Vlastimil Vondruška strana 10 z 36

Román vypráví o osudech rodiny Wagnerů, která prožívá postupný úpadek evropské civilizace. Kniha je rozdělena na dvě části. První díl nazvaný „Jak to celé začalo“ popisuje léta 1984 – 2019 a vychází z reálného vývoje Čech a Evropy. Druhý díl „Jak by to celé mohlo skončit“ modeluje formou utopie jeden z možných vývojů společnosti po roce 2020, který by mohl vést až k zániku evropské civilizace. Zakladatel rodu Adam Wagner, sociolog a odborník na Orwellovo dílo, předvídá budoucí rozpad západoevropské demokracie, a proto s členy rodiny a přáteli budují malé chráněné sídlo, za jehož hradbami se hodlají bránit, až dojde k sociálnímu rozvratu, hospodářské krizi a bojům o přežití.

Jiří Adam z Dobronína se na vyjížďce před pražskými hradbami setká s Václavem Hrzánem z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Ten se mu svěří s neurčitými obavami. Následujícího dne je zavražděn jeho bratr, a to přímo v budově Královské komory. Vyšetřením neslýchaného zneuctění královského úřadu je pověřen Jiří Adam z Dobronína. Zatímco ho pražský purkrabí nutí, aby pátral na Pražském hradě, zdá se, že stopy vedou spíše do okolí Jenštejna.

Třetí díl se odehrává v letech 1426 až 1440. Rodina Prokopů prožívá krizi husitské revoluce. Hlad, mor, rozvrat země amorální devastace, to provází osud země i rodu Prokopů. V knize se popisuje závěr radikálního husitství, úpadek polních vojsk, jednání basilejského koncilu, nástup císaře Zikmunda na český královský trůn, jeho smrt a vzestup vlivu kališnického panstva.

Čtvrtý díl začíná těsně po smrti císaře Zikmunda. Na trůn nastoupí jeho zeť Albrecht Habsburský. Ten však záhy také umírá a v zemi se znovu rozhoří domácí válka, kterou proti sobě vede šlechta podporovaná městy. Již třetí generace rodu Prokopů prožívá své drobné soukromé starosti, ale podílí se také na dramatických zemských událostech. Vyprávění nás zanese do Prahy, Písku, Plzně, na Tábor i do dalších měst...

Mladý rytíř Jiří Adam z Dobronína se stane písařem Královské komory a jeho úkolem je dohlížet na pořádek v Údolí svatého Jáchyma, kde se podařilo nalézt stříbro. Do nové osady se stahují horníci z druhé strany hor a s nimi přicházejí lidé, kteří tu hledají obživu, někteří ovšem ne vždy čestnou. Krátce po příjezdu mladého Jiřího Adama dojde k vraždě šenkýře Margolda. Zdá se, že jde o banální zločin, jenže svědci hovoří o dvou démonech. Vyjde najevo, že obdobná vražda se stala před dvěma dny, kdy zemřel řeznický mistr. A aby toho nebylo málo, později dojde k další vraždě.

Na počátku adventu přijíždí Jiří Adam z Dobronína s pomocníky bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou na svůj statek na Vysočině, kde hodlá během Vánoc odpočívat. Ale ihned po příjezdu ho vyhledá stařena, která byla kdysi jeho kojnou. Prosí o pomoc, protože se ztratil její vnuk. Jiří Adam z Dobronína záhy najde jeho mrtvé tělo v opuštěném mlýně. Před očima se mu začnou odvíjet vzpomínky, jako by se vracel do doby, kdy v Dobroníně vyrůstal. I když je advent a křesťané by měli očekávat narození Páně, dojde k dalším mordům a smrt hrozí i jemu. Naštěstí má své dva oddané pomocníky.

I když by asi přesnější název pro tuto knihu byl Ideologie v době uprchlické krize, nechce se autor podbízet bulvárně laděným titulem. Vynikající český spisovatel a historik se ve své nové knize snaží především o objektivitu. Na základě faktů přesvědčivě dokazuje, že se na cestě, kterou v posledním desetiletí kráčí evropská společnost, opakují fatální chyby našich předků. Mnohé z toho se nám samozřejmě líbit nemusí, ale Adam a Eva byli kdysi vyhnáni z ráje a od té doby se nikomu nepodařilo se tam vrátit. A rozhodně se to nemůže povést současným vládcům, kteří mnohdy činí nesmyslné kroky. Naše momentální směřování dle autora do ráje rozhodně nevede, přesto tato kniha nešíří poplašné zprávy, ale je "pouze" vynikající historickou analýzou.

Pátý díl začíná klíčovým zlomem v zápase mezi katolíky, kteří se snaží o návrat ke starým pořádkům, a kališníky, vedenými mladým Jiřím z Poděbrad, který obsadí Prahu. Doba klidu končí a rozhoří se domácí válka. Mladý Ladislav Pohrobek dospívá a ujímá se českého královského trůnu. Jenže záhy umírá a po složitém diplomatickém zápase se novým českým králem stává Jiří z Poděbrad. Proti Čechám se formuje nová nepřátelská koalice. V tomto prostředí postupně odcházejí ze světa pozemského příslušníci prvních generací rodu Prokopů a na jejich místo nastupují jejich děti. Vyprávění nás opět zanese do Prahy, na Tábor i Písek, do Plzně a dalších měst, ale také na rožmberská a poděbradská panství a rovněž do Horních Uher.

Kdesi pod horami u hranic Českého království se nachází Klášter s panstvím, Bohem i generální kapitulou v Selbru opuštěným. Spravují ho líní řeholníci a obývají hříšní poddaní. Čas tu plyne klidně a bez ambicí, když do skriptoria Kláštera dorazí královská listina, podle níž se jedna z vesnic povyšuje na město. Nastane ovšem problém - která vesnice by to vlastně měla být? Poddaní začínají intrikovat, aby se této povinnosti vyhnuli. Ale to jim nebrání, aby dál nežili svůj život, jehož středem je především zábava v šenku a milostné schůzky pod ostřížím dohledem všímavých sousedek. Když už se situace stane neúnosnou, začne jednat královská kancelář i řeholníci, přinuceni okolnostmi.

O domě U Bezhlavého kohouta v Templové uličce se říká, že je prokletý. Kdysi v něm zemřela celá rodina na mor, později v něm jistý pekař zabil svou manželku. Dům zůstal dlouho prázdný, ale pak ho koupil Hanuš, vzdálený příbuzný sklepnice Lucie. Jakmile se do něj nastěhuje, začnou se dít nevysvětlitelné věci – objevují se v něm duše těch, co zemřeli bez posledního pomazání a nedošli spasení. Bratrstvo křišťálu se tak zaplete do vyšetřování případu, v němž se potkává svět živých se světem mrtvých.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní, jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. Předposlední díl celé ságy představuje léta, kdy byl český král Jiří z Poděbrad na vrcholu své moci. Právě v té době se mu podařilo zlomit odpor vedlejších zemí Koruny české. Jenže posilování moci panovníka, který si v očích zbytku Evropy nesl cejch kacíře, znamenalo zesílení tlaku proti němu. A jako už několikrát v minulosti se papežově politice podařilo poštvat proti českým zemím uherského krále. Jenže Jiří z Poděbrad byl nejen obratný válečník, ale také mimořádně šikovný diplomat. Navíc musel stále zápasit s domácí opozicí katolicky smýšlejícího panstva a s nároky církve. Šestý díl epopeje končí smrtí Jiřího z Poděbrad. V prostředí boje a intrik postupně umírají příslušníci i druhé generace rodu Prokopů a na jejich místo nastupují děti a vnuci. Jejich svět však už není naplněn původními ideály kališnického hnutí, ale pragmatickým zápasem o majetek a postavení. V mnoha případech však také úsilím o prosté lidské štěstí. Vyprávění nás opět zavede do Prahy, Písku, Plzně a dalších měst, ale také na rožmberská a poděbradská panství, do Horních Uher, Říma a spolu s poselstvem českého krále i do dalších zemí.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu těžce zraněného muže. Umírající stihne ještě povědět, že se chystá jakési spiknutí, jenže zemře dřív, než stačí povědět víc. Jiří Adam z Dobronína pochopí, že pro úspěch svého pátrání musí smrt onoho muže zatajit. Nejdříve však musí zjistit, kdo to je, a proč se v posledních dnech objevoval u všeho důležitého, co se na Starém Městě pražském stalo. Pomalu začíná skládat střípky skoro neuvěřitelného zločinu. Jenže proti němu stojí mocní nepřátelé.

Při vojenské výpravě do Horních Uher se vojskům Přemysla II. Otakara podaří obsadit Nitru. Správy města se ujímá zástupce českého krále Oldřich z Chlumu. Jednoho rána se na Dolní bráně najde oběšené tělo kanovníka nitranské kapituly. Městem se šíří panika, neboť je tato brána považována za prokletou. Před lety v ní zahynula žena obviněná ze spojení s ďáblem. Stopy vedou ke kostelu svatého Jakuba, jenže než se je podaří ověřit, objeví se v bráně oběšený farář tohoto kostela. Oldřich z Chlumu má tři dny na odhalení a usvědčení zločince.

Píše se rok 1261. Přemysl II. Otakar podpoří v boji o trůn římského krále proti Alfonsi Kastilskému jeho konkurenta Richarda Cornwalského a za to má slíben majestát, propůjčující mu rakouské a štýrské léno. Jenže v diplomacii není nic takové, jak by se mohlo na první pohled zdát. Oldřich z Chlumu odjíždí s několika významnými velmoži do německých Cách s tajným posláním. Záhy po příjezdu je zavražděn císařův komoří a osobní přítel Richarda Cornwalského. Z vraždy jsou obviněni čeští šlechtici a uvězněni. Navíc dojde ve městě k nepokojům, v jejichž čele stojí žáci tamní katedrální školy, potulní vakanti zvaní goliardi. Vše zůstává na panoši Otovi.

Románová freska začíná nástupem Jana Lucemburského na český trůn a končí smrtí jeho syna, římského císaře a českého krále Karla IV. Je to jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše, ale aspirovala i na to, aby se stala „druhým Římem“ křesťanstva. Složitý zápas obou panovníků o vládu doma i v zahraničí se prolíná se snahou severočeské a jihočeské šlechty upevnit otřesené postavení českých zemí a chránit stavovské výsady šlechty. Třetí rovinou románového děje je život prostého lidu očima měšťanského rodu Rotlevů. V epopeji se střídají mocenské intriky a válečné scény s běžnými denními starostmi románových hrdinů, a to vše v barvitém obraze života vrcholného středověku.

Pouť ke svatému Jakubovi do Compostely patří k vrcholným projevům křesťanské zbožnosti. Oldřich z Chlumu má však svých starostí tolik, že na něco takového nikdy nepomyslel. Jenže král Přemysl II. Otakar je jiného názoru. Nařídí, aby jeho prokurátor byl členem družiny, která na zbožné pouti doprovodí královu tetu abatyši Anežku. A ještě rozmrzelejší je Oldřich ve chvíli, kdy se dozví, že společnici má Anežce dělat během cesty Světlana, dcera purkrabího Viléma z Landštejna. Ještě než překročí hranice království, dojde k první vraždě. V blízkosti poutníků se začínají pohybovat papežovi vyslanci, tajemní templáři i zvědové francouzského krále. A tehdy se Anežka Oldřichovi přizná, že k pouti ji nevedly jen zbožné úmysly. Před svou smrtí jí slovutná abatyše Klára z Assisi napsala o znepokojivém podezření. Návrat odmítá, a tak malá družina pokračuje v cestě za tajemstvím, jehož odhalení musí mnozí vykoupit svou krví.