Adéla Víta

Musela opustit milovanou osobu, aby neztratila samu sebe. Zůstalo jen zoufalství a osamění. Relaps si zakázala. A tak psala, psala, psala, až se z ničivé prázdnoty zcela vypsala. A poprvé v životě našla lásku sama v sobě. Syrový otisk cesty od truchlení, samoty a závislosti k osvobozující síle. Svoboda, co stojí za každou slzu. Pro všechny, kteří potřebují vědět, že v tom nejsou sami.

Poezie jako zbraň proti relapsu. Autorka vyhrává boj s poruchou osobnosti i vlastní hlavou – a chce vás mít u toho. Musela opustit milovanou osobu, aby neztratila samu sebe. Zůstalo jen zoufalství a osamění. Relaps si zakázala. A tak psala, psala, psala, až se z ničivé prázdnoty zcela vypsala. A poprvé v životě našla lásku sama v sobě. Syrový otisk cesty od truchlení, samoty a závislosti k osvobozující síle. Svoboda, co stojí za každou slzu. Pro všechny, kteří potřebují vědět, že v tom nejsou sami.

Sbírka volných veršů, kterou autorka napsala v době, kdy se u ní poprvé začaly projevovat známky poruchy osobnosti, ale stále byla příliš mladá, aby dostala diagnózu. Psaní jí alespoň na chvilku pomáhalo přestat cítit tolik emocí najednou nebo naopak pomáhalo s nesnesitelným prázdnem, které výboje emocí střídalo. Má okolo sebe spoustu známých se stejnou diagnózou a těm její texty pomáhají vědět, že na to nejsou sami. Proto věří, že kniha může pomoci i spoustě z vás.