Radomír Vlček
autor
Aktuální otázky výzkumu dějin a kultury východní Evropy
Kolektivní monografie Aktuální otázky výzkumu dějin a kultury východní Evropy se v osmi kapitolách věnuje vybraným okruhům českých a slovenských bádání o dějinách a kultuře východní Evropy ve vztahu k českému, případně československému dějinnému prostoru. Připomíná jeho dlouholetou tradici, která ovšem vyžaduje kritické zhodnocení jak v metodologickém, tak tematickém smyslu. Zdůrazňuje, že je k němu nezbytné využít moderní, v zahraničí využívané historiografické metody. Přitom upozorňuje na význam české (a v meziválečné době československé) dějinné zkušenosti.
Impérium - stát - společnost
Předmětem monografie je výklad o Rusku 18. století v politických a kulturně historických souvislostech. Důraz je položen na tradice, symboly a stereotypy. Rusko je popsáno jako geopolitický celek, navazující na moskevský caesaropapistický stát, ovšem s centrem v Sankt Petěrburgu. Jeho vybudování se stalo jedním z řady modernizačních, ale v běžném životě společnosti se jen málo projevujících kroků, jimiž se Rusko jako stát (impérium) přibližovalo vyspělejším zemím. Především v mocenském a vojenském smyslu. V návaznosti na tradici moskevského státu byl nejen za to odpovědný všemocný car. Jeho slovo bylo zákonem. I když ruské 18. století provázela sekularizace, víra, především ta, jež byla založená na křesťanské ortodoxii, tvořila pilíř každodennosti. Nikoli církev. Ta se stala institucí závislou na státu. Rozhodující ve všem byl car a jeho stát. Car se v lidovém stereotypu za vše a všechny modlil, nad vším bděl a obyvatele státu ochraňoval. Jen on prý nejlépe věděl, co je pro ně dobré. Pokud v daném okamžiku nebyl tento stav ideální, pak se tak mělo stát někdy v budoucnu. Zkrátka: Rusko spělo k lepším zítřkům. Alespoň ve vizích. Osmnácté století změnilo Rusko v pyramidální byrokratický stát, který naplňoval carova rozhodnutí a přání. Přetrvávaly tradice a stereotypy. Rusko však prošlo pozitivními změnami, např. ve vědě, umění a vzdělávání. Ještě více změn však připravovalo, aby v důsledku neochoty měnit zvyklosti zapadly. Život společnosti zůstával zkostnatělý. Rusko jako stát se sice modernizovalo, ale ve společnosti se výrazně rozevíraly sociální, ekonomické, právní i jiné nůžky mezi privilegovanými jednotlivci a širokými vrstvami. Mnohé z toho pramenilo z minulosti. Monografie se v neposlední řadě zamýšlí i nad tím, proč leccos přežilo do moderní doby.
Na sklade 1Ks
45,05 €
Historik – historismus – dějepisectví
Nad životem a dílem Jaroslava Marka ve třech hlavních kapitolách - Ve vzpomínkách žáků a kolegů, Etapy díla, Analogie a spojitosti. K vydání připravil Radomír Vlček. Práce Historického ústavu AV ČR, Opera Instituti Historici Pragae, řada A-Monographia, sv. 71.
Vypredané
8,83 €
Lenin
Historie životního příběhu Vladimíra Iljiče Lenina, historie jeho „druhého života“ včetně vytvoření ikony vůdce světového proletariátu, která nepostrádá náboženský rozměr, je autorům této publikace vhodnou látkou k promýšlení zásadních otázek. Je působení této jistě charismatické osobnosti a jejího hnutí pochopitelné v rámci ruské politiky, myšlení a kultury? Nebo je možné mluvit o radikálním vybočení nejen z ruských, ale případně z evropských dějin s jejich silnou vazbou na křesťanství, s jejich akcentem na důstojnost lidské osoby a důrazem na politický, a tedy kompromisní způsob jednání? Autoři samozřejmě odpovídají na tyto otázky různě, podle svého přesvědčení, metody i oblasti zájmu. Každý z nich se ale poctivě pokouší vyrovnat s fenoménem „Lenin“, s významem jeho díla pro další dějiny Ruska i Evropy i s klíčovou otázkou: Existuje v dějinách kontinuita s případnými diskontinuitami, nebo se jedná pouze o konstrukt v myslích historiků?
Vypredané
9,31 €
Historik v proměnách doby a prostředí 20.století
Sborník reprezentuje současný náhled na evropskou a severoamerickou historiografii 20. století, která prošla bouřlivým vývojem: Jde o období prohlubující se profesionalizace historie, dobu dominance sociálních a hospodářských přístupů a současně i čas výrazného ovlivnění historické vědy různými ideologiemi, ba autoritativními nedemokratickými režimy. Ústřední otázkou národních škol i jednotlivých osobností jsou proto nejen způsoby a metody historikovy práce, ale též problém základní svobody nutné pro každou vědeckou činnost i specifika jednotlivých zemí, která se značně lišila svými společenskými řády. Podobně jako v předcházejícím svazku se autoři zaměřili na známé i méně známé osobnosti a pokusili se o srovnání v rámci západní, střední a východní Evropy a zčásti i evropského a neevropského historiografického vývoje.
Vypredané
13,63 €
Interpretace ruské revoluce 1917
Sborník příspěvků z konference věnované revoluci ruské, která se konala na podzim v roce 2007 na půdě Filozofické fakulty MU v Brně a již zorganizovalo Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy, Historický ústav AV ČR, v.v.i. a Centrum pro studium demokracie a kultury. Ruská revoluce v roce 1917 představuje přelom evropských i světových dějin 20. století, jenž změnil politickou, hospodářskou i kulturní situaci v mnoha zemích. Rovněž představuje mezník, který ovlivnil značným způsobem i historiografii a vůbec přemýšlení o dějinách. Před čtenářem vyvstává celá řada významných témat – od Masarykova pohledu na Rusko a jeho vývoj v moderní době přes problematiku ruských Čechů, pohled na revoluci v dílech ruských emigrantů a dalších zahraničních i českých badatelů až po současné vědecké interpretace. Součástí korpusu jsou i dva politologické rozbory, které se pokoušejí začlenit ruskou revoluci do kontextu nedemokratických režimů i do souvislostí výuky. Znalce potěší i erudované příspěvky věnované ruské i mimoruské kinematografii. Pohled ze zahraničí (Polsko, Slovensko) vhodně doplňuje české texty. Editoři jsou přesvědčeni o tom, že publikace bude inspirativním uvedením do potřebné odborné diskuse o ruských dějinách minulého století a o důsledcích těchto dějin ve střední Evropě i jinde ve světě. Autoři: Stanislav Balík, Jaromír Blažejovský, Jan Dvořák, Maciej Górny, Jiří Hanuš, Ľubica Harbuľová, Jan Holzer, Martin Kučera, Josef Šaur, Kamil Štěpánek, Jaroslav Vaculík, Václav Veber, Radomír Vlček, Zbyněk Vydra.
Vypredané
9,01 €
Lacná kniha Interpretace ruské revoluce 1917 (-50%)
Sborník příspěvků z konference věnované revoluci ruské, která se konala na podzim v roce 2007 na půdě Filozofické fakulty MU v Brně a již zorganizovalo Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy, Historický ústav AV ČR, v.v.i. a Centrum pro studium demokracie a kultury. Ruská revoluce v roce 1917 představuje přelom evropských i světových dějin 20. století, jenž změnil politickou, hospodářskou i kulturní situaci v mnoha zemích. Rovněž představuje mezník, který ovlivnil značným způsobem i historiografii a vůbec přemýšlení o dějinách. Před čtenářem vyvstává celá řada významných témat – od Masarykova pohledu na Rusko a jeho vývoj v moderní době přes problematiku ruských Čechů, pohled na revoluci v dílech ruských emigrantů a dalších zahraničních i českých badatelů až po současné vědecké interpretace. Součástí korpusu jsou i dva politologické rozbory, které se pokoušejí začlenit ruskou revoluci do kontextu nedemokratických režimů i do souvislostí výuky. Znalce potěší i erudované příspěvky věnované ruské i mimoruské kinematografii. Pohled ze zahraničí (Polsko, Slovensko) vhodně doplňuje české texty. Editoři jsou přesvědčeni o tom, že publikace bude inspirativním uvedením do potřebné odborné diskuse o ruských dějinách minulého století a o důsledcích těchto dějin ve střední Evropě i jinde ve světě. Autoři: Stanislav Balík, Jaromír Blažejovský, Jan Dvořák, Maciej Górny, Jiří Hanuš, Ľubica Harbuľová, Jan Holzer, Martin Kučera, Josef Šaur, Kamil Štěpánek, Jaroslav Vaculík, Václav Veber, Radomír Vlček, Zbyněk Vydra.
Vypredané
4,51 €
9,01€
dostupné aj ako:
Interpretace Francouzské revoluce
Reprezentativní sborník příspěvků ze dvou konferencí pořádaných Historickým ústavem FF MU, Historickým ústavem AV ČR a CDK. Publikace shrnuje vývoj poznání o fenoménu revoluce v západní i východní Evropě prostřednictvím rozboru děl významných autorů (E. Burke, J. Michelet, A. Tocqueville, F. Furet, M. Ozouf, L. Hunt a další), ale také prostřednictvím rozboru základních výkladových paradigmat (romantismus, pozitivismus, marxismus, „nová historie“ aj.). Autoři příspěvků jsou předními odborníky na danou problematiku (D. Tinková, R. Slabáková, J. Válka, R. Vlček, M. Hlavačka, F. Holeček, M. Řepa a další) a přinášejí do českého prostředí nové interpretační akcenty.
Vypredané
7,47 €











