Václav Vlk

Slunce, moře, písečná pláž… A my jsme byli tehdy krásní a mladí… A krásní… A mladí. Jak říkala Bohdalka. A jezdili jsme k moři automobily a autobusy, které neměly klimatizaci. Pamatujete si to? Pojďme se tam vrátit. Do doby, kdy nebyly mobily a když jste dojeli k moři na tři týdny, tak vás nikdo neotravoval e-maily a měli jste dovolenou jen pro sebe. A hvězdy nad hlavou. A nazpátek jsme pašovali Plisku, uherák a z Jugošky zlaté řetízky a prstýnky za ty „máry“, co jsme je jako neměli, a bylo nám fajn.

Každá doba je nějaká, ale sranda musí být. No, veselé to vždycky nebylo v těch dávných létech šedesátých, ale to neznamená, že nebyla žádná sranda. Byla, a né že ne. Byli jsme mladí, milovali jsme holky, život, taneční čaje a divadlo! Hráli Suchý a Šlitr, Dostavník, Šimek a Grossman… Místopřísežné prohlášení: Autor tímto slavnostně prohlašuje, že všechny osoby, události, citované myšlenky, verše i texty písní zaznamenal tak, jak si je pamatuje on. Jak to bylo ve skutečnosti a jak přesně se z historického hlediska věci odehrávaly, jaká měly osoby občanská jména, jak se verše přesně rýmovaly a písně zněly, do toho netahejte. Tohle není dějepis ani umělecká kritika, to je to, co jsme zažili a jak si to já pamatuji. Dokud si to ještě pamatuji. Soudruzi nás sice trápili, ale… Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak! Americké agresoři utopíme v rudém moři! Naše vítězství je jisté, vzhůru na imperialisté! Dnes kyselé zelí! – Další rána západním štváčům! Závěry XII. Sjezdu KSČ plníme! (i do přinesených nádob) Obětavé práci našeho národního celku voláme čest a zdar! Buduj vlast, posílíš mír! Nakonec hesla se tak nějak moc nemění, že? Sranda bude! Vysíláme signály… Do roku 2030 jen elektroauta! Proces ukončování provozu jaderných reaktorů je zdlouhavý, ale jejich počet roste! Jezte méně masa, omezte fosilní paliva! Do roku 2050 uděláme z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent”. Na zimu jsme připraveni!