podoby, vycházejí v knižní podobě v edici Rozhovory nad Biblí.

Miloš Rejchrt je muž mnoha profesí. Především sloužil řadu let jako evangelický farář. Později byl však také mluvčím Charty 77, objevil se jako herec ve filmu Žert, živil se jako topič v Národním muzeu, skládal písně a se skupinou Berani je i zpíval. Několik let působil v náboženské redakci Českého rozhlasu. A právě rozhlasové pořady jsou základem této knihy, kterou napsal spolu s Petrem Vaďurou. Její náplň tvoří rozhovory nad texty Starého a Nového zákona, které v letech 2003 až 2016 daly základ mimo jiné pořadům Českého rozhlasu Ranní slovo. Miloš Rejchrt vychází ve svých výkladech z protestantské tradice a nezapře ani svůj původ ve vyznavačské Jednotě českobratrské. V křesťanství počítá vždy s osobní angažovaností člověka a ví, že bez osobního obrácení není pravá víra možná. Přitom se však nebojí podívat na biblický text nově a ryze současnýma očima. V biblických zaslíbeních nevidí laciné sliby, ale pevné body naděje, o něž je možno se opřít, aby člověka nesmetl pocit marnosti a nesmyslnosti. Rejchrtova víra odráží mnohé životní zkušenosti, ale především se do ní promítá poznání, že zemští páni vládnou jen do času, zatímco vláda Hospodinova je na věky.