Petr Volf strana 2 z 2

Ať už obrazy pojednávají jakékoliv téma, uchovávají si ve své upřímnosti jakousi vnitřní čistotu. Daří se jim pozastavovat čas a zdá se, že je vlastně svým způsobem relativizují. To není staromilství. Je to jen důkaz, že tradiční malířské prostředky můžou pořád ještě obstát i v době, která dává přednost „rychlejším médiím“ nebo malbě, jež se stydí být dobrou. Malby Antonína Sládka oživují zájem o žánry už skoro zapomenuté, jakými jsou zátiší, prchavé pouliční výjevy, pohledy z okna ateliéru, neokázalé portréty vznikající v kavárnách, hospodách a bistrech, krajiny rodící se přímo v krajině, v plenéru. Často také maluje ženy, jež jsou pro něj trvalou inspirací.

Kniha povídek ze současnosti vypráví o problémech, do nichž se dostávají umělci a jejich okolí. Petr Volf je zastihuje v nejrůznějších životních etapách: na samém vrcholu, kdy se zdá, že jejich pohodu nemůže nic narušit, ale také v okamžiku krize, v němž se tvůrcům nic nedaří, a přesto se odmítají neblahé skutečnosti poddat, i kdyby se měli upsat ďáblu. V hlavních rolích vystupují malíři, architekti, spisovatelé, herci, kritici a kurátoři, stejně jako třeba sběratelé nebo jediné dílo, krásný obraz. Vznikla tak mozaika o hledáné pravdy i o nesnesitelném sobectví a pokrytectví, které moderní umění a jeho protagonisty provází.

Inspiraci František Skála čerpá výhradně ze svých zdrojů: z vlastní imaginace, ze schopnosti vidět ve věcech něco jiného, než jsou s to vidět ostatní, z hravosti a touhy ukázat dosud nevídané. Jde o atributy, které se ve výtvarném umění pokládaly odnepaměti za klíčové - dokud se na ně v modernistické éře nepozapomnělo. Když říká: "Hledám umění, ve kterém je vášeň a které je děláno s láskou", tak nemluví do větru. Jeho díla to potvrzují.

Rozhovory s pěti výraznými architekty střední generace – Romanem Kouckým, Ladislavem Lábusem, Petrem Pelčákem, Josefem Pleskotem a Janem Sedlákem. O současném městě, veřejném prostoru, tradičních domech, citu ke krajině, mentálním překážení, povolání architekta, kráse a rozmanitosti a procesech bourání a stavění.

Spisovatel a výtvarný kritik Petr Volf, známý především z působení v časopise Reflex, zveřejnil v posledních dvaceti letech úctyhodnou řadu rozhovorů s malíři, sochaři, architekty, designéry, teoretiky umění či galeristy. Výsledkem této jeho soustavné práce je i jednačtyřicet rozsáhlých portrétních interview, zařazených v nezkrácené podobě do této knihy. O čtenářovo pozornost si již na první pohled říkají rozhovory s takovými legendami, jako je brazilský architekt Oscar Niemeyer, německý malíř Neo Rauch, jeho čínský protějšek Zhang Xiaogang, ředitel musée d´Orsay Serge Lemoine nebo první dáma české výtvarné scény Adriena Šimotová. Každý medailon-interview je svědectvím o tom, jak se rodí jedinečné dílo a jak se do něj promítá život jeho tvůrce. Měl by je pozorně číst nejenom každý, kdo se chce stát umělcem, ale i ten, kdo má umění prostě jenom rád .

V knize Baráky v hlavě je soustředěno dvacet rozhovorů, které Petr Volf pořídil v období 1998 až 2012 s předními českými i zahraničními architekty. Takto, v uceleném souboru a v nezkrácených verzích, vycházejí poprvé. Dohromady tvoří zajímavý a čtivý celek, v němž se autor ptá na okolnosti zrodu nejrůznějších staveb či celých měst, ale také na pocity, jež architekti zažívají, když svá díla promýšlejí a uvádějí do života. Knihu by měl číst povinně každý, kdo se chce architektuře věnovat profesionálně, nicméně určitě své si najdou i čtenáři, kteří architekturu považují za klíčový výraz ducha naší doby.

Přišedší odjinud je výjimečná kniha zachycující formou rozhovoru život a dílo Karla Malicha.

Žádná taková kniha pojednávající o sportu v umění ještě nevyšla. Je určena milovníkům sportu i milovníkům umění. Je to radostná publikace, jejímž motem je pohyb a jeho krása. Její autor, novinář a spisovatel Petr Volf se daným tématem zabývá dlouhodobě. Ukazuje překvapivou skutečnost: sportovní tématice se ve dvacátém a jednadvacátém století věnovala více než stovka významných výtvarných českých umělců, od Jana Preislera a Emila Filly, přes Kamila Lhotáka, Bohumíra Matala, Jiřího Koláře až po Michaela Rittsteina, Jaroslava Rónu, Františka Skálu či Krištofa Kinteru. Seznamuje nás také se sportujícími umělci, pro něž je sport stejně důležitý jako samotná tvorba: Karel Malich je fotbalista, Zdeněk Sýkora hokejista, Theodor Pištěk automobilový závodník, Federico Díaz skokan o tyči. V sochách jsou zvěčněni legendární osobnosti jako běžec Emil Zátopek, hokejista Ivan Hlinka, fotbalista Josef Masopust nebo tenistka Suzanne Lenglenová. Kniha má třináct kapitol, které jsou rozděleny podle sportů: fotbal a hokej, atletika a cyklistika… až po sportoviště a sportovní nářadí. Text (v češtině a angličtině) přibližuje jednotlivá díla čtivou formou a v širších dobových i kulturních souvislostech. Vznikla výjimečná kniha, která přináší poznání a nabízí veskrze pozitivní zážitek.

Katalog vyšelí k výstavě Adolf Born: Jedinečný svět, probíhající od dubna do července 2017 v Museu Kampa. Výstava představovala nejen díla všeobecně známá , jakými jsou například animované příběhy Macha a Šebestové, ale i Bornovu ilustrátorskou tvorbu, například Válku s Mloky (Karel Čapek) či Jámu a Kyvadlo (Edagara Allan Poe). Naleznete zde i málo známou volnou tvorbu Adolfa Borna, litografie z 60. let nebo kresby ze zahraničních cest. Katalog umožňuje znovu si projít výstavu prostřednictvím velmi kvalitních reprodukcí děl, které doprovází autorský text kurátora Petra Volfa.

Výpravná publikace je věnována dílu klasika českého výtvarného umění Theodora Pištěka. Zaměřuje se na jeho malby, reliéfy a instalace, jež mají souvislost s automobily, motory, jejich součástmi a fragmenty. Nechybí v ní ikonické obrazy (Velká krajina, Ecce homo či Návštěva u Harrachů), jež se staly součástí zlatého fondu fotorealistického malířství, stejně jako fantaskní objekty (Hlava medúzy, Gemini) a originální trojrozměrné artefakty (monumentální Skříňka s ostatky). Kniha přináší řadu nových informací. Představuje totiž Theodora Pištěka také jako všestranného sportovce, především pak nadaného automobilového závodníka, jenž se dostal až do reprezentačního týmu. Autor Petr Volf se dále věnuje umělcově spolupráci s filmem, která vyvrcholila udělením Oscara za kostýmy k Amadeovi, ale projevila se kupříkladu i v jeho scenáristické (neuskutečněný film Rallye, který měl režírovat František Vláčil) nebo designerské tvorbě (démonický závodní vůz ve snímku Upír z Feratu).

Monografie Point of Space podává první ucelený pohled na dílo Jana Kalába, předního představitele graffiti a streetartu (známého především jako Cakes či Point), ale také originálního malíře a sochaře. Kniha obsahuje více než tři sta padesát fotografií představujících rozsáhlou umělcovu tvorbu z období let 1993 až 2018: zdi, vlaky, trojrozměrná graffiti, malby na chodnících, muraly, obrazy, objekty, instalace Zároveň ukazuje nejrůznější evropské i americké metropole z málo vídaných úhlů pohledů a v nečekaných souvislostech. Publikace mapuje Kalábovo zkoumání prostoru i nesmírné nasazení, jež ve výsledku vede k novátorství a odstraňování žánrových hranic. Především je však svědectvím o umělcově touze po nalezení vizuální harmonie a přiblížení se k dokonalosti, upozorňuje autor textu Petr Volf, výtvarný kritik a spisovatel.

Kniha představuje tvorbu Borise Redčenkova, Prokopa Tomáška a Jaroslava Wertiga, kteří před pětadvaceti lety založili úspěšné studio A69 architekti. V jejich portfoliu nalezneme širokou škálu staveb sloužících bydlení, od rodinných domů přes domy řadové, bytové až po reprezentativní vily nebo luxusní rezidenční areály, ale také řešení ulic, pěších zón, nábřeží řek, krajiny i urbanismy celých území. Rozsáhlé, mnohokrát oceněné dílo můžeme sledovat z jedinečného úhlu pohledu, totiž prostřednictvím stovek skic, které jsou pro A69 typické a jež jsou na začátku každého uvažování o nové architektuře. Tyto prvotní zdroje překvapují svou vysokou kvalitou, ale také živostí, proměnlivostí a žánrovou pestrostí. Jako bychom měli před sebou vzorník nebo učebnici architektonické kresby

Kniha 30 let svobody vznikla u příležitosti výročí událostí, které započaly v listopadu 1989 studentskými demonstracemi a následně se staly zásadním mezníkem našich novodobých dějin. Do sametové revoluce se aktivně zapojili jak studenti Fakulty architektury ČVUT, tak přední čeští architekti. Průběh historického zlomu a jeho následný vliv na proměnu společnosti i samotné architektonické profese přibližují rozhovory se sedmi výraznými osobnostmi několika generací. Na otázky Jiřího Horského a Petra Volfa odpovídají Mirko Baum, Tomáš Hradečný, Ladislav Lábus, Miroslav Masák, Michaela Mrázová, Tomáš Šenberger a Zdeněk Zavřel. Publikace obsahuje také eseje od Oldřicha Ševčíka a Vladimíra Šlapety, v nichž se tito renomovaní autoři každý ze svého úhlu pohledu zamýšlejí nad odkazem Listopadu 89 pro současnost. The book 30 Years of Freedom commemorates the anniversary of the events that began in November 1989 with student protests and subsequently became a fundamental milestone in recent Czech history. In 1989, students of the Faculty of Architecture of CTU and prominent Czech architects alike took part in the Velvet Revolution. The course of this historic turning point and its subsequent influence on societal change, as well as on the profession of architecture as such are elaborated through interviews with seven distinctive personalities in the field and across several generations. For the book, Jiří Horský and Petr Volf spoke with Mirko Baum, Tomáš Hradečný, Ladislav Lábus, Miroslav Masák, Michaela Mrázová, Tomáš Šenberger and Zdeněk Zavřel. The publication also includes essays by Oldřich Ševčík and Vladimír Šlapeta, in which these renowned authors each from his own perspective meditate on the legacy of November 89 for the present and beyond.

Kniha povídek ze současnosti vypráví o problémech, do nichž se dostávají umělci a jejich okolí. Petr Volf je zastihuje v nejrůznějších životních etapách: na samém vrcholu, kdy se zdá, že jejich pohodu nemůže nic narušit, ale také v okamžiku krize, v němž se tvůrcům nic nedaří, a přesto se odmítají neblahé skutečnosti poddat, i kdyby se měli upsat ďáblu. V hlavních rolích vystupují malíři, architekti, spisovatelé, herci, kritici a kurátoři, stejně jako třeba sběratelé nebo jediné dílo, krásný obraz. Vznikla tak mozaika o hledáné pravdy i o nesnesitelném sobectví a pokrytectví, které moderní umění a jeho protagonisty provází.