Vlastimil Vondruška strana 19 z 42

Dvacátý případ Oldřicha z Chlumu – vražda v jeho vlastním sídle. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu svolává na své sídlo rodový sněm. Na hrad Bezděz, obklopený neprostupnými lesy, neočekávaně dorazí také dcery českého krále se služebnou Dagmar. Ta je však záhy zavražděna a s ní i sluha z nedaleké vesnice.

Za časů Jiřího z Poděbrad (1461–1471) Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví.

Na počátku je vypálení vladyckého dvorce v Tajné. Ale to, co se zdálo jako loupežné přepadení, tají podivné tajemství, jehož kořeny sahají až k počátkům přemyslovského rodu a ke knížeti svatému Václavovi. A tak je Oldřich z Chlumu i se svým panošem Otou vtažen do děsivého víru násilí, pronásledování a vražd.

Třetí díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. Tentokrát Jiřímu jeho představený nejvyšší komoří svěří vyšetřování velmi delikátního případu. V ženském klášteře v Doksanech dochází k podivným úmrtím jeptišek, s jejichž vysvětlením si nikdo neví rady.

Další příběhy královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. První z nich zavede pána z Dobronína do Velhartic, kde byly v časech krále Jiřího z Poděbrad na čas uloženy české korunovační klenoty. A jak se zdá, tehdy se stalo něco, co ještě po desetiletích vede zasvěcené k tomu, aby vraždili. Ve druhém královský písař odjíždí z Prahy odpočinout si do lázní, ale záhy zjistí, že ani tady se nevyhne povinnostem vyšetřovatele. Majitel lázeňského domu ho požádá o pomoc, protože v jedné z koupelen je nalezeno tělo zavražděné hesenské princezny. O všem se navíc dozví inkvizice a Jiří Adam z Dobronína musí nejen hledat kruté vrahy, ale také bojovat proti německém inkvizitorovi, který se snaží dokázat řádění ďábla.

Pouť ke svatému Jakubovi do Compostely patří k vrcholným projevům křesťanské zbožnosti. Oldřicha z Chlumu dosud plně zaměstnávaly světské starosti, ale král Přemysl II. Otakar nařídí, aby jeho prokurátor byl členem družiny, která na zbožné pouti doprovodí jeho tetu abatyši Anežku. Ještě než výprava překročí hranice království, dojde k první vraždě. V blízkosti poutníků se začínají pohybovat papežovi vyslanci, tajemní templáři i zvědové francouzského krále. A tehdy se Anežka Oldřichovi přizná, že k pouti ji nevedly jen zbožné úmysly. Před svou smrtí jí slovutná Klára z Assisi napsala o znepokojivém podezření. Návrat odmítá, a tak malá družina pokračuje v cestě za tajemstvím, jehož odhalení musí mnozí vykoupit svou krví. Čte Jan Hyhlík.

Druhý díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. Tentokrát zavede Jiřího Adama případ na hrad Velhartice, kde byly v časech krále Jiřího z Poděbrad na čas uloženy české korunovační klenoty. A jak se zdá, v oné době se stalo něco, co ještě po desetiletích vede zasvěcené k tomu, aby vraždili.

Pouť ke svatému Jakubovi do Compostely patří k vrcholným projevům křesťanské zbožnosti. Oldřicha z Chlumu dosud plně zaměstnávaly světské starosti, ale král Přemysl II. Otakar nařídí, aby jeho prokurátor byl členem družiny, která na zbožné pouti doprovodí jeho tetu abatyši Anežku. Ještě než výprava překročí hranice království, dojde k první vraždě.

V průběhu okázalé slavnosti, kterou na svém hradě uspořádá Jaroslav ze Šternberka, zmizí jeho krásná neteř Elška, manželka veverského purkrabího Drslava. Mezi hosty to vyvolá posměch, protože nemá pověst ctnostné manželky, jenže její manžel vyhledá Oldřicha z Chlumu a se slzami v očích ho prosí o pomoc. Domnívá se, že jeho žena Elška neutekla, ale někdo ji unesl. Záhy poté je nalezen zavražděný trubadúr, který se jí předešlého večera dvořil. Společnost obviňuje z jeho smrti Drslava. Vše by vypadalo jako banální příběh msty podváděného manžela, pokud by mezi věcmi onoho trubadúra nenašel Oldřich z Chlumu důkaz, že jde o záležitost nanejvýše tajemnou.

Čtvrté vydání bestselleru, který je úvodním dílem edice historických detektivních románů o Oldřichovi z Chlumu a jeho panošovi Otovi. Děj se odehrává v polovině 13. století za vlády českého krále Přemysla II Otakara. Správce Bezdězu řeší případ vraždy pána hradu Grabštejn a tajemnou vraždu v johanitské komendě v Dubu. Detektivní zápletka se prolíná se statečností i proradností rytířů a romantickou láskou. Autor knihy si získal již tisíce čtenářů především schopností přenést je do středověku a vytvořit dokonalou iluzi doby.

Audioverze pátého dílu začíná klíčovým zlomem v zápase mezi katolíky, kteří se snaží o návrat ke starým pořádkům, a kališníky, vedenými mladým Jiřím z Poděbrad, který obsadí Prahu. Doba klidu končí a rozhoří se domácí válka. Mladý Ladislav Pohrobek dospívá a ujímá se českého královského trůnu. Jenže záhy umírá a po složitém diplomatickém zápase se novým českým králem stává Jiří z Poděbrad. Proti Čechám se formuje nová nepřátelská koalice. V tomto prostředí postupně odcházejí ze světa pozemského příslušníci prvních generací rodu Prokopů a na jejich místo nastupují jejich děti. Vyprávění nás opět zanese do Prahy, na Tábor i Písek, do Plzně a dalších měst, ale také na rožmberská a poděbradská panství a rovněž do Horních Uher. 3xaudio na cd - mp3

Na Pražském hradě došlo k neslýchanému zločinu. Přímo v úředním paláci byl jedné noci zavražděn zemský sudí Dobřej a v jeho těle byla nalezena dýka se satanskými znaky. Král Přemysl II. Otakar nemá k lidem na svém dvoře důvěru, a proto svěří vyšetřování mladému Oldřichovi z Chlumu. To se samozřejmě nelíbí zemským úředníkům, zvláště když se začne proslýchat, že král hodlá bezdězskému správci svěřit vlivný úřad.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní, jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. Předposlední díl celé ságy představuje léta, kdy byl český král Jiří z Poděbrad na vrcholu své moci. Právě v té době se mu podařilo zlomit odpor vedlejších zemí Koruny české. Jenže posilování moci panovníka, který si v očích zbytku Evropy nesl cejch kacíře, znamenalo zesílení tlaku proti němu. A jako už několikrát v minulosti se papežově politice podařilo poštvat proti českým zemím uherského krále. Jenže Jiří z Poděbrad byl nejen obratný válečník, ale také mimořádně šikovný diplomat. Navíc musel stále zápasit s domácí opozicí katolicky smýšlejícího panstva a s nároky církve. Šestý díl epopeje končí smrtí Jiřího z Poděbrad. V prostředí boje a intrik postupně umírají příslušníci i druhé generace rodu Prokopů a na jejich místo nastupují děti a vnuci. Jejich svět však už není naplněn původními ideály kališnického hnutí, ale pragmatickým zápasem o majetek a postavení. V mnoha případech však také úsilím o prosté lidské štěstí. Vyprávění nás opět zavede do Prahy, Písku, Plzně a dalších měst, ale také na rožmberská a poděbradská panství, do Horních Uher, Říma a spolu s poselstvem českého krále i do dalších zemí.

Zahajující díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. V případu Nepohřbený rytíř musí Jiří objasnit podivnou smrt zemana, který opověděl nepřátelství svému mocnému sousedovi.

Za časů Ladislava Pohrobka (1450–1460) Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví.

Příběh českého rytíře Martina ze Stvolna, plný napětí, vzrušení a dějových zvratů, se odehrává v polovině 14. století. Byla to doba krutých válek, vysilujících hladomorů a všudypřítomného násilí, v níž zároveň probíhal urputný zápas o jednotu církve a křesťanské víry. Druhorozený syn chudého zemana Martin odchází do Paříže na univerzitu, ale brzy se dostane do konfliktu s inkvizicí. Domů se vrátit nemůže, a tak se potlouká po francouzském venkově ve společnosti obchodníka s falešnými ostatky svatých. Prožije nejen vášnivé milostné vztahy, ale i hrůzu morové rány, okolnosti ho zavedou do krvavých bitev a nejednou musí vzdorovat šílenému fanatismu náboženských sekt. Tváří v tvář vítězstvím i bolestným prohrám se sám sebe ptá, jaký to vše má vlastně smysl, proč musí člověk stále o něco bojovat, aby to vzápětí zase ztrácel? Autor nás na pozadí historických událostí provází životem středověké Francie, barvitě a s hlubokou znalostí dobových reálií líčí prostředí univerzity, klášterů, život měšťanských rodin a vesnických usedlostí, stejně jako prostředí šenků, nevěstinců a vojenských táborů. Bez příkras líčí milostná dobrodružství i drsné mravy tehdejších lidí, stejně jako jejich až naivní touhu po pravdě, lásce a štěstí. Příběh se čte jedním dechem, neboť dokáže vyvolat skutečnou atmosféru života ve středověku, který ovšem není současnému člověku tak vzdálený jak se někdy zdá.