Jan Vedral

Tato kniha je druhým svazkem souboru představujícího autorskou, dramaturgickou, teoretickou a pedagogickou tvorbu Jana Vedrala. Navazuje na svazek DramaTIK. Je výborem dramaturgických esejí, studií a statí, jimiž autor doprovázel od osmdesátých let dvacátého století svou dramaturgickou, autorskou a pedagogickou praxi. Autor vychází z přesvědčení, že vedle praktické dramaturgie je součástí profese dramaturga také teoretická činnost, spjatá zejména s možnostmi a vývojem dramatu, scény a společenských kontextů divadelní tvorby. Tato teoretická dramaturgie není v přísném slova smyslu činností vědeckou, je totiž vždy vztažena a poměřována konkrétní scénickou praxí a je zpravidla také vyvolána jejími potřebami a nároky. To, do jaké míry jsou české divadlo a jeho dramaturgie spojené se společenským vývojem, analyzuje Jan Vedral na proměnách českého divadla a společnosti za období uplynulých čtyřiceti let.

Kniha autorského týmu, vedeného prof. Janem Vedralem, dramatikem, šéfdramaturgem Divadla na Vinohradech a vysokoškolským pedagogem, nabízí – i razancí prominentních autorů formátu Vladimíra Justa, Radmily Hrdinové, Lenky Jungmannové, Vladimíra Procházky ad. – velmi detailní a otevřený pohled na proměnu přední pražské scény po srpnu 1968, na divadelní etapu v mimořádně ztížených podmínkách až do listopadových událostí v roce 1989. Vedle šéfů, režisérů a dramatiků pro množství fotodokumentace před námi zároveň defiluje i tehdejší nebývale silná herecká garnitura: Jiřina Bohdalová, Iva Janžurová, Jiřina Jirásková, Daniela Kolářová, Hana Maciuchová, Jana Štěpánková, Dagmar Veškrnová, Gabriela Vránová, Josef Bláha, Vlastimil Brodský, Otakar Brousek, Radoslav Brzobohatý, Petr Haničinec, Jaromír Hanzlík, Oldřich Kaiser, Miloš Kopecký, Jan Potměšil, Ilja Prachař, Viktor Preiss, Ilja Racek, Karel Roden, Zdeněk Řehoř, Jaroslav Satoranský, Svatopluk Skopal, Martin Stropnický, Tomáš Töpfer a mnozí další.