Klára Vlasáková

V matkinom tele sa ešte dlhé roky po pôrode nachádzajú bunky dieťaťa a platí to aj naopak. Materstvo robí zo žien príšery – spája čiastočky niekoľkých stvorení do jedného prapodivného organizmu. Šesťdesiatnička Marie ovdovela, žije v prenajatom byte a privyrába si strážením detí. Vo chvíli, keď vydáva svoju dcéru Rózu, má pocit, že o ňu definitívne prichádza. Dôchodkový vek, nedostatok peňazí, a najmä pocit, že sa stáva neviditeľnou, ju nútia hľadať spôsoby, ako sa znovu začať brať vážne. Róza sa zatiaľ pripravuje na vlastné materstvo, a zároveň zisťuje, že svojich blízkych pochopíme až vtedy, keď o nich začneme rozprávať. Spisovateľka Klára Vlasáková pozoruhodne spracovala tému starnutia, telesnosti, materstva a medzigeneračných vzťahov. Román Telá sa v ankete českého Deníka N stal Knihou roka 2022.

V matkinom tele sa ešte dlhé roky po pôrode nachádzajú bunky dieťaťa a platí to aj naopak. Materstvo robí zo žien príšery – spája čiastočky niekoľkých stvorení do jedného prapodivného organizmu. Šesťdesiatnička Marie ovdovela, žije v prenajatom byte a privyrába si strážením detí. Vo chvíli, keď vydáva svoju dcéru Rózu, má pocit, že o ňu definitívne prichádza. Dôchodkový vek, nedostatok peňazí, a najmä pocit, že sa stáva neviditeľnou, ju nútia hľadať spôsoby, ako sa znovu začať brať vážne. Róza sa zatiaľ pripravuje na vlastné materstvo, a zároveň zisťuje, že svojich blízkych pochopíme až vtedy, keď o nich začneme rozprávať. Spisovateľka Klára Vlasáková pozoruhodne spracovala tému starnutia, telesnosti, materstva a medzigeneračných vzťahov. Román Telá sa v ankete českého Deníka N stal Knihou roka 2022.

Matky a dcery. Jejich těla, jejich pouto, jejich rozepře, jejich strachy. Ovdovělá šedesátnice Marie, která žije v nájmu a přivydělává si hlídáním dětí, vdává svou dospělou dceru Rózu. Ve chvíli, kdy ji po obřadu popřeje hodně štěstí, cítí, že o ni nadobro přišla. Důchodový věk, nedostatek peněz a pocit, že se stává neviditelnou, ji nutí hledat cesty, jak brát samu sebe zase vážně. Róza se připravuje na vlastní mateřskou roli a zároveň objevuje, že svým blízkým porozumíme teprve tehdy, když o nich začneme vyprávět.

Audiokniha Těla, kterou napsala Klára Vlasáková. Mateřská láska je nejstrašnější ze všech citů… Ovdovělá šedesátnice Marie, která žije v nájmu a přivydělává si hlídáním dětí, vdává svou dospělou dceru Rózu. Ve chvíli, kdy ji po obřadu popřeje hodně štěstí, cítí, že o ni nadobro přišla.

Matky a dcery. Jejich těla, jejich pouto, jejich rozepře, jejich strachy. Ovdovělá šedesátnice Marie, která žije v nájmu a přivydělává si hlídáním dětí, vdává svou dospělou dceru Rózu. Ve chvíli, kdy ji po obřadu popřeje hodně štěstí, cítí, že o ni nadobro přišla. Důchodový věk, nedostatek peněz a pocit, že se stává neviditelnou, ji nutí hledat cesty, jak brát samu sebe zase vážně. Róza se připravuje na vlastní mateřskou roli a zároveň objevuje, že svým blízkým porozumíme teprve tehdy, když o nich začneme vyprávět.

Mateřská láska je nejstašnější ze všech citů… Ovdovělá šedesátnice Marie, která žije v nájmu a přivydělává si hlídáním dětí, vdává svou dospělou dceru Rózu. Ve chvíli, kdy ji po obřadu popřeje hodně štěstí, cítí, že o ni nadobro přišla. Důchodový věk, nedostatek peněz a pocit, že se stává neviditelnou, ji nutí hledat cesty, jak brát samu sebe zase vážně. Róza se připravuje na vlastní mateřskou roli a zároveň objevuje, že svým blízkým porozumíme teprve tehdy, když o nich začneme vyprávět.

Když se na Zem snese malý kulovitý útvar, není člověka, v němž by tento jev nevzbudil očekávání. Koule sice levituje pár desítek centimetrů nad povrchem a je podivuhodně rezistentní vůči jakýmkoli pokusům o její přesun či zničení, ale jinak z ní nic nevychází. Nikomu a ničemu neškodí, ale ani neprospívá. Lidé, vyhladovělí po mystice i přesahu, si začnou její přítomnost vysvětlovat různými způsoby a ve společnosti se najednou cosi pohne – a pak už dlouho potlačované frustrace, neurózy, vyčerpání, ale i problémy s klimatem nelze dále ignorovat...

Když se na Zem snese malý kulovitý útvar, není člověka, v němž by tento jev nevzbudil očekávání. Koule sice levituje pár desítek centimetrů nad povrchem a je podivuhodně rezistentní vůči jakýmkoli pokusům o její přesun či zničení, ale jinak z ní nic nevychází. Nikomu a ničemu neškodí, ale ani neprospívá. Lidé, vyhladovělí po mystice, si začnou její přítomnost vysvětlovat různými způsoby a ve společnosti se najednou cosi pohne – a pak už dlouho potlačované frustrace, neurózy, vyčerpání, ale i problémy s klimatem nelze dále ignorovat...

Když se na Zem snese malý kulovitý útvar, není člověka, v němž by tento jev nevzbudil očekávání. Koule sice levituje pár desítek centimetrů nad povrchem a je podivuhodně rezistentní vůči jakýmkoli pokusům o její přesun či zničení, ale jinak z ní nic nevychází. Nikomu a ničemu neškodí, ale ani neprospívá.