Pavel Vlček

Druhé, rozšířené a přepracované vydání encyklopedické publikace (1. vydání 2004), která zahrnuje období zhruba od začátku 14. století (kdy díky dochovaným písemným pramenům tvůrci stavebních památek začali vystupovat z anonymity) až do druhé poloviny 20. století. Jednotlivá hesla obsahují všechna dnes známá fakta, včetně biografických údajů. Autoři do medailonů zapracovali také nejnovější výsledky archivních výzkumů, dosud nepublikovaných; pokud architekti či stavitelé působili i mimo území dnešní České republiky, uvádí slovník i tato jejich díla. Publikace je nepostradatelnou příručkou nejen pro historiky, historiky umění a památkáře, ale i pro všechny, kdo se zajímají o architekturu a stavební památky.

V době, kdy končí rozsáhlá rekonstrukce věže Staroměstské radnice v Praze, která si kladla za cíl vrátit tuto historickou budovu do její původní podoby, vychází dvousetstránková publikace pod prostým názvem Staroměstská radnice. Publikace prochází a připomíná zásadní okamžiky dějin radnice počínající v roce 1338. Samostatnou kapitolu dějin radnice, ale také rozsáhlou, bohatě dokumentovanou kapitolu publikace představuje historie staroměstského orloje a jeho výzdoba. Publikace prochází architektonickým vývojem radnice, jeho historickými sály, představuje sochařskou a uměleckou výzdobu a také představuje významné pražské purkmistry, starosty a primátory. Zajímavou kapitolou je také procházka osmi architektonickými soutěžemi na přestavby a dostavbu Staroměstské radnice, které proběhly mezi léty 1901 až 1987. Publikaci bohatě doprovází a dokresluje více jak tři sta historických i současných plánů, obrazů, kreseb a fotografií. Publikace vychází v českém a anglickém jazyce

Publikace Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky provede čtenáře životem a dílem jenoho z nejvýznamnějších barokních architektů, prvního skutečně českého velikána barokní architektury, titulovaného „in regno Bohemiae edilis famosissimus“, tedy stavitel v království Českém nejznámější. Architekta, který před 250 lety, ve svých téměř 92 letech zemřel. František Maxmilián Kaňka v roce 1723 získává titul císařského architekta a stává se dvorním, skutečně nejvyhledávanějším stavitelem Černínů, Valdštejnů, Pachtů, Trautmansdorfů, Mansfeldů, Vrtbů, pracuje pro řády jezuitů, augustiniánů a cisterciáků. Je přítelem a spolupracovníkem sochaře Matyáše Brauna a malíře monumentálních fresek V. V. Reinera. Publikace na více jak 140 stranách představuje 45 autorových staveb a dalších pět u nichž Kaňkova přítomnost sice není prameně doložena, ale je do určité míry předpokladatelná či pravděpodobná. Seznámí nás například s dostavbou komplexu jezuitského Klementina a kostelem sv. Klimenta rovněž v Klementinu, basilikou sv. Prokopa v Třebíči, kostelem sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře, děkanským kostelem sv. Petra a Pavla v Jesenici. Také s přestavbou Karolina, prelaturou benediktinů na Starém Městě pražském, zámky v Kolodějích, Hoříně, Vinoři, Jemništi, Krásném Dvoře, Duchcově, paláci a dalšími Kaňkovými barokními realizacemi. Doprovod 217 dobových kreseb, plánů, historických i současných fotografií bohatě ilustruje šíři a bohatost architektovy barokní tvorby v Čechách a na Vysočině.

Drobná publikace si klade za cíl ve formátu kapesního průvodce oslovit nejširší laickou, ale i odbornou veřejnost. V kompaktním textu znalec barokní architektury, Pavel Vlček, předkládá jak poznatky týkající se zaniklých sakrálních objektů středověkého dominikánského kláštera s kostelem, které předcházely barokní monumentální stavbě klášterního a poutního kostela sv. Vavřince s konventem dominikánů, tak zejména podrobné vylíčení výstavby a osudů proslulého Hildebrandtova chrámu sledovaných na pozadí historických okolností a architektonického kontextu. Dějiny objektu jsou dovedeny až do současnosti. V závěru navazují pasáže věnované uměleckému mobiliáři kostela a nechybí ani stručná „hagiografie“ sv. Zdislavy a soupis literatury, odkazující případného zájemci ke zdrojům jednotlivých názorů.

Po čtyřech svazcích věnovaných historickým pražským městům (Starému Městu, Novému Městu, Malé Straně a Pražskému hradu a Hradčanům) následuje první ze dvou dílů pojednávajích o později připojených městech, obcích a osadách. Kromě velkého množství novodobých architektonických památek se i v těchto pražských čtvrtích nachází řada zajímavých staveb ze starších období (středověké kostely, areály klášterů, zámky, tvrze, usedlosti atd.).I v tomto díle je zachována původní struktura jednotlivých hesel: přesná lokalizace a informace o typu objektu, text shrnující jeho historii, dále výklad o stavební historii a detailní popis stavby a konečně odkazy na prameny a literaturu, případně na historickou ikonografii. Text i zde doplňují stavební plány či půdorysy a historické fotografie. U každého katastrálního území (včetně zaniklých) předchází jednotlivým heslům úvodní výklad pojednávající o jeho historickém vývoji.Stejně jako v předešlých svazcích má čtenář k dispozici několik rejstříků, které umožňují vyhledání staveb i podle jejich orientačního čísla a podle zaniklých názvů ulic.

Kniha je milým pozváním na procházku architektonickým bohatstvím šesté pražské městské části, od nejvýznamnější památky středověku - románského kostela sv. Máří Magdalény v Přední Kopanině přes raně barokní stavby a výrazné stopy pozdního baroka, řadu poz

Kniha je milým pozváním na procházku architektonickým bohatstvím šesté pražské městské části, od nejvýznamnější památky středověku - románského kostela sv. Máří Magdalény v Přední Kopanině přes raně barokní stavby a výrazné stopy pozdního baroka, řadu poz

Již páté vydání zásadní práce včetně vůbec první ucelené studie o vývoji naší zámecké architektury, která přináší v esejisticky pojatých encyklopedických heslech jak lokality s nejvýznamnějšími zámeckými objekty Čech, ale také biografie předních domácích i cizích architektů spojených se zámky i zámeckými zahradami a přehled příslušné terminologie. 550 hesel doprovází 335 ilustrací.

Již páté vydání zásadní práce včetně vůbec první ucelené studie o vývoji naší zámecké architektury, která přináší v esejisticky pojatých encyklopedických heslech jak lokality s nejvýznamnějšími zámeckými objekty Čech, ale také biografie předních domácích i cizích architektů spojených se zámky i zámeckými zahradami a přehled příslušné terminologie. 550 hesel doprovází 335 ilustrací.

Nově koncipovaná kniha velkého formátu má vedle obsáhlého úvodu o vývoji zámeckých staveb u nás i o životě na zámku tři části: na 550 vlastních zámeckých staveb, slovník architektonického tvarosloví a pojmů souvisejících se zámky a zámeckými stavbami včetně zahrad a parků, a konečně biografický slovníček architektů, stavitelů, štukatérů.

Nově koncipovaná kniha velkého formátu má vedle obsáhlého úvodu o vývoji zámeckých staveb u nás i o životě na zámku tři části: na 550 vlastních zámeckých staveb, slovník architektonického tvarosloví a pojmů souvisejících se zámky a zámeckými stavbami včetně zahrad a parků, a konečně biografický slovníček architektů, stavitelů, štukatérů.

Nově koncipovaná kniha velkého formátu má vedle obsáhlého úvodu o vývoji zámeckých staveb u nás i o životě na zámku tři části: na 550 vlastních zámeckých staveb, slovník architektonického tvarosloví a pojmů souvisejících se zámky a zámeckými stavbami včetně zahrad a parků, a konečně biografický slovníček architektů, stavitelů, štukatérů.

Nově koncipovaná kniha velkého formátu má vedle obsáhlého úvodu o vývoji zámeckých staveb u nás i o životě na zámku tři části: na 550 vlastních zámeckých staveb, slovník architektonického tvarosloví a pojmů souvisejících se zámky a zámeckými stavbami včetně zahrad a parků, a konečně biografický slovníček architektů, stavitelů, štukatérů.

Encyklopedie, zatím nejúplnější soupis osobností českého stavitelství od středověku do 1. poloviny 20. století, byla zpracována předními historiky umění na základě mnohaletého studia pramenů. Neobsahuje proto jen dosud známé a zveřejněné údaje, ale také řadu dosud nepublikovaných archivních zjištění. Nahrazuje tak a v mnohém i opravuje zatím stále používaný, ale dnes už zastaralý Nový slovník československých výtvarných umělců Prokopa Tomana.