Jan Valeška

V roce 1952, čtyři roky po politickém převratu, kdy se naše republika vzdala přirozeného demokratického vývoje, v době, kdy každý doslova špehoval každého, získal a sestavil autodopravce, lesní dělník, automechanik a posedlý snílek Václav Uhlík na dvorku svého domu v Líních obrněný transportér, se kterým o rok později překonal spolu s dalšími sedmi osobami zesilující se zabezpečení státní hranice. O jeho cestě k torzu válečného obrněnce, samotné stavbě transportéru, na které se podíleli i vojáci tehdejšího línského letiště, o jeho zkouškách, odcizené zbrani, nezdařeném pokusu a především potom o úspěšném proryvu státní hranice do Bavorska vypráví příběh popsaný v této knize. Kromě samotné cesty transportéru od nepojízdného vraku k funkčnímu obrněnému transportéru, jehož život definitivně vyhasl až na území Ameriky, zachytil příběh i životní osudy všech členů posádky a to jak ne území domovské země, tak později, v zahraničí. Nadstavbou celého příběhu je potom následné vyšetřování provedené jak v oblasti porušené státní hranice, kde Tank svobody, jak byl později transportér v celém západním světě nazýván, prorazil se značnou dávkou štěstí drátěnou překážku, ale i následné vyšetřování prováděné vojenskou kontrarozvědkou, které nás zavede do až absurdního světa léček a agenturních síti spřádaných příslušníky státní bezpečnosti kolem těch, kteří přišli se členy posádky do styku a na území republiky zůstali. Náš příběh tak není jen povídáním o šťastné souhře náhod, díky které překonal doslova na koleni vyrobený transportér stále zdokonalovaný systém ochrany hranic, ale i sondou do života v tehdejší době a do životních podmínek našich matek, otců, dědů a babiček.

Slavný psychoanalytik Erik Erikson vyšel z Freudova pojetí dětského vývoje, ale obohatil ho o popis společenských vlivů a rozpracoval i vývojové fáze v dospělosti a stáří. Člověk má podle jeho teorie v každém věku určitý úkol, jehož splněním si osvojuje určitou hodnotu. Pozoruhodné je na knize Dětství a společnost spojení psychologie s kulturní antropologií. Na jeho základě se autor snaží ukázat, že kultura, v níž jedinec vyrůstá, má zásadní vliv na jeho osobnost. To dokládá na pozorování členů dvou indiánských kmenů, které vytvářejí odlišný typ jedince (spontánní Siouxové a mnohem sevřenější Jurokové). Vliv společenských podmínek ukazuje i na analýze Němce Hitlera a Rusa Gorkého. Autor se kromě popisu různých životních stadií zabývá i vývojem identity, včetně popisu nebezpečí její ztráty a důležitosti doby adolescence pro její rozvoj. Kniha, která byla napsána v roce 1950 a o 13 let později důkladně revidována, je Eriksonovou nejslavnější a nejzásadnější prací a její teorie jsou dodnes nedílnou součástí vývojové psychologie. Erik H. Erikson (1902–1994) byl německý a později americký psychoanalytik, zástupce ego psychologie. Proslul svou teorií psychosociálního vývoje, která rozšiřuje klasické psychoanalytické pojetí o vliv kultury a prodlužuje ho až do stáří. Známé jsou i jeho rozbory slavných osobností (Einstein, Gándhí, Ježíš apod.). Byl dvanáctým nejcitovanějším psychologem ve 20. století. V češtině vyšly také jeho knihy Životní cyklus rozšířený a dokončený (2015) a Mladý muž Luther (1996).