Jiří Vinopal

Kniha přináší komplexní pohled na problematiku veřejného mínění. Pojednává o něm jako o mnohovrstevnatém jevu, jehož percepce se neustále proměňuje. To ilustrují příklady z dávné i nedávné historie, které autorský kolektiv uvádí společně s úvahami od řady významných myslitelů, aby ukázal, že je důležité nevnímat veřejné mínění pouze jako čísla produkovaná dotazníkovými průzkumy. V prvé řadě to je totiž významný politický aktér, který hraje důležitou roli v politickém procesu. Jako takový se vyskytuje v různých společnostech a politických systémech, kde plní různé funkce a získává odlišné významy, podle toho, co si o něm myslí odborná veřejnost, ostatní političtí aktéři a samotná veřejnost.Kniha je určena těm, kteří mají zájem dobře porozumět politickému procesu i místu a možnostem veřejného mínění v něm. Její součástí jsou relativně samostatné bloky, jež se tematicky prolínají, doplňují a jako celek přinášejí plastický pohled na problematiku veřejného mínění v kontextu moderních demokratických společností.Představení samotného jevu se věnují úvodní části knihy, které pojednávají o původu, podobách, pojetích a funkcích veřejného mínění na základě historických reálií a dobových reflexí jejich povahy. Společně s tím jsou nastíněny možné směry dalšího vývoje veřejného mínění související zejména s proměnami komunikace a online prostředí. V podobné logice je poté zpracována druhá část knihy, v níž se autoři zabývají zkoumáním veřejného mínění, jeho historií, metodami a postupy empirického výzkumu. Při tom názorně představují těsné provázání teoretických reflexí, empirického zkoumání a reálných společenských úloh veřejného mínění.

Kniha otevírá nový pohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum. Klíčovou linií knihy je, že historické vědomí není invariantní entitou, nýbrž má samo historicky proměnlivý charakter a je odrazem obecných společensko-politických poměrů. Autoři ukazují, že součástí historického vědomí jsou i u neodborné veřejnosti určité představy o vazbách mezi minulostí, přítomností a budoucností a také o povaze a průběhu dějinného procesu i sil, které ho ovlivňují; poukazují na to, jak charakter historického vědomí souvisí se zájmy a znalostmi, jimiž lidé ve vztahu k historii disponují, a analyzují rovněž vztah historického vědomí k dějinám vlastního národa a země. Předkládané poznatky byly získány pomocí výzkumných nástrojů sociálních věd, ty byly ovšem aplikovány na z velké části novou a neprobádanou látku. V mnoha rovinách proto tým badatelů nastoluje témata a formuluje otázky, které se při úvahách o historickém vědomí dříve neobjevovaly.