Jaroslav Vokoun

Jak najdu milostivého Boha?“ Otázka, která zasáhla Lutherovo srdce a stála za veškerým jeho teologickým hledáním a zápasy. Teologie pro něj nebyla akademickou záležitostí, ale zápasem o sebe sama. A tento zápas byl zápasem o Boha a s Bohem. Benedikt XVI., Erfurt, 23. září 2011 Pozoruhodný portrét Martina Luthera vychází u příležitosti velkého výročí reformace (1517 – 2017). Jaké byly Lutherovy duchovní kořeny? Jaké měl zázemí a na čem stavěl duchovní život? Nebyl spíše reformátorem zbožnosti a pastýřem duší než kritikem nešvarů či napravovatelem církevních pořádků? Prof. Jaroslav Vokoun čerpá ze solidních pramenů a odborné literatury, přitom ale píše esejistickou formou, což knize dodává čtivost a přístupnost pro široké spektrum čtenářů. S užitkem si ji přečte akademik, který se zabývá teologií či religionistikou, ale i každý křesťan, který chce obnovit svou víru či „teologii srdce“ ze stejných zdrojů, z jakých čerpal sám Luther.

V znalostnej spoločnosti bývajú zdôrazňované prvky ako otvorenosť, kreativita, flexibilita a rozmanitosť. Rozdielnosť v týchto parametroch pozorujeme pri porovnaní starých a nových členských krajín EÚ. Vo vyspelých ekonomikách je rozmanitosť aktérov výrazne vyššia ako v menej vyspelých ekonomikách. Staré členské krajiny, okrem Grécka a čiastočne Portugalska, majú vyspelé hospodárske štruktúry. Väčšina nových členských krajín musela prejsť transformáciou z centrálne plánovaných na trhové ekonomiky a ich nižšia ekonomická výkonnosť súvisí s horšími podmienkami pre oblasť výskumu a inovácií. Publikácia ukazuje, že oproti hospodársky vyspelejším krajinám je u nás značne nižší podiel účasti firemného sektora na financovaní výskumu a vývoja. Nevyvážená vlastnícka štruktúra firiem s vysokým podielom firiem so zahraničnými vlastníkmi prispieva k oslabovaniu domáceho inovačného potenciálu. Konkurencieschopnosť väčšiny firiem v SR je podložená inovatívnymi riešeniami, ktoré boli vyvinuté v zahraničí. Pri premene tradičného ekonomického systému na znalostnú spoločnosť je nutné rešpektovať širšie spoločenské súvislosti v komplexnom prostredí. Základná mapa priestoru identifikácie kľúčových zmien sumarizuje použité prístupy - paralelné fázovanie, kombinované využívanie znalostných základní, platformy príbuznej rozmanitosti, integráciu fyzického, kyberfyzického a digitálneho priestoru. Na potrebu zmeny vnímania nových procesov poukazuje porovnanie tradičného prístupu k formovaniu cieľov s novým prístupom k ťažko riešiteľným problémom. Publikácia sa zameriava na potenciál dôležitých kategórií ľudských zdrojov perspektívnych pre dynamizáciu znalostnej spoločnosti, ako sú študenti, mladí výskumníci a ženy. Autori využili výsledky vlastného prieskumu medzi expertmi z prostredia výskumu a vývoja. Tvoriví talentovaní ľudia tvoria jadro inovačných odvetví a preto jedno z najväčších obmedzení pre rozvoj potenciálu výskumu a vývoja je skutočnosť, že nie sme konkurencieschopní v udržaní a získavaní talentov. K nižšiemu zhodnocovaniu výskumného potenciálu prispieva nedostatočná spolupráca jednotlivých aktérov.

Publikace je určena všem majitelům papoušků společníků. Pomůže pochopit mentalitu a potřeby opeřených mazlíčků. Informace vám mohou pomoci usnadnit vzájemné soužití, aby přinášelo potěšení oběma stranám. Tato vázaná kniha je komplexním průvodcem každodenní péčí o vašeho ptačího mazlíčka.

Tato kniha spojuje dvě studie k tématu politické teologie. Skalického analýza Gutiérrezovy teologie osvobození je zralým přepracováním jeho starší neuveřejněné přednášky na Lateránské univerzitě. Skalický se v ní pokusil co nejvěrněji představit Gutiérrezovu teologii a poukázat na její slabá místa. Kriticky vidí především utopický rys teologie osvobození, která potenciálně tíhne k násilnému prosazování toho, co je správné a pravdivé. Vokounův text pak zkoumá dějiny pokusů pojmout křesťanskou víru jako občanské náboženství, anebo ji občanským náboženstvím nahradit. Ambice vkládané do občanského náboženství zkoumá od Comta (nahradit křesťanství), přes Kanta (přetvořit křesťanství v čistě morální náboženství rozumu) až po realizaci občanského náboženství v USA (být společným minimem křesťanství a judaismu) nebo jeho promýšlení v německé diskusi osmdesátých let (garantovat společné hodnoty, z nichž sekulární stát žije, ale sám je nedokáže garantovat). Kniha je určena všem zájemcům o vztah mezi náboženstvím a politikou, zejména z řad studentů společenských věd, historie a teologie.

Tato kniha ovšem nechce pouze podat přehled o jednom proudu teologického uvažování. Jako červená niť se jí vine otázka, “jak dělat teologii dnes“. V návaznosti na Polányiho teorii vědeckých objevů chce sama uvádět na cestu teologického objevování, po které před námi kráčely velké postavy Písma svatého a dějin křesťanství. K této cestě patří “indwelling“ - přebývání v realitě, o níž teolog píše, především bohoslužebný kontakt s teologickou skutečností a otevřenost tomu, jak se nám tato skutečnost dává poznat, dále učednictví a víra, která hledá porozumění.