Edvard Valenta

Další rozhlasová klasika. Karel Höger a vzpomínkové povídky polárníka Jana Eskymo Welzla. Jan Welzl (narozen 1868), známý spíše pod jménem Eskymo Welzl, byl proslulým a tajemným polárním lovcem a zlatokopem. Živil se jako zlatokop, rybář, potulný kramář, a dokonce se načas stal i náčelníkem eskymáckého kmene.

Příběh vzniku nejslavnější symfonie Antonína Dvořáka. Podle známého Goethova principu "básně a pravdy" se autor skrze zásadní i zdánlivě náhodná setkání pokouší přiblížit skladatelovým myšlenkám a tvůrčím zdrojům. V režii Jiřího Horčičky účinkují mj. : Bedřich Prokoš, Dana Medřická, Miloš Nedbal, Marie Vášová, Jiří Holý, Josef Mixa, Ilja Racek, Jiří Adamíra, Josef Velda a další.

Román novináře Edvarda Valenty lze vnímat ve dvou rovinách - jako napínavý kriminální příběh neobyčejně komplikované trojnásobné vraždy a současně jako určitou životní bilanci středoevropského intelektuála Valentovy doby. Připomínka autorovy příslušnosti k Lidovým novinám není samoúčelná, evokace pražského novinářského prostředí hraje v románu nezanedbatelnou roli.

Chtít představovat tvorbu kmenového člena předválečné redakce Lidových novin a autora proslulého románu Jdi za zeleným světlem je asi zbytečné. A přece s Valentovým posmrtně vydaným románem Žít ještě jednou (zatím vyšel pouze v exilovém Indexu a v samizdatové Petlici) se na domácím knižním trhu čtenáři dosud setkat nemohli. Zmíněnou prózu lze vnímat ve dvou rovinách – jako napínavý kriminální příběh neobyčejně komplikované trojnásobné vraždy a současně jako určitou životní bilanci středoevropského intelektuála Valentovy doby. Připomínka autorovy příslušnosti k Lidovkám není samoúčelná, evokace pražského novinářského prostředí hraje v románu nezanedbatelnou roli.

Chtít představovat tvorbu kmenového člena předválečné redakce Lidových novin a autora proslulého románu Jdi za zeleným světlem je asi zbytečné. A přece s Valentovým posmrtně vydaným románem Žít ještě jednou (zatím vyšel pouze v exilovém Indexu a v samizdatové Petlici) se na domácím knižním trhu čtenáři dosud setkat nemohli. Zmíněnou prózu lze vnímat ve dvou rovinách – jako napínavý kriminální příběh neobyčejně komplikované trojnásobné vraždy a současně jako určitou životní bilanci středoevropského intelektuála Valentovy doby. Připomínka autorovy příslušnosti k Lidovkám není samoúčelná, evokace pražského novinářského prostředí hraje v románu nezanedbatelnou roli.

Chtít představovat tvorbu kmenového člena předválečné redakce Lidových novin a autora proslulého románu Jdi za zeleným světlem je asi zbytečné. A přece s Valentovým posmrtně vydaným románem Žít ještě jednou (zatím vyšel pouze v exilovém Indexu a v samizdatové Petlici) se na domácím knižním trhu čtenáři dosud setkat nemohli. Zmíněnou prózu lze vnímat ve dvou rovinách – jako napínavý kriminální příběh neobyčejně komplikované trojnásobné vraždy a současně jako určitou životní bilanci středoevropského intelektuála Valentovy doby. Připomínka autorovy příslušnosti k Lidovkám není samoúčelná, evokace pražského novinářského prostředí hraje v románu nezanedbatelnou roli.