Lenka Vochocová

Mladí lidé angažující se v otázkách klimatu, Evropské unie nebo ve sporech s místní radnicí vzbuzují zájem médií i veřejnosti. Reakce na jejich aktivity v online prostoru nabízejí možnost sledovat, jak se v českém mediálním kontextu utváří význam pojmu „aktivismus“. Kniha ukazuje, jak česká veřejnost přistupuje k občanským a politickým aktivitám dětí a mladistvých. Věnuje se mediální konstrukci dětství jako ne-dospělosti, jako určité nedostatečnosti, a jejím lokálně specifickým formám, které zohledňují i postsocialistický kontext Česka. Nabízí odpovědi na otázky, jaká jsou očekávání vůči mladistvým a jejich aktivnímu občanství, jakými způsoby je jim upírána možnost politické angažovanosti a jak jsou reprezentováni jako „ti druzí“ v generačním i mezigeneračním srovnání.

Mladí lidé angažující se v otázkách klimatu, Evropské unie nebo ve sporech s místní radnicí vzbuzují zájem médií i veřejnosti. Reakce na jejich aktivity v online prostoru nabízejí možnost sledovat, jak se v českém mediálním kontextu utváří význam pojmu ”aktivismus”. Kniha ukazuje, jak česká veřejnost přistupuje k občanským a politickým aktivitám dětí a mladistvých. Věnuje se mediální konstrukci dětství jako ne-dospělosti, jako určité nedostatečnosti, a jejím lokálně specifickým formám, které zohledňují i postsocialistický kontext Česka. Nabízí odpovědi na otázky, jaká jsou očekávání vůči mladistvým a jejich aktivnímu občanství, jakými způsoby je jim upírána možnost politické angažovanosti a jak jsou reprezentováni jako ”ti druzí” v generačním i mezigeneračním srovnání.

Publikace je v českém prostředí prvním uceleným pohledem na řadu faktorů, které ovlivňují situaci novinářů a novinářek a spolupodílejí se tak i na genderové diskriminaci v profesi. Na základě podrobné rešerše a kritické reflexe zahraniční i domácí literatury zpochybňuje zažitou představu, že zvýšení počtu žen v novinářské profesi a zlepšení jejich postavení v redakcích (například z hlediska zastávání vyšších hierarchických pozic) samo o sobě přispěje k proměně reprezentací žen (a mužů) v mediálních obsazích nebo promění charakter profese samotné, a to především ve prospěch žen. Představuje další strukturní a organizační vlivy, které mohou být ve srovnání s genderem pro směřování a podobu profese významnější, a shrnuje výsledky vlastního autorčina výzkumu, v němž se zaměřila na to, které faktory vnímají ve své profesi jako zásadní samotné novinářky a novináři v České republice.

Digitální média a debata o migraci v Česku Jak jednají lidé v prostředí sociálních sítí, internetových fór a online diskusí? Jak se na internetu vyjadřují k významným společenským a politickým tématům? K jakým komunikačním faulům, stereotypním hodnocením a nenávistným projevům se uchylují? Jak projevují své emoce? Autorský kolektiv z oboru mediálních a komunikačních studií se těmto otázkám věnuje na konkrétních příkladech z veřejných online debat týkajících se evropské migrační krize.

Publikace je v českém prostředí prvním uceleným pohledem na řadu faktorů, které ovlivňují situaci novinářů a novinářek a spolupodílejí se tak i na genderové diskriminaci v profesi. Na základě podrobné rešerše a kritické reflexe zahraniční i domácí literatury zpochybňuje zažitou představu, že zvýšení počtu žen v novinářské profesi a zlepšení jejich postavení v redakcích (například z hlediska zastávání vyšších hierarchických pozic) samo o sobě přispěje k proměně reprezentací žen (a mužů) v mediálních obsazích nebo promění charakter profese samotné, a to především ve prospěch žen. Představuje další strukturní a organizační vlivy, které mohou být ve srovnání s genderem pro směřování a podobu profese významnější, a shrnuje výsledky vlastního autorčina výzkumu, v němž se zaměřila na to, které faktory vnímají ve své profesi jako zásadní samotné novinářky a novináři v České republice.