Stanislava Vodičková

Paměti patera Františka Štveráka zachycují jeho životní osudy v období nacistického a komunistického režimu. Za německé okupace Československa se zapojil do domácího odboje, na jaře 1940 byl zatčen, brutálně vyslýchán a nakonec poslán do koncentračního tábora Dachau a odtud do Sachsenhausenu. V náročných podmínkách kárné kompanie přežil mnohé situace, kdy mu šlo o život. V červnu 1942 ho přeložili zpět do Dachau a tam se 29. dubna 1945 dočkal osvobození. Na podzim téhož roku byl povolán do Dachau jako svědek obžaloby k soudnímu procesu s nacistickými válečnými zločinci. Po únoru 1948 se postavil proti omezování práv katolické církve v Československu. V červnu 1949 byl zatčen Státní bezpečností a odsouzen na dvacet měsíců do vězení. Po propuštění odmítl nabídku významného místa v církevní správě výměnou za spolupráci s komunistickou mocí. Následovala internace v klášteře Želiv a poté v přeškolovacím středisku Hrádek. Nakonec byl v roce 1954 propuštěn ze zdravotních důvodů. O dva roky později, ve věku 47 let, na následky dlouhodobého věznění zemřel. Ve svých vzpomínkách F. Štverák barvitě vylíčil osud kněze bojujícího s totalitní mocí a podal svědectví o utrpení i odvaze mnoha nevinných lidí.

V pátek 19. dubna 2018 se uskutečnila ve Vatikánské bazilice translace ostatků arcibiskupa pražského a primase českého Josefa kardinála Berana (29. 12. 1888 17. 5. 1969). V následujících dnech se naplnila jeho poslední vůle a rakev s ostatky byla uložena do sarkofágu v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Spolu s návratem tohoto velkého exulanta chceme připomenout nejen jeho životní příběh, ale také osobní kvality a postoje, jež zastával jako reprezentant domácího katolického duchovenstva a které ho dostaly do konfliktu s nacistickým i komunistickým režimem. Z těchto střetů vyšel jako morální autorita s přesahem za hranice své církve i vlasti.

Výpravná publikace obsahuje čtivě psaný životopis kardinála Berana, desítky fotografií a CD s nahrávkami Kardinál Beran vzpomíná a Projev ke smrti Jana Palacha. V sobotu 17. května 1969 zemřel v římském vyhnanství arcibiskup pražský a primas český Josef kardinál Beran. Uzavřela se tak pozemská pouť významné osobnosti české katolické církve a našich moderních dějin. Jeho život, úzce spjatý s osudem národa, dramaticky poznamenal nástup totalitních režimů. V době heydrichiády sdílel osud českých vlastenců - po zatčení gestapem postupně prošel věznicemi na Pankráci, v Terezíně, až skončil v koncentračním táboře Dachau, kde se po třech letech dočkal osvobození. Po válce, již ve funkci arcibiskupa, jej zachování mravních principů přiřadilo k ideovým nepřátelům komunistického režimu. Od roku 1949 byl izolován v domácím vězení pod stálým dohledem Státní bezpečnosti a od března 1951 jej komunistický režim držel čtrnáct let v internaci se záměrem vymazat ho z veřejného povědomí. Tento čin státní zvůle předznamenal perzekuční vlnu, která v následujícím období postihla celou katolickou církev. Ve stáří mu režim uštědřil ještě jednu osudovou ránu - poznal bezpráví nuceného vyhnanství. Ani po jeho smrti se komunisté nepřestali charismatického arcibiskupa obávat. Nedovolili převoz jeho ostatků do vlasti s obavou, že pietní akt přeroste v mohutné protirežimní demonstrace. Kardinál Beran měl podle záměru komunistů upadnout v zapomnění, navzdory tomu patří mezi nejvýznamnější morální autority v novodobé české historii.

První díl edice dokumentů Vatikánský rozhlas pojednává o počátcích tohoto rádia a jeho vysílání v době pontifikátu Pia XI. a Pia XII. Jde o výbor relací z archivu České redakce z let 1950–1958, které se vztahují ke změně politického systému v Československu po únoru 1948, kdy se moci v zemi ujala KSČ a rychle se vypořádala se svými skutečnými i domnělými politickými oponenty. Katolická církev se svým centrem ve Vatikánu po převratu odolávala snaze komunistů o podmanění. V polovině roku 1949 se zemí přehnala obrovská perzekuční vlna, spojena s ateizací země. V té době vzrostl význam Vatikánského rozhlasu, který do Československa přinášel informace o proměně společenského systému a omezování náboženské svobody, vyvracel dezinformace komunistické propagandy a posílal věřícím ve vlasti slova naděje a útěchy.

Paměti patera Františka Štveráka zachycují jeho životní osudy v období nacistického a komunistického režimu. Za německé okupace Československa se zapojil do domácího odboje, na jaře 1940 byl zatčen, brutálně vyslýchán a nakonec poslán do koncentračního tábora Dachau a odtud do Sachsenhausenu. V náročných podmínkách kárné kompanie přežil mnohé situace, kdy mu šlo o život. V červnu 1942 ho přeložili zpět do Dachau a tam se 29. dubna 1945 dočkal osvobození. Na podzim téhož roku byl povolán do Dachau jako svědek obžaloby k soudnímu procesu s nacistickými válečnými zločinci. Po únoru 1948 se postavil proti omezování práv katolické církve v Československu. V červnu 1949 byl zatčen Státní bezpečností a odsouzen na dvacet měsíců do vězení. Po propuštění odmítl nabídku významného místa v církevní správě výměnou za spolupráci s komunistickou mocí. Následovala internace v klášteře Želiv a poté v přeškolovacím středisku Hrádek. Nakonec byl v roce 1954 propuštěn ze zdravotních důvodů. O dva roky později, ve věku 47 let, na následky dlouhodobého věznění zemřel. Ve svých vzpomínkách F. Štverák barvitě vylíčil osud kněze bojujícího s totalitní mocí a podal svědectví o utrpení i odvaze mnoha nevinných lidí.

Publikace se věnuje osudu Josefa kardinála Berana (1888-1969) v kontextu moderních dějin 20. století. Přibližuje ho jako člověka pevně ukotveného v křesťanských hodnotách, který vzdoroval dvěma totalitním režimům - v době nacistické okupace se stal vězněm v koncentračním táboře Dachau a v době komunistického panství prošel postupně domácím vězením , čtrnáctiletou internací pod dohledem StB a nakonec vyhoštěním z vlasti bez možnosti návratu. Beranovy životní etapy jsou v knize doplněny množstvím dobových fotografií a archiválií, z nichž většina nebyla dosud publikována. Součástí monografie je také nosič CD s autentickou nahrávkou jeho vzpomínek. Kniha vychází ke 40. výročí úmrtí Josefa kardinála Berana v Římě.

Publikace se věnuje osudu Josefa kardinála Berana (1888-1969) v kontextu moderních dějin 20. století. Přibližuje ho jako člověka pevně ukotveného v křesťanských hodnotách, který vzdoroval dvěma totalitním režimům - v době nacistické okupace se stal vězněm v koncentračním táboře Dachau a v době komunistického panství prošel postupně domácím vězením , čtrnáctiletou internací pod dohledem StB a nakonec vyhoštěním z vlasti bez možnosti návratu. Beranovy životní etapy jsou v knize doplněny množstvím dobových fotografií a archiválií, z nichž většina nebyla dosud publikována. Součástí monografie je také nosič CD s autentickou nahrávkou jeho vzpomínek. Kniha vychází ke 40. výročí úmrtí Josefa kardinála Berana v Římě.