Pavel Vlček

Umělecké památky Prahy (Staré Město, Josefov) představují další část umělecko-historické topografie. Každá umělecká památka zahrnuje stručnou stavební historii místa, popis památky a její výtvarné výzdoby, upozornění na plánovou dokumentaci a literaturu jejíž souhrnný seznam je na konci knihy. Rychlou orientaci v hesláři usnadní rejstřík ulic. Doprovodné ilustrace tvoří historické kresby, grafické pohledy, fotografie, půdorysy a originální plány, které dokumentují stavební dějiny území. Dosud nejobsáhlejší a nejsystematičtější soupis památek Prahy.

Rozsáhlá uměleckohistorická topografie Malé Strany podává ucelený přehled o stavebním a uměleckém vývoji Malé Strany od dob pravěkého osídlení do současnosti a především se podrobně zabývá všemi malostranskými objekty.

Nově koncipovaná kniha velkého formátu má vedle obsáhlého úvodu o vývoji zámeckých staveb u nás i o životě na zámku tři části: na 550 vlastních zámeckých staveb, slovník architektonického tvarosloví a pojmů souvisejících se zámky a zámeckými stavbami včetně zahrad a parků, a konečně biografický slovníček architektů, stavitelů, štukatérů.

K pražské architektuře neodmyslitelně patří palácové stavby, které vedle Pražského hradu a kostelů především určovaly vzhled města. Známý umělecký fotograf Lubi Pořízka se jim věnoval a citlivými, mnohdy unikátními záběry se snaží čtenáře alespoň ve zkratce seznámit s budovami, interiéry a sbírkami 48 nejvýznamnějších pražských paláců. Paláce byly reprezentací nejbohatší šlechty, odrazem nejen jejího bohatství, ale také politické moci, prostě jejich společenskému významu. Nelze se proto divit, že pražskému paláci věnovala šlechta nejvyšší pozornost, stavěla si svá sídla, která zpravidla tvořila součást nezcizitelného majetku (fideikomisu), za pomoci nejvíce uznávaných architektů a stavitelů. Paláce tak patří k těm nejlepším a nejhodnotnějším ukázkám architektury, jsou páteří slohového vývoje. Jejich vnitřní uspořádání a struktura, stejně jako vybavení místností dobře odrážejí dobový vkus a společenské potřeby té které doby.

Po titulu J. E. Svobody, Z. Lukeše a fotografky E. Havlové Praha 1891-1918. Kapitoly o architektuře velkoměsta druhá kniha z této řady mapuje unikátní barokní památky našeho hlavního města. Vedle uměleckých fotografií E. Havlové zde naleznete celou řadu dalších ilustrací: dobové kresby a návrhy, plánky, archivní fotografie atd. Kostely, šlechtické paláce, měšťanské domy, letohrádky a další stavby cizích i našich architektů popisuje zasvěceným a přitom čtivým způsobem přední znalec barokní architektury Pavel Vlček. Kniha obsahuje též rejstřík osob, české, německé a anglické resumé.

Encyklopedie, zatím nejúplnější soupis osobností českého stavitelství od středověku do 1. poloviny 20. století, byla zpracována předními historiky umění na základě mnohaletého studia pramenů. Neobsahuje proto jen dosud známé a zveřejněné údaje, ale také řadu dosud nepublikovaných archivních zjištění. Nahrazuje tak a v mnohém i opravuje zatím stále používaný, ale dnes už zastaralý Nový slovník československých výtvarných umělců Prokopa Tomana.

Kniha je milým pozváním na procházku architektonickým bohatstvím šesté pražské městské části, od nejvýznamnější památky středověku - románského kostela sv. Máří Magdalény v Přední Kopanině přes raně barokní stavby a výrazné stopy pozdního baroka, řadu poz

Kniha je milým pozváním na procházku architektonickým bohatstvím šesté pražské městské části, od nejvýznamnější památky středověku - románského kostela sv. Máří Magdalény v Přední Kopanině přes raně barokní stavby a výrazné stopy pozdního baroka, řadu poz

Po čtyřech svazcích věnovaných historickým pražským městům (Starému Městu, Novému Městu, Malé Straně a Pražskému hradu a Hradčanům) následuje první ze dvou dílů pojednávajích o později připojených městech, obcích a osadách. Kromě velkého množství novodobých architektonických památek se i v těchto pražských čtvrtích nachází řada zajímavých staveb ze starších období (středověké kostely, areály klášterů, zámky, tvrze, usedlosti atd.).I v tomto díle je zachována původní struktura jednotlivých hesel: přesná lokalizace a informace o typu objektu, text shrnující jeho historii, dále výklad o stavební historii a detailní popis stavby a konečně odkazy na prameny a literaturu, případně na historickou ikonografii. Text i zde doplňují stavební plány či půdorysy a historické fotografie. U každého katastrálního území (včetně zaniklých) předchází jednotlivým heslům úvodní výklad pojednávající o jeho historickém vývoji.Stejně jako v předešlých svazcích má čtenář k dispozici několik rejstříků, které umožňují vyhledání staveb i podle jejich orientačního čísla a podle zaniklých názvů ulic.

Drobná publikace si klade za cíl ve formátu kapesního průvodce oslovit nejširší laickou, ale i odbornou veřejnost. V kompaktním textu znalec barokní architektury, Pavel Vlček, předkládá jak poznatky týkající se zaniklých sakrálních objektů středověkého dominikánského kláštera s kostelem, které předcházely barokní monumentální stavbě klášterního a poutního kostela sv. Vavřince s konventem dominikánů, tak zejména podrobné vylíčení výstavby a osudů proslulého Hildebrandtova chrámu sledovaných na pozadí historických okolností a architektonického kontextu. Dějiny objektu jsou dovedeny až do současnosti. V závěru navazují pasáže věnované uměleckému mobiliáři kostela a nechybí ani stručná „hagiografie“ sv. Zdislavy a soupis literatury, odkazující případného zájemci ke zdrojům jednotlivých názorů.

Publikace Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky provede čtenáře životem a dílem jenoho z nejvýznamnějších barokních architektů, prvního skutečně českého velikána barokní architektury, titulovaného „in regno Bohemiae edilis famosissimus“, tedy stavitel v království Českém nejznámější. Architekta, který před 250 lety, ve svých téměř 92 letech zemřel. František Maxmilián Kaňka v roce 1723 získává titul císařského architekta a stává se dvorním, skutečně nejvyhledávanějším stavitelem Černínů, Valdštejnů, Pachtů, Trautmansdorfů, Mansfeldů, Vrtbů, pracuje pro řády jezuitů, augustiniánů a cisterciáků. Je přítelem a spolupracovníkem sochaře Matyáše Brauna a malíře monumentálních fresek V. V. Reinera. Publikace na více jak 140 stranách představuje 45 autorových staveb a dalších pět u nichž Kaňkova přítomnost sice není prameně doložena, ale je do určité míry předpokladatelná či pravděpodobná. Seznámí nás například s dostavbou komplexu jezuitského Klementina a kostelem sv. Klimenta rovněž v Klementinu, basilikou sv. Prokopa v Třebíči, kostelem sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře, děkanským kostelem sv. Petra a Pavla v Jesenici. Také s přestavbou Karolina, prelaturou benediktinů na Starém Městě pražském, zámky v Kolodějích, Hoříně, Vinoři, Jemništi, Krásném Dvoře, Duchcově, paláci a dalšími Kaňkovými barokními realizacemi. Doprovod 217 dobových kreseb, plánů, historických i současných fotografií bohatě ilustruje šíři a bohatost architektovy barokní tvorby v Čechách a na Vysočině.