Jan Vávra

Příběh osudové lásky, kterou zabila síla národních pohádek. Strhující vyprávění o jedné z nejtemnějších stránek novodobé české historie, o které oficiální historiografie dosud mlčí. Román sleduje vzájemně propletené osudy dvou mužů a jedné ženy, odehrávající se v první polovině 20. století. Jejich vztahy významně ovlivňuje úsilí českého národa o naplnění snu o samostatné existenci, které ovšem autor nahlíží z netradičního úhlu pohledu. Děj románu začíná vznikem Československého státu a končí po únorovém převratu v uranových dolech komunistického lágru. Příběh je střídavě vyprávěn třemi hlavními hrdiny, jednak racionálním ateistou, vychovaném v duchu masarykovské tradice a hesla „pravda vítězí“, dále levicově založeným učitelem, zklamaným z politických a sociálních poměrů za první republiky, který po Mnichovské kapitulaci odejde ze země a vstoupí do Svobodovy armády a nakonec krásné a hluboce věřící německé klavíristky, která jen obtížně bojuje s nadšením svých krajanů pro Adolfa Hitlera. Osudy hrdinů se odehrávají v prostředí, kde se po staletí prolínal český a německý svět a které se musí nyní vypořádat se vzrůstajícím nadšením pro ideu národních států. „Velké“ dějiny nemilosrdně zasahují do lásky Čecha a Němky a přes naděje spojené s koncem druhé světové války je jejich krátké štěstí nakonec tragicky přerváno brutálním masakrem sudetských Němců v kasárnách v Postoloprtech. Závěrečné překvapivé rozuzlení příběhu nastoluje otázku, co to je vlastně národ, stejně jako pochybnosti, zda dějiny nejsou jen vysněnými příběhy, které si dokola vyprávíme. Byli jsme my Češi jen bezmocnou obětí velkých národů, nebo neseme na svém osudu rovněž část viny? Proč jsou husité pořád nositelem naší národní identity? A platí opravdu, že pravda (a láska) vítězí..?

Příběh osudové lásky, kterou zabila síla národních pohádek. Strhující vyprávění o jedné z nejtemnějších stránek novodobé české historie, o které oficiální historiografie dosud mlčí. Román sleduje vzájemně propletené osudy dvou mužů a jedné ženy, odehrávající se v první polovině 20. století. Jejich vztahy významně ovlivňuje úsilí českého národa o naplnění snu o samostatné existenci, které ovšem autor nahlíží z netradičního úhlu pohledu. Děj románu začíná vznikem Československého státu a končí po únorovém převratu v uranových dolech komunistického lágru. Příběh je střídavě vyprávěn třemi hlavními hrdiny, jednak racionálním ateistou, vychovaném v duchu masarykovské tradice a hesla „pravda vítězí“, dále levicově založeným učitelem, zklamaným z politických a sociálních poměrů za první republiky, který po Mnichovské kapitulaci odejde ze země a vstoupí do Svobodovy armády a nakonec krásné a hluboce věřící německé klavíristky, která jen obtížně bojuje s nadšením svých krajanů pro Adolfa Hitlera. Osudy hrdinů se odehrávají v prostředí, kde se po staletí prolínal český a německý svět a které se musí nyní vypořádat se vzrůstajícím nadšením pro ideu národních států. „Velké“ dějiny nemilosrdně zasahují do lásky Čecha a Němky a přes naděje spojené s koncem druhé světové války je jejich krátké štěstí nakonec tragicky přerváno brutálním masakrem sudetských Němců v kasárnách v Postoloprtech. Závěrečné překvapivé rozuzlení příběhu nastoluje otázku, co to je vlastně národ, stejně jako pochybnosti, zda dějiny nejsou jen vysněnými příběhy, které si dokola vyprávíme. Byli jsme my Češi jen bezmocnou obětí velkých národů, nebo neseme na svém osudu rovněž část viny? Proč jsou husité pořád nositelem naší národní identity? A platí opravdu, že pravda (a láska) vítězí..?

V tomto tzv. klíčovém románu, kde známé osoby vystupují pod fiktivními jmény, podává vypravěč Bohuslav Hakl obraz doby nedávno minulé. Jako syn pravověrných komunistů, kteří po sovětské okupaci skončili v disentu a emigraci, přijímá skepticky všeobecnou víru v možnost spravedlivého uspořádání společnosti. Před rokem 1989 dokázal úspěšně alespoň jak se domníval proplouvat nástrahami komunistického režimu, teď pozoruje s posměšky nadšené budování kapitalismu. To mu ovšem nebrání, aby se na událostech aktivně podílel. Jeho opovržení vůči vlastnímu pragmatickému národu se začne hroutit po navázání vztahu s bývalou disidentkou, v nových demokratickým poměrech vášnivou bojovnicí za spravedlnost.

Stát se rodičem není jen tak. Je to jako vydat se do neznáma na dlouhou cestu, která zdaleka není jen vyhlídková, ale vede přes náročné vyčerpávající úseky, zákruty a odbočky, kde se lze snadno ztratit. Přičemž mapa našich rodičů, které bychom se mohli případně držet, je buď omšelá a nečitelná, nebo nám ani zdaleka nevyhovuje. Tato kniha je rodičovským průvodcem, který neukazuje jediný možný směr, kudy a jak se vydat, ale předkládá záchytné body, které vám pomohou najít tu správnou cestu pro vaše rodičovství, přitom dává prostor jedinečnosti každého. Zaměřuje se na základních šest principů rozvoje u dětí a rodičů a vztahu mezi nimi z pohledu vývojové a vztahové psychologie a neurobiologie, které jsou základními stavebními kameny funkčních vztahů a komunikace po celý život. Kniha nabízí jak obecný náhled na tyto principy, tak širší kontext jejich uplatnění, řešení konkrétních situací a příklady z praxe.

Když se člověk stane rodičem, vykročí na dlouhou cestu do neznáma, která zdaleka není jen vyhlídková. Vede i přes náročné úseky a odbočky, v jejichž spleti se dá snadno zabloudit. S tímto průvodcem se ale neztratíte. Najdete v něm poznatky z psychologie a neurobiologie, praktické tipy i záchytné body, které vám pomohou s vytvořením vašeho jedinečného rodičovského stylu. Každá domácnost může fungovat bez trestů a poražených – poznejte principy zdravých vztahů mezi dětmi a rodiči i vy!