Petr Volf

Monografie, jež vychází u příležitosti padesátých narozenin Kamila Mrvy, představuje rozsáhlé, čtvrt století se vyvíjející dílo. Stavby tohoto úspěšného architekta se objevují především v okolí Beskyd: dokazují, že lze žít v souladu s krajinným rázem a tradicí, a přitom nerezignovat na soudobý životní styl. „V tomto ohledu byl Kamil Mrva bezesporu průkopníkem nového, velmi empatického přístupu k architektuře“, upozorňuje spisovatel Petr Volf. Zvláštní pozornost je v knize věnována jeho práci pro Trojanovice, jež podle poroty soutěže Architekt obci 2023 můžou „připomínat valašskou obdobu švýcarského Vrinu, kde též jediný architekt, Gion Caminada, dlouhodobě, samostatně a na světové úrovni pečuje o jednu odlehlou horskou obci“. Jenom těžko nalezneme architekta, který by dokázal tak vyloženě pozitivně ovlivnit podobu rodinných domů, ale také škol, sportovišť, prodejen, turistických center stejně jako industriálních staveb či veřejných prostranství, jako se to v jednadvacátém století podařilo Kamilu Mrvovi. S jeho tvorbou se můžeme setkat na venkově, ve městech, ale i v metropolích, jakými jsou Ostrava, Brno nebo Praha - a vedle Česka také na Slovensku či Polsku. Regionální architekt tak dosáhl krok za krokem nadregionální, ba mezinárodní význam, a svým komplexním přístupem inspiruje novou generaci architektů. The present monograph, published to commemorate the fiftieth birthday of Kamil Mrva, presents his extensive oeuvre developing across a quarter of a century. The buildings of this successful architect have appeared primarily in the region of the Beskydy Mountains: confirming that it is possible to live in harmony with a landscape’s character and traditions while not being forced to relinquish contemporary aesthetics or comfort. “In this aspect, Kamil Mrva was undoubtedly the pioneer of a new, highly empathetic approach to architecture”, notes author Petr Volf. Particular attention is paid in the book to his work for the small town of Trojanovice, which in the view of the jury for the competition “Local Architect 2023” can “recall a Wallachian parallel to the Swiss village of Vrin, where likewise a single architect, Gion Caminada, has taken long-term, independent, and world-class care of this remote mountain settlement”. It would be hard indeed to find an architect that has had such an unambiguously positive influence on the form of family houses, yet equally schools, sports complexes, retail outlets, tourist information centres, or even industrial buildings or public spaces, as Kamil Mrva has managed to do in the twenty-first century. His work can be encountered in the countryside, in small towns, or even in the metropolises of Ostrava, Brno, or Prague – and outside the Czech Republic, also in Slovakia and Poland. As such, this regional architect has increasingly reached national, indeed even international significance, with his thorough and complex approach inspiring a new generation of practitioners.

Zdeněk Němeček patří nejen ve své generaci k ojedinělým osobnostem. Jeho vytrvalý zájem o tématiku sportu nemá téměř srovnání a počet jeho realizací také ne. Získával zakázky na sochařskou výzdobu sportovních stadionů po celém světě, ty byly často přestaveny před vrcholnými sportovními akcemi typu olympijských her (Mexico City, Mnichov, Sapporo, Milán, Moskva, Tallinn, Sarajevo…). Jeho sochy můžeme vidět např. i před hokejovou arénou v Holešovicích nebo basketbalovou na Folimance.

Kniha zachycuje jedinečné setkání Theodora a Jana Pištěka, otce a syna, dvou vynikajících malířů, kteří se představili v roce 2022 na přehlídce Dva světy v pražské Galerii Villa Pellé. Šlo o významnou událost: přes nejužší příbuzenskou vazbu totiž společně nikdy nevystavovali. Theodor je klíčovou osobností hyperrealistického malířství a jeho tvorba kostýmního návrháře mu přinesla světové uznání. Jan zaujímá důležité postavení v postmoderní generaci, jež vstoupila na uměleckou scénu na přelomu osmdesátých a devadesátých 20. století. Každý má svůj nezaměnitelný styl vycházející z osobitého vidění skutečnosti a oba jsou perfekcionisti. Kniha přibližuje úctyhodné rodinné kořeny, ukazuje všechny vystavené obrazy a plastiky a zároveň pro budoucnosti uchovává podobu přehlídky, jež měla mimořádný divácký ohlas.

Monografie mapuje tvorbu významného představitele generace českých sochařů, která na uměleckou scénu vstoupila na začátku jednadvacátého století. Lukáš Rais (1975) jako základní materiál používá železo, staré cisterny, kovové stojany lamp, ale hlavně nejrůznější trubky a roury. Ryze užitkové předměty proměňuje – a v podstatě recykluje - do podoby monumentálních soch a objektů, které se stávají součástí veřejného prostoru, architektury i krajiny. „Mají v sobě zakódováno něco, co je blízké i lidem, kteří jinak současné umění, zvláště abstraktně zaměřené, nevyhledávají. Především jsou však krásné,“ zamýšlí se v knize kritik umění Petr Volf. Jedinečné sochy jsou zachyceny na fotografiích Salima Issy a autorem grafická podoby publikace je Anna Issa Šotolová.

Uprostřed léta roku 2016 obohatila Husovo náměstí v Kolíně dílo malíře Jana Kubíčka, zdejšího rodáka a mezinárodně uznávaného představitele konstruktivně orientované tvorby. Kniha podrobně dokumentuje jeho postupný zrod: od nalezení vhodné skici a jejího převedení do trojrozměrného modelu, přes hledání vhodného místa, realizaci až po instalaci. Objekt nazvaný Dislokace nyní slouží jako příklad zdařilého začlenění ryze současného výtvarného umění do veřejného prostoru.

Budeme-li v Česku hledat místo s nejvyšší koncentrací kvalitní současné architektury na jednoho obyvatele, prvenství si překvapivě odnese Alenina Lhota na Táborsku. V této jihočeské osadě je vedeno osm adres a trvale na nich pobývá pouhých deset obyvatel. V závěru dvacátého a v průběhu jednadvacátého století však v Alenině Lhotě vzniklo několik progresivních staveb, které dokonale přispěly k proměně její identity. Došlo k tomu nikoliv náhodou. Všechny byly financovány rodinami Jiřího a Petra Němcových, bez jakýchkoliv dotací. Díky jejich vytrvalosti a velkorysosti vznikl golfový areál Čertovo břemeno, jehož stavby, navržené architektem Stanislavem Fialou, svým výrazným sepětím s přírodou přesahují nejenom území regionu, ale i hranice České republiky. Kniha renomovaného novináře a spisovatele Petra Volfa představuje krok za krokem – od prvotního hledání místa pro víkendový odpočinek až po otevření osmnáctijamkového hřiště s nádhernou klubovnou organicky vyrůstající z okolní krajiny – cestu k tomuto architektonickému zázraku. Může sloužit coby návod svého druhu jak posílit genia loci a probudit opomíjené, zdánlivě ztracené místo opět k životu… Jazyk: česky a anglicky.

František Cubr, který žil v letech 1911 – 1976, náleží k nejvšestrannějším českým architektům 20.století. Během své čtyřicetileté praxe navrhl řadu významných staveb, ale proslavil jej především Československý pavilón na EXPU 58 v Bruselu, který vytvořil spolu s Josefem Hrubým a Zdeňkem Pokorným a jenž byl ohodnocen Grand Prix, tedy nejvyšším oceněním. Zabýval se interiérovou a výstavní architekturou, dokázal navrhnout dům i nábytek, graficky upravit knihu, ale také namalovat obraz. Byl též významným pedagogem, působícím na Českém vysokém učení technickém a na Akademii výtvarných umění v Praze. Kniha přibližuje empatickou, výtvarným citem obdařenou osobnost Františka Cubra, stejně jako zásadní realizace, z nichž už se řada dochovala pouze na unikátních fotografiích.

Sportovní epopej předního českého malíře Michaela Rittsteina (nar. 1949) můžeme považovat za jedno z nejvýznamnějších uměleckých děl se sportovním zaměřením jak v českém, tak mezinárodním kontextu. Jedná se o vizuální drama složené ze sedmadvaceti částí, ve kterém se odehrávají příběhy o touze po dokonalosti v umění, sportu i životě. Cyklus byl poprvé představen na Letních olympijských hrách v Londýně v roce 2012. Tato kniha sleduje okolnosti jeho vzniku, a především dává detailně nahlédnout do nitra jednotlivých obrazů.

Kniha povídek ze současnosti vypráví o problémech, do nichž se dostávají umělci a jejich okolí. Petr Volf je zastihuje v nejrůznějších životních etapách: na samém vrcholu, kdy se zdá, že jejich pohodu nemůže nic narušit, ale také v okamžiku krize, v němž se tvůrcům nic nedaří, a přesto se odmítají neblahé skutečnosti poddat, i kdyby se měli upsat ďáblu. V hlavních rolích vystupují malíři, architekti, spisovatelé, herci, kritici a kurátoři, stejně jako třeba sběratelé nebo jediné dílo, krásný obraz. Vznikla tak mozaika o hledáné pravdy i o nesnesitelném sobectví a pokrytectví, které moderní umění a jeho protagonisty provází.

Kniha povídek ze současnosti vypráví o problémech, do nichž se dostávají umělci a jejich okolí. Petr Volf je zastihuje v nejrůznějších životních etapách: na samém vrcholu, kdy se zdá, že jejich pohodu nemůže nic narušit, ale také v okamžiku krize, v němž se tvůrcům nic nedaří, a přesto se odmítají neblahé skutečnosti poddat, i kdyby se měli upsat ďáblu. V hlavních rolích vystupují malíři, architekti, spisovatelé, herci, kritici a kurátoři, stejně jako třeba sběratelé nebo jediné dílo, krásný obraz. Vznikla tak mozaika o hledáné pravdy i o nesnesitelném sobectví a pokrytectví, které moderní umění a jeho protagonisty provází.

Tomáš Císařovský se vyjadřuje takřka výhradně v cyklech (čas od času vyhoví a namaluje "izolovaný" portrét na přímou zakázku) a téma, které si zvolí, se snaží co nejdůsledněji vytěžit. Věnuje se portrétům, ať již anonymních nebo konkrétních lidí.