Vlastimil Vondruška strana 17 z 42

Na panství olomouckého biskupa se stalo několik žen obětí bestiální vraždy, kterou vesničané připisují vlkodlakovi. I když se místním po usilovné snaze podaří vraha chytit a odsoudit k smrti na hranici, po čase však nevysvětlitelná úmrtí pokračují. Přemysl Otakar II. dojde k závěru, že spíše než inkvizice pomůže zkušený vyšetřovatel a rozhodne se na Moravu vyslat královského prokurátora Oldřicha z Chlumu.

Nejvyšší hofmistr Zdeněk pozve do Posázaví na svůj hrad Šternberk divadelní společnost, aby sehrála pro panovníka představení o umučení svaté Doroty. Ferdinand I. Habsburský se vrací z Vídně do Prahy, protože se chystá zemský sněm a královna Anna vyjádřila přání svého muže překvapit a sama pro něj divadelní hru napsala. Jenže herečka, která měla ztvárnit mučednici, zemře doopravdy. Hofmistr se však domnívá, že zemřít měla jeho dcera. Jiří Adam z Dobronína , který je na hradě také hostem, se pouští do diskrétního vyšetřování případu. Délka nahrávky: 5 hod. 18 min.

Nová historická sága Vlastimila Vondrušky se odehrává v době od třicetileté války až do revolučního roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství jako poslední bašta feudalismu. Rozsáhlá šestidílná kronika vypráví o osudech sklářského rodu Heřmanů na pozadí života v severních Čechách, které prošly na konci feudalismu nebývalým hospodářským vzestupem a později stejně rychlým úpadkem. Název „Křišťálový klíč“ symbolizuje rodinné tajemství, které se v rodu Heřmanů předává z generace na generaci, současně je kopec Klíč dominantou Nového Boru. Roku 1690 přichází do severních Čech ze Šumavy mladý Leopold Heřman se svým otcem Ignácem, který se stává huťmistrem v Křížové huti ve Svoru. I když starý Ignác nemá mnoho peněz, vlastní veliké bohatství – zná způsob, jak tavit průzračné křišťálové sklo. A své tajemství si úzkostlivě chrání. Dostane se do ostrého sporu s majitelem hutě a nakonec ji musí opustit. Vzápětí uzavře dohodu s majitelem nedaleké sklářské hutě ve Falknově, jemuž tajemství prozradí, ovšem za podmínky, že si syn Leopold vezme za manželku jeho dceru Marii a s ní získá vlastnický podíl ve sklárně.

Sedmidílná sága z přelomového období českých dějin Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví.

Šestidílná kronika severočeského podnikatelského rodu Heřmanů se odehrává v období od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na konci 18. století.

Oldřich z Chlumu se sice ocitl v nemilosti českého krále, ale přesto je povolán do Prahy, aby vyřešil na první pohled jednoduchý případ. Malostranský špitál vlastní darovací listinu na tři vesnice vystavenou Václavem I., otcem Přemysla Otakara II. a jeho předchůdcem na královském trůně. Král si ovšem nepamatuje, že by kdy jeho otec špitál obdaroval. Královský prokurátor začne případ prošetřovat a narazí na vraždu staroměstské měšťanky, která se nechala vydržovat několika zámožnými muži, kromě jiného i nejvyšším komořím. A ačkoli tomu ze začátku nic nenasvědčuje, Oldřich z Chlumu záhy odhalí, že oba zločiny spolu úzce souvisejí. Pomalu začíná rozplétat klubko složitých intrik, které ho tentokrát zavedou do křivolakých a ponurých uliček Starého Města pražského. Interpret:Hyhlík Jan Rozměr:12x13 cm

I když se situace v Uhrách v polovině 16. století poněkud uklidnila a Osmani na nějakou dobu přestali s útoky na území svých sousedů, objeví se jeden veliký a zdánlivě neřešitelný problém. Jde o diskrétní záležitost, která vylučuje použití vojska, a ani vyslanec českého krále v Budíně nemůže zasáhnout. Proto se královna Anna obrátí na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. Protože jde o nesmírně nebezpečnou misi, tentokrát nic nenařizuje, přesto jí pán z Dobronína vyhoví. Vzápětí se vydává na území nevěřících. Ale ještě dříve, než tam dorazí, dojde k první vraždě. Tenhle zločin však nemůže zdánlivě ani náznakem souviset s posláním v Uhrách. Přesto ho nesmírně zkomplikuje. Naštěstí potká královský písař dávného přítele... Délka nahrávky:8 hod. 15 min.

I když se situace v Uhrách v polovině 16. století již trochu uklidnila a útoky Osmanů na nějakou dobu utichly, objeví se jiná nebezpečná a zdánlivě neřešitelná záležitost. Protože použití vojska je vyloučeno a rovněž vyslanec českého krále v Budíně má v tom ohledu ruce svázané, obrátí se královna Anna na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína.

Oldřich z Chlumu se sice ocitl v nemilosti českého krále, ale přesto je povolán do Prahy, aby vyřešil na první pohled jednoduchý případ. Malostranský špitál vlastní darovací listinu na tři vesnice vystavenou Václavem I. , otcem Přemysla Otakara II. a jeho předchůdcem na královském trůně. Král si ovšem nepamatuje, že by kdy jeho otec špitál obdaroval.

Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách život staré Šumavy. Je doplněna téměř stem unikátních dobových fotografií ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici. Autor popisuje osídlení hor od pravěku až do počátků 20. století a prostřednictvím příběhů a citací z dobových pramenů představuje rozmanité skupiny tehdejších obyvatel, ať již to jsou rolníci, dřevaři, skláři, pastýři nebo pašeráci a lupiči. Kniha rovněž popisuje lidovou architekturu, oděv, zvyky i způsob obživy. Potěší určitě nejen ty, kteří obdivují krásu Šumavy, ale všechny, kteří si váží života našich předků.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem řeší zapeklitý případ na samém jihu Čech. Z cestování přes Šumavu mají v té době všichni strach, všude nekonečné hvozdy, kam snad ještě nevkročila lidská noha. Vesnic poskrovnu, jen tu a tam pár samot. A pořádných cest pár.

Projekt známého historika a oblíbeného spisovatele. Kniha popisuje, jak se proměnil život všech vrstev tehdejší společnosti v 16. století. I nadále autor vychází z dostupných historických pramenů a spojením odborné erudice a svého vypravěčského umění vytvořil ojedinělé dílo, které všem zájemcům přehledně a současně zajímavě přiblíží jedno z nejvýznamnějších období českých dějin. Text opět doprovází řada fotografií, kreseb, plánků a ukázek z dobových pramenů.

Oldřich z Chlumu, mladý královský prokurátor na dvoře Přemysla Otakara II, se uchází o ruku krásné Ludmily z Vartemberka, proti němu ale stojí mocný pán Hynek Berka z Dubé. Aby toho nebylo málo, kdosi zavraždí bezdězského purkrabího Jindřicha a vzápětí je Oldřich královským komořím obviněn, že zpronevěřil peníze na výstavbu hradu.

Královského písaře Jiřího Adama z Dobronína pozve rakovnický hejtman Jindřich z Vřesovic na svatbu na hrad Krakovec. Jindřich a Jiří Adam spolu v mládí studovali a i po dlouhých letech se stále považují za důvěrné přátele, což je v nejistých časech panování krále Ferdinanda I. Habsburského vzácnost.

Z detektivního cyklu Letopisy královské komory Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu na Starém Městě pražském těžce raněného muže s ryšavými vlasy. Ještě než zemře, stihne Jiřímu Adamovi prozradit, že se chystá jakési spiknutí. Aby mohlo být jeho pátrání po vrazích úspěšné, rozhodne se Jiří Adam smrt onoho muže zatajit.

Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Vše je předem dohodnuto a jde jen o to, aby se ochota ze smíru veřejně potvrdila. Purkrabí znojemského hradu proto očekává spíše dvorskou slavnost než ostrou půtku vyslanců. Jenže hned druhý den zmizí jeden z mladých českých šlechticů. Je to o to víc znepokojivé, že o čtyři roky dříve tu stejně nevysvětlitelně zmizel jeho starší bratr. K dovršení všeho se duch staršího bratra objeví přímo na hradě a pak zmizí v tajemných katakombách, jimiž je město pod zemí doslova protkáno.