Vladislav Vančura

Klasické dílo české literatury. Banální historky třech pánů, nudících se v dešti, změnila květnatá spisovatelova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel Arnoštek se svou krásnou společnicí.

Jedním z Vančurových umělecky nejdokonalejších děl je román Konec starých časů. Jde o pásmo volně propojených epizodických příhod naplněných rošťáckým humorem a kousavou ironií, jehož poselství je dodnes aktuální. Vančura v něm odkrývá obecné společensko-politické problémy a prostřednictvím ústřední postavy knížete Alexeje Megalrogova – novodobé inkarnace barona Prášila – nastavuje zrcadlo všem těm „novým“ plebejským zbohatlíkům, ovšem nejen jim, ale i nám a sobě samotnému. Je kritikou slabostí našeho moderního způsobu života, jeho malichernosti, lpění na falešných jistotách a materiálních požitcích. Stát na pokraji lesa, když vane silný vítr, tlouci se v dubinách, osychat, mrznout, bloudit, hladovět, mít dobrou naději a důvěřovat světu, to je heslo knížete Alexeje.

Baladický příběh odehrávající se v dávné drsné minulosti, známý i z působivého filmového zpracování Františka Vláčila. Markéta Lazarová není historickým románem, ale příběhem vášně nejen milenecké, ale i lidské krutosti a zuřivosti. Vančura mistrně zobrazil věčný svár protikladů v životě lidí, věčnou rozpolcenost lidských tužeb. Není to kompoziční či jazyková hříčka, ale živoucí obraz Vančurova vidění středověku, kdy cítíte pach krve a dým spálenišť, slyšíte krákat krkavce, jak hladoví krouží nad bojištěm. Je to živoucí obraz světa lidí, v němž se i hrdlořez obrací k bohu; a vy mu to věříte a žasnete, jak se v tomtéž člověku může spojovat ukrutnost loupežníka a rytířská ctnost.

Baladický příběh velkého milostného citu, zasazený do dávné minulosti středověkých výprav loupeživých rytířů, kdy láska, krutost i nenávist, vášně i vznešené ideály, mužná rozhodnost a odhodlanost byly na prvním místě. Mnozí kritici vytýkali Vančurovi, že dílo postrádá jakoukoli ideologii, nic neřeší, neopírá se o dějinné události a neoslavuje českou historii. Možná proto je ale nadčasové. Kouzlo tohoto svérázného díla, je především ve Vančurově úchvatném básnickém stylu a kultivovaném jazyce.

Klasické dílo české literatury. Banální historky třech pánů, nudících se v dešti, změnila květnatá spisovatelova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel Arnoštek se svou krásnou společnicí.

V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Olše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí k vodě zrovna netáhne, a tak většinu času tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života vnese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna, která hned při prvním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů... Audioverze slavné poetické knihy Vladislava Vančury, kterou nezapomenutelným způsobem na filmové plátno přenesl Jiří Menzel. Čte Josef Somr.

Příběh tří dnů a tří nocí, v nichž zálety a milostná dobrodružství s nenadálými hosty nakrátko rozbouří poklidný život v malém městečku na řece Orši, Krokových Varech. Život kanovníka, bývalého majora, lázeňského a jeho žárlivé ženy Kateřiny zcela naruby obrátí kouzelník a krásná Anna. Kouzlo Rozmarného léta nespočívá ani tak v příběhu samotném, jako v dokonalém vystižení atmosféry ospalého českého maloměsta a ve Vančurově dokonalé a bohaté češtině. Podle románu natočil Jiří Menzel neméně kouzelný film. Rudolf Hrušínský, František Řehák, Vlastimil Brodský, Míla Myslíková, mladičká Jana Preisová a sám režisér jsou nezapomenutelní.

Příběh jednoho léta "poněkud nešťastného způsobu". Banální historky třech pánů, nudících se v dešti, změnila květnatá spisovatelova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel Arnoštek se svou krásnou společnicí.

Ploughshares into Swords is an expressionist anti-war novel in which Vančura tells the story of the denizens of the Ouhrov estate in language as baroque as the manor that ties them all together. The fragmented narrative introduces the reader to such characters as the Baron Danowitz, his sons, his French concubine, the farmhand František Horá, and the half-wit murderer Řeka in the autumn of 1913, before revealing their fates during the First World War. Spanning an area that stretches from the peaceful farmlands of Bohemia to the battlefields of Galicia, taking in the pubs of Budapest and the hospitals of Cracow, the novel constitutes an unsentimental and naturalistic approach to the war that created Czechoslovakia through a conscious subversion of the prophet Isaiah’s injunction that nations should beat their swords into ploughshares. Ploughshares into Swords is a stunning novel by one of Czech literature’s most important writers. This modernist masterpiece, akin to the work of Isaac Babel and William Faulkner, is now available in English for the very first time.

Klasický román Vladislava Vančury přináší příběh o čisté duši a čisté lásce uprostřed chladného a nemilosrdného středověku. Markéta Lazarová má být zaslíbena bohu a strávit život v bezpečí kláštera, ale namísto toho je unesena čeládkou loupežníka Kozlíka. Uprostřed nelítostné sebranky kupodivu nenachází jen ponížení, ale i lásku, pokoru a pokřivený, leč upřímný smysl pro čest. Poprvé román vyšel v roce 1931 a v roce 1967 na jeho motivy František Vláčil natočil film, který se zařadil k vrcholům české kinematografie.