Petr Vaňous

Monografická publikace, představující výběr z více jak dvacetiletého malířského díla Martina Gerboce (1971), odkazuje ve svém názvu ke knize Arthura Rimbauda Une saison en enfer a podobně jako v poezii prokletého básníka kontrastuje krása a ošklivost, v Gerbocově díle stojí děs po boku rozkoši. Právě hranice, kde se obě charakteristiky stýkají, je pro Gerboce místem, kde setrvává, je jím fascinován a zkoumá je coby nebezpečnou zónu samoty a strachu. Výrazovým prostředkem je mu punková estetika ošklivosti nebo ještě lépe estetika terorismu, která svou otevřeností vyvolává nejdříve odpor a nevoli, je však ve své záhadnosti přitažlivá. Téměř monochromní barevnost odkazuje na barvy těla, jeho vnějšek i vnitřek, krev, kůži, sliznice, oheň i hnilobu. Tematicky se Gerboc obrací k berlínskému kabaretu dvacátých a třicátých let minulého století - tavícímu kotlíku dekadentních kulturních tradic střední Evropy, dále k pornografii a sexualitě versus erotizujícím náboženským motivům či obrazům Francisca Goyi. Umělcova tvorba je často odrazem několika souběžně probíhajících dějů. Divák v tomto osobním střetu čelí svému vlastnímu podvědomí, skrytým touhám a zakázaným rozkoším. Kniha vychází v dvoujazyčném anglicko-českém vydání.

Vydáno ku příležitosti výstav v Galerii Ars v Brně a v kulturním institutu Alternativa ve Zlíně v roce 2012 mapující práci autora mezi lety 2001 - 2011.

Kniha obsahuje širší studii o pojmu inverzní romantiky v kontextu současného umění a myšlení. Dále představuje pět předních současných umělců (I. Pinkava, J. Bolf, M. Gerboc, J. Petrbok, R. Stipl) reprezentujících média fotografie, malby, kresby a sochy, v jejichž díle je inverzita zásadním způsobem přítomná a plní tu kritickou roli ve vztahu k současnosti. Autorem knihy je historik umění a kurátor Petr Vaňous. Pojem romantiky bývá v širším významu mimo striktní terminologii dějin umění spojen s označením projevů různě vyhrocené fantazie. Inverzní označuje potom cosi převráceného, obráceného či zvráceného. Stojíme tedy před pojmem, který požaduje po recipientovi určitou schopnost empatie a obrazotvornosti. Projevy spojené s fantazií (romantika) uvádí do rámce, který mění osvětlení pojmu a převrací jeho původní význam. Termín má dynamický ráz, protože se vztahuje k čemusi a označuje cosi, co se odehrává v procesu a jako proces.

SPECTRUM svým čtenářům poskytuje unikátní vhled do generačního dění v oblasti vizuální kultury a současného umění v České republice. Na stranách najdete kurátorský výběr pětačtyřiceti autorek a autorů aktivních na domácí umělecké scéně, narozených v 70. a 80. letech v Československu. Nezávislý knižní projekt vznikal v průběhu několika let. SPECTRUM svým názvem odkazuje na samotné malířské médium i směrem k názorové pluralitě a pestrosti naší současné malířské scény. Jednotlivá díla pocházejí z různých soukromých a státních sbírek i z osobního vlastnictví vybraných umělců. Výběr zastoupených umělců provedli na základě hlasování kurátoři: Petr Vaňous, Barbora Ropková a Jan Kudrna: Tomáš Absolon / Josef Achrer / Tomáš Bárta / Ondřej Basjuk / Josef Bolf / Jonáš Czesaný / Dalibor David / Petr Dub / Václav Girsa / David Hanvald / Daniel Hanzlík / Veronika Holcová / Jakub Hošek / Vladimír Houdek / Markéta Jáchimová / Jakub Janovský / Tomáš Jetela / Lukáš Karbus / Martin Krajc / Denisa Krausová / David Krňanský / Viktorie Langer / Martin Lukáč / Pavla Malinová / Marek Meduna / Josef Mladějovský / Alice Nikitinová / Jaromír Novotný / David Pešat / Daniel Pitín / Miroslav Polách / Jan Poupě / Tomáš Predka / Dana Sahánková / Zbyněk Sedlecký / Adéla Součková / Robert Šalanda / Evžen Šimera / Jakub Špaňhel / Adam Štech / Jakub Tomáš / Lubomír Typlt / Vladimír Véla / Michaela Vélová Maupicová / Monika Žáková

Tvorba Silvie Krivošíkovej je pomerne pestrá. Zahŕňa kresby, maľby, koláže, asambláže, priestorové objekty a inštalácie. Napriek tomu, že vo svojej tvorbe kladie zásadný dôraz na médium maľby, symbolickým previazaním jednotlivých diel je vzťah medzi plochou a priestorom. Jej diela sa tematicky viažu k priestoru, formám, tvarom, ale aj k práci s farbou, výrazne ich spája téma, častokrát s osobným charakterom. Obrazy Silvie Krivošíkovej sa nedajú označiť čisto za figuratívne alebo za abstraktné, každé jej dielo si prechádza touto polaritou čerpajúcou ako z figuratívnej maľby, taktiež aj z abstraktných foriem. Ako samostatná individuálna tvorkyňa stavia vo svojich dielach svojbytnú kvalitu, slobodne nakladá s kultúrnym odkazom, do foriem vkladá osobnú autorskú, hravú dimenziu. Autorka vytvára svieže možnosti a kvalitu súčasnej maľby. Monografia obsahuje sprievodný text kurátora a teoretika umenia Petra Vaňousa v anglickom a českom jazyku.

Monografická publikace, představující výběr z více jak dvacetiletého malířského díla Martina Gerboce (1971), odkazuje ve svém názvu ke knize Arthura Rimbauda Une saison en enfer a podobně jako v poezii prokletého básníka kontrastuje krása a ošklivost, v Gerbocově díle stojí děs po boku rozkoši. Právě hranice, kde se obě charakteristiky stýkají, je pro Gerboce místem, kde setrvává, je jím fascinován a zkoumá je coby nebezpečnou zónu samoty a strachu. Výrazovým prostředkem je mu punková estetika ošklivosti nebo ještě lépe estetika terorismu, která svou otevřeností vyvolává nejdříve odpor a nevoli, je však ve své záhadnosti přitažlivá. Téměř monochromní barevnost odkazuje na barvy těla, jeho vnějšek i vnitřek, krev, kůži, sliznice, oheň i hnilobu. Tematicky se Gerboc obrací k berlínskému kabaretu dvacátých a třicátých let minulého století - tavícímu kotlíku dekadentních kulturních tradic střední Evropy, dále k pornografii a sexualitě versus erotizujícím náboženským motivům či obrazům Francisca Goyi. Umělcova tvorba je často odrazem několika souběžně probíhajících dějů. Divák v tomto osobním střetu čelí svému vlastnímu podvědomí, skrytým touhám a zakázaným rozkoším. Kniha vychází v dvoujazyčném anglicko-českém vydání.