Vladislav Vančura strana 4 z 6

Dramatická báseň, jejímž jádrem je boj za záchranu lidského života i naděje, že budou zachráněny i mnohé životy další. Rozhlasová úprava a režie Josef Melč. Hudba Marek Kopelent. Osoby a obsazení: statkář Rataj (Miroslav Doležal), jeho dcera Ida (Gabriela Vránová), Křikava (Vladimír Ráž), Kolovrat (Petr Haničinec), Babelová (Věra Kubánková), profesor (Miloš Nedbal), smrt (Julie Charvátová), ošetřovatelé (Jan Bartoš, Jitka Součková a Věra Havlatová).

Příběh tří dnů a tří nocí, v nichž zálety a milostná dobrodružství s nenadálými hosty nakrátko rozbouří poklidný život v malém městečku na řece Orši, Krokových Varech. Život kanovník, bývalého major, lázeňského a jeho žárlivé ženy Kateřiny zcela naruby obrátí kouzelník a krásná Anna. Kouzlo Rozmarného léta nespočívá ani tak v příběhu samotném, jako v dokonalém vystižení atmosféry ospalého českého maloměsta a ve Vančurově dokonalé a bohaté češtině. Podle románu natočil Jiří Menzel neméně kouzelný film. Rudolf Hrušínský, František Řehák, Vlastimil Brodský, Míla Myslíková, mladičká Jana Preisová a sám režisér jsou nezapomenutelní.

Klasické dílo české literatury. Banální historky třech pánů, nudících se v dešti, změnila květnatá spisovatelova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel Arnoštek se svou krásnou společnicí.

V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli.

Markéta Lazarová patří k Vančurovým nejznámějším románům (k čemuž jistě přispělo i vynikající filmové zpracování). Přísně vzato, není to vlastně román : nejde o zde o konkrétní místo a čas ani o přesnost dobových reálií. Je to baladický milostný příběh z časů nepokojů, kdy král usiloval o bezpečnost silnic a posílal proti loupežníkům svá vojska.

"Vposled se každý jinoch a každá mladá paní či slečna dá na cestu objevů a budou blouditi vesmírem lásky, jehož nesmírný čas a nesmírné dráhy jsou uvnitř pramalého srdce. " Nemáme v české literatuře mnoho autorů, jejichž jazyk a styl je tak osobitý, že je poznáme v každé větě. Vladislav Vančura (1891 - 1942) mezi nimi rozhodně zaujímá přední místo.

V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli.

Známá pohádka Vladislava Vančury z časů ušatých čepic o povedeném medvědáři Kubovi, jeho svěřenci medvědu Kubulovi a vymyšleném strašidle Barbuchovi, kteří se po setkání s rychtářem dostanou až do vězení ve Vařečkách a Hrncích. Osoby a obsazení: Kuba (Jan Hartl), Kubula (Jaromír Hanzlík), Barbucha (Zdeněk Řehoř), vandrovní kmotr (Rudolf Hrušínský), Lízinka (Sylva Sequensová), rychtář (Čestmír Řanda) a další.

Josefina nabízí úsměvný příběh z prostředí studentů dramatické konzervatoře. Vančurova divadelní komedie byla poprvé realizována v roce 1957, protože byla objevena až později v pozůstalosti spisovatele. Příběh dívky Josefiny je variací Shawovův Pygmalion. Upozorňujeme na horší kvalitu rozhlasové nahrávky.

Kdysi dávno za náramné zimy, kdy i učitelé se báli klekánice a strašidel, chodil světem medvědář jménem Kuba Kubikula se svým medvědem Kubulou. Stejně jako v knize budete putovat do časů ušatých čepic, kdy ještě pořádně mrzlo. Tenkrát se člověk domluvil dokonce i s medvědem. Věřilo se na pohádky i na strašidla.

Známá pohádka Vladislava Vančury z časů ušatých čepic o povedeném medvědáři Kubovi, jeho svěřenci medvědu Kubulovi a vymyšleném strašidle Barbuchovi, kteří se po setkání s rychtářem dostanou až do vězení ve Vařečkách a Hrncích. Osoby a obsazení: Kubula (Ivan Trojan), Kuba Kubikula (Ivan Gübel), Barbucha (Josef Somr), vandrovní kmotr (František Němec), Líza (Linda Rybová), rychtář (Josef Vinklář), rychtářka (Slávka Hozová), kovář (Pavel Pípal), dráb (Otto Lackovič), fanoušek (Lenka Vintrová) a další.

Vačurův román Pole orná a válečná zaujíá svou uměleckou náročností a svým politickým postojem v historii české literatury dvacátých let velmi významné místo. Kdo z českých spisovatelů kromě Haška se postavil v té době tak rozhodně proti imperialistickké válce? Básnivý jazyk, velkorysá obraznost a freskovitá spleť epizod činí z románu rétorickou báseň v próze. Míhají se tu figury deputátníků, pohůnků, vozků a koňáků, vesnických bláznů a tuláků, na druhé straně je tu několik postav ze šlechticko-statkářské rodiny: starý zhýralý Danowitz, jeho morálně zdegenerovaný syn Ervín a duševně méněcenný syn Josef. Úryvky těchto životů jsou podány s naturalistickým lyrismem, v němž se odráží nelidskost společnosti a trpný úděl. Pole orná a válečná jsou vyjádřením protiválečného patosu, který vyúsťuje v zaujatou prorockou vizi naplněnou vírou v příchod nového světa

Slavné dílo Vladislava Vančury o příhodách kouzelníka Arnoštka, krásné Anny, paní Kateřiny a především tří pánů v nejlepších letech, kteří se v malém lázeňském městečku nudí v červnovém dešti. První italské vydání Rozmarného léta přeložil Dario Massimi. Kniha je ilustrovaná originálními kresbami Jiřího Gruse a typograficky upravená Zdeňkem Zieglerem, navazuje tak na úspěšná anglická a česká vydání(Karolinum 2006, resp. 2007 a 2011).

Dva slavné, úspěšně zfilmované romány Vladislava Vančury přinášíme v jednom svazku. Markéta Lazarová je baladická novela, v níž se Vančurovi podařilo vystihnout atmosféru drsného středověku na pozadí příběhu milenců ze dvou znepřátelených loupežnických klanů. Konec starých časů vypráví o společnosti, kterou zasáhne příchod tajemného cizince, který o sobě prohlašuje, že je knížetem. Svými starosvětskými aristokratickými způsoby si téměř všechny získá a s jeho odchodem nastává onen konec starých časů.

Dva slavné, úspěšně zfilmované romány Vladislava Vančury přinášíme v jednom svazku. Markéta Lazarová je baladická novela, v níž se Vančurovi podařilo vystihnout atmosféru drsného středověku na pozadí příběhu milenců ze dvou znepřátelených loupežnických klanů. Konec starých časů vypráví o společnosti, kterou zasáhne příchod tajemného cizince, který o sobě prohlašuje, že je knížetem. Svými starosvětskými aristokratickými způsoby si téměř všechny získá a s jeho odchodem nastává onen konec starých časů.

Roztomilá pohádka v krásném jazyce o zimě, strachu, blechách v kožíšku a velikém přátelství, patří již mezi klasiku české literatury pro děti. Ani po letech od prvního vydání neztratila nic ze svého kouzla, osobitosti a vtipu. Připomeňme si jen, že vypráví o medvědáři Kubovi, jenž chodil po světě se svým nezbedným a mlsným medvědem Kubulou. Chtěl jej trochu ukáznit, a tak si vymyslel dobrácké medvědí strašidlo Barbuchu, aby mu pomohlo Kubulu zkrotit. A zde náš příběh začíná… Tato legendární, stále živá a půvabná knížka vychází k 70. výročí tragické smrti významného českého spisovatele, dramatika, filmového režiséra, který byl v roce 1942 popraven za heydrichiády. Nakladatelství Malý princ získalo výhradní práva k vydání této roztomilé knihy s původními ilustracemi jednoho z nejoblíbenějších výtvarníků 20. století – Ondřeje Sekory. Čtenář tedy dostane knihu v originální podobě, tak jak vyšla při svém prvním vydání v roce 1931 a vzhledem k tomu, že naposledy byla takto vydána v roce 1952, bude to pro většinu čtenářů zcela unikátní setkání.